Vydání 1/2004

V kasační stížnosti žalobkyně (stěžovatelka) namítla, že zemřelému manželovi nebyla vůbec započtena doba pojištění od 8. 6. 1996 do 30. 1. 1999, kdy pracoval u Jana D. v K. jako ošetřovatel dobytka. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že podle výpovědi Jana D. pracovní poměr jejímu manželovi nevznikl. Svědek Jan D. byl vyslechnut dožádaným Okresním soudem v Chomutově, přičemž k jeho výslechu nebyla stěžovatelka předvolána ani o něm nebyla vyrozuměna. Pokud svědek tvrdil, že její manžel v uvedené době nebyl u něj zaměstnán, dopustil se trestného činu křivého svědectví. Skutečnost, že manžel u něj pracoval, může potvrdit nejméně osm svědků, kteří se podepsali na manželovo čestné prohlášení ze dne 20. 7. 1998. Tyto podepsané osoby jsou ochotny potvrdit skutečnost, že Jan D. jejího manžela od června 1996 do konce ledna 1999 nepřetržitě zaměstnával.

O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání (§ 109 odst. 1 věta prvá s. ř. s.). Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem kasační stížnosti i důvody kasační stížnosti (§ 109 odst. 2 věta před středníkem, odst. 3 věta před středníkem s. ř. s.). Stěžovatelka napadla rozsudek krajského soudu v celém rozsahu (výrok o nákladech řízení je závislý na výroku ve věci samé). Jako důvod kasační stížnosti uplatnila, že krajský soud ve svém rozhodnutí vycházel z výpovědi svědka Jana D., aniž jí umožnil přítomnost u jeho výslechu jako svědka, a že tedy učinil své právní závěry na základě důkazu, který nebyl proveden v souladu se zákonem. Krajský soud rovněž učinil své právní závěry na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, protože skutečnost, že její manžel pracoval u Jana D., může potvrdit nejméně osm svědků. V kasační stížnosti tak žalobkyně uplatnila skutečnosti, které namítala již v průběhu řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem. Důvody kasační stížnosti žalobkyně lze podřadit pod § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podle tohoto ustanovení lze kasační stížnost podat pouze z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

Krajský soud v Ústí nad Labem v napadeném rozsudku vycházel i z výpovědi svědka Jana D., kterého žalobkyně označila jako zaměstnavatele svého manžela a jehož adresu Krajskému soudu také sdělila. Krajský soud ve věci jednal dne 26. 3. 2002 a toto jednání odročil za účelem výslechu svědka Jana D. Protokol o jednání ze dne 26. 3. 2002 neobsahuje vyjádření účastníků řízení, resp. žalobkyně, zda souhlasí s výslechem svědka bez své účasti či nikoliv. Krajský soud v Ústí nad Labem požádal o výslech svědka Jana D. Okresní soud v Chomutově, přičemž tomuto soudu nedal pokyn k tomu, aby o výslechu svědka uvědomil účastníky řízení, resp. žalobkyni. Okresní soud svědka vyslechl dne 29. 5. 2002 bez účasti účastníků řízení, které o výslechu svědka nevyrozuměl. Postupem krajského soudu při provádění důkazu výslechem svědka bylo porušeno právo účastníků na přítomnost u takto prováděného dokazování. Toto právo vyplývající ze zásad spravedlivého procesu mají účastníci i ve správním soudnictví. V daném případě krajský soud prováděl výslech svědka před 1. 1. 2003, tedy před účinností soudního řádu správního, a postupoval podle části páté občanského soudního řádu, ve znění k 31. 12. 2002, která obsahovala i § 246c odkazující na přiměřené užití prvé a třetí části občanského soudního řádu, tedy i jeho § 122 odst. 2 věty druhé, podle níž účastníci mají právo být přítomni u prováděného dokazování. Jestliže krajský soud neprovedl důkaz výslechem svědka zákonem stanoveným způsobem, nemohl z takto provedeného důkazu ve svém rozhodnutí vycházet. Jde přitom o dokazování o samotné podstatě sporu mezi účastníky, tedy zda manžel žalobkyně byl v době od 8. 6. 1996 do 31. 1. 1999 pojištěn.

Podle § 5 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jsou pojištění při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni zaměstnanci v pracovním poměru a zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti. Podle § 8 uvedeného zákona jsou tyto osoby účastny pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění (péče) podle zvláštních předpisů, tzn. podle zákona č. 54/1956 Sb. Přihlédnout je třeba i k § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

Pracovní poměr se zakládá smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (§ 27 odst. 2 zákoníku práce). Ustanovení § 32 odst. 1 věta prvá zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít pracovní smlouvu písemně; s nesplněním této povinnosti však zákoník práce nespojuje neplatnost právního úkonu, takže i pracovní smlouva neuzavřená písemně může být platná za předpokladu, že obsahuje nezbytné náležitosti o vzniku pracovní smlouvy uvedené v § 29 odst. 1 zákoníku práce. Pokud by tyto náležitosti neobsahovala, nevznikla by. Takovými náležitostmi jsou druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce (obec a organizační jednotka nebo jinak určené místo) a den nástupu do práce.

Pro přezkoumání rozhodnutí žalované z důvodu uplatněných žalobkyní je tedy rozhodující, zda a jaký pracovní vztah její zemřelý manžel uzavřel s Janem D. - jinak řečeno, zda manžel žalobkyně byl zaměstnancem Jana D. a zda v žalobkyní tvrzeném období od 8. 6. 1996 do 30. 1. 1999 byl její manžel pojištěn podle zák. č. 155/1995 Sb.

Pro přezkoumání rozhodnutí žalované je zapotřebí vyslechnout svědka Jana D. za přítomnosti účastníků řízení (resp. účastníci řízení mají právo být přítomni prováděného dokazování), přičemž na Krajském soudu v Ústí nad Labem bude posoudit, jaké eventuální další dokazování bude třeba provést k zjištění skutkového stavu pro přezkoumání rozhodnutí žalované. Dosavadní závěry krajského soudu byly učiněny i na základě důkazu provedeného nezákonným způsobem, a tedy na základě nedostatečného zjištění skutkového stavu; tato vada řízení měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Žalobkyně může k prokázání svých tvrzení navrhnout důkazy. Soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy jiné (§ 52 odst. 1 s. ř. s.).

Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).