Správní řízení: způsobilost být slyšen jako svědek
Pouhý odkaz na zbavení způsobilosti k právním úkonům
(§ 10 občanského zákoníku) nemůže být
důvodem neprovedení důkazu svědeckou výpovědí před správním orgánem. Je třeba nejprve posoudit, z
jakého důvodu byl navrhovaný svědek zbaven způsobilosti k právním úkonům, zda je provedení svědecké
výpovědi fakticky možné s ohledem na současný zdravotní stav navrhovaného svědka a zda je jeho
případná výpověď způsobilá osvědčit požadované skutečnosti, případně zda je navrhovaný svědek vůbec
schopen podat
relevantní
výpověď.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2010, čj. 29 Ca 97/2008 – 40)
Věc: P. S. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z přidané hodnoty.
Žalobkyně podala dne 24. 10. 2006 Finančnímu úřadu ve Vsetíně přiznání k dani z přidané hodnoty
za období září 2006, ve kterém uplatnila odpočet daně z přidané hodnoty v celkové částce 841 259 Kč,
v důsledku čehož přiznala vlastní daňovou povinnost v částce 35 848 Kč. Výzvou k odstranění
pochybností ze dne 1. 11. 2006 sdělil správní orgán I. stupně žalobkyni, že po přezkoumání podaného
přiznání vznikly pochybnosti o pravdivosti a průkaznosti údajů o přijatých a uskutečněných
zdanitelných plněních vykázaných v oddílu B daňového přiznání, neboť se uskutečněná a přijatá
zdanitelná plnění odlišují od údajů, které žalobkyně běžně vykazuje. V souladu s
§ 43 daňového řádu proto žalobkyni vyzval k
podání vyjádření k uvedeným pochybnostem a prokázání rozhodných skutečností písemně nebo ústně do
protokolu. Výzvou ze dne 20. 3. 2007 žalobkyni vyzval, aby pro potřeby probíhajícího daňového řízení
prokázala a doložila oprávněnost nároku na odpočet daně u přijatých plnění za pořízení dřevní hmoty
z faktur, kde je jako dodavatel uvedena společnost KH-SERVIS, s.r.o., jelikož se správnímu orgánu I.
stupně nepodařilo prověřit, zda uvedené faktury jsou daňové doklady pro nárok na odpočet daně dle
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty.
Žalobkyně navrhla doplnění dokazování formou svědeckých výpovědí, mimo jiné výpovědí jednatele
společnosti KH-SERVIS pana P. Š.
Správní orgán I. stupně předvolal žalobkyni a jejího právního zástupce k osobnímu jednání dne 18.
9. 2007 ve věci projednání výsledků vytýkacího řízení za zdaňovací období září 2006, které bylo
zahájenou výzvou ze dne 1. 11. 2006. Platebním výměrem ze dne16. 10. 2007 pak žalobkyni vyměřil daň
z přidané hodnoty za září 2006 v částce 877 107 Kč.
Proti shora uvedenému platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání, v němž mimo jiné namítala, že
správní orgán I. stupně nevyslechl žalobkyní navrhované svědky přesto, že výslech těchto svědků je
stěžejním důkazem pro prokázání uskutečněných zdanitelných plnění. Uvedeným postupem byl porušen §
16 odst. 4 písm. c), e) a § 31 daňového řádu.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 3. 2008 odvolání žalobkyně zamítl. K námitce nevyslechnutí
navrhovaných svědků žalovaný uvedl, že žalobkyně navrhla provést výslech jednatele společnosti
KH-SERVIS, od které měla odebírat dřevní hmotu. Správní orgán I. stupně požádal formou dožádání o
provedení výslechu příslušný finanční úřad. Z odpovědi dožádaného však vyplynulo, že navrhovaný
svědek byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, zásilku s předvoláním k výslechu si nepřevzal. V
případě osoby, která má vystupovat jako svědek, je dle názoru žalovaného třeba, aby byla schopna
vnímat určité skutečnosti svými smysly. Nemůže se tak jednat o osobu zbavenou způsobilosti k právním
úkonům.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Brně. Namítala, že správní
orgán I. stupně neprovedl výslechy svědků, které žalobkyně navrhla, aniž by tento svůj postup řádně
zdůvodnil a sdělil žalobkyni, že jí tvrzené skutečnosti nemá za prokázané. Žalobkyně proto nemohla
eventuálně doplnit své důkazní návrhy, aby obstála v řízení se svým důkazním břemenem. Žalobkyně v
předmětné věci navrhovala výslech svědka P. Š., jednatele obchodní společnosti KH-SERVIS, avšak
místo jeho výslechu se správní orgán I. stupně spokojil pouze se zprávou, že shora uvedený byl
zbaven způsobilosti k právním úkonům. Dle názoru žalobkyně je tento závěr nepřezkoumatelný, jelikož
není zřejmé, kdy a jakým orgánem byl navrhovaný svědek způsobilosti k právním úkonům zbaven či byla
jeho způsobilost k právním úkonům omezena, resp. zda vůbec ke zbavení nebo omezení způsobilosti
došlo. Samotné zbavení způsobilosti k právním úkonům pak nemá za následek to, že daná osoba nemůže
vystupovat v řízení jako svědek. V uvedeném případě si tak měl správní orgán I. stupně vyžádat
rozhodnutí soudu, kterým bylo o zbavení způsobilosti k právním úkonům rozhodnuto, a dále se zabývat
otázkou, zda takto zjištěná skutečnost má vliv na schopnost P. Š. vystupovat v daném řízení jako
svědek.
Krajský soud v Brně rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) V případě navrhovaného výslechu jednatele společnosti, která měla žalobkyni dodávat dřevní
hmotu, se dle názoru soudu zcela jistě může jednat o osobu, jejíž výpověď by mohla být způsobilá
prokázat odůvodněnost provedeného odpočtu daně žalobkyní a rovněž osvědčit žalobkyní předložené
daňové doklady. Z obsahu správního spisu vyplývá, že se správní orgán I. stupně pokusil o provedení
výslechu navrhovaného svědka prostřednictvím dožádání příslušného správce daně, kdy na základě
tohoto dožádání zjistil, že navrhovaný svědek byl zbaven způsobilosti k právním úkonům a předvolání
k provedení výslechu si nepřevzal. Z tohoto zjištění vyvodil správní orgán I. stupně a následně
rovněž žalovaný závěr, že výslech navrhovaného svědka nelze v řízení provést. Dle názoru správního
orgánu I. stupně i žalovaného může jako svědek vystupovat pouze osoba, která je schopna vnímat
určité skutečnosti vlastními smysly. Nemůže se tak jednat o osobu zbavenou způsobilosti k právním
úkonům. Ve vyjádření k žalobě následně žalovaný dále uvedl, že podle § 9 odst. 1 daňového řádu může
před správcem daně každý samostatně jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony
nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Správce daně tak nemůže dle závěrů žalovaného jednat s
osobou, která byla způsobilosti k právním úkonům zbavena. Svědek má v řízení vypovídat o důležitých
okolnostech v daňovém řízení, pokud jsou mu známy, a je tak zcela proti smyslu institutu svědecké
výpovědi, pokud by správce daně vyslýchal místo navrženého svědka ustanoveného opatrovníka. S
uvedenými závěry žalovaného však nelze souhlasit.
Z obsahu správního spisu vyplývá, že navrhovaný svědek byl zbaven způsobilosti k právním úkonům.
Tato skutečnost však ještě sama o sobě neodůvodňuje závěr, že nelze svědeckou výpověď provést,
zejména pak nesprávným odkazem na § 9 odst. 1 daňového řádu, který upravuje způsobilost osoby
samostatně jednat před správcem daně. Žalovaný v této souvislosti nesprávně zaměňuje osobu
podávající svědeckou výpověď s osobou jednající před správcem daně. Způsobilost být slyšen jako
svědek má každá fyzická osoba (tedy rovněž osoba, která nemá plnou způsobilost k právním úkonům,
např. i dítě), pokud je schopno vnímat a své poznatky správnímu orgánu sdělit. V daném případě tak
bylo namístě, aby správní orgán I. stupně, resp. žalovaný, nejprve posoudil, z jakého důvodu byl
navrhovaný svědek zbaven způsobilosti k právním úkonům, zda je provedení jeho svědecké výpovědi
fakticky možné s ohledem na současný zdravotní stav navrhovaného svědka a zda je jeho případná
výpověď způsobilá osvědčit skutečnosti tvrzené žalobkyní ohledně nákupu dřevní hmoty od společnosti
KH-SERVIS a předložených daňových dokladů, případně zda je navrhovaný svědek vůbec schopen podat
relevantní
svědeckou výpověď. Teprve po zhodnocení uvedených kritérií je možné rozhodnout, zda bude
důkaz svědeckou výpovědí navrhovaného svědka proveden, či nikoliv. Posouzení uvedených skutečností
pak nelze nahrazovat pouhým odkazem na zbavení způsobilosti k právním úkonům, zvláště pak ve spojení
s požadavky na osobu jednající pře správcem daně dle § 9 odst. 1 daňového řádu, ktrý na posouzení
způsobilosti svědka vypovídat v řízení nedopadá.