Ejk 150/2008
Správní řízení: znalecký posudek; hodnocení důkazů
k § 76 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního
Nesouhlasí-li stavební úřad se závěry znaleckého posudku předloženého účastníkem řízení, musí v rozhodnutí dostatečným a srozumitelným způsobem vyložit, v čem konkrétně neodpovídají závěry znaleckého posudku faktickému provedení stavby a v čem závěry znaleckého posudku neodpovídají požadavkům stanoveným právními předpisy. Oproti závěrům, vyplývajícím ze znaleckého posudku, musí správní orgán také položit své vlastní zcela konkrétní hodnocení, zda došlo ke splnění veřejného zájmu (zde souladu se zájmem na protipožární ochraně), a to i za pomoci jiného znaleckého posudku. Pokud správní orgán nezpochybnil a nevyvrátil závěry znaleckého posudku předloženého žalobkyní, je jeho rozhodnutí v této části nepřezkoumatelné [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2007, čj. 30 Ca 258/2005-37)
Prejudikatura:
č. 334/2004 Sb. NSS.
Věc:
Jana N. proti Krajskému úřadu kraje Vysočina o dodatečné povolení stavebních úprav.
Rekreační objekt ve Včelničce patřil do spoluvlastnictví manželů Z. (dále jen "stavebníci") ve výši ideální poloviny a Hany R. a Marty N. ve výši ideální poloviny. Stavebně byl objekt v 1. nadzemním podlaží rozdělen na dvě části příčnou zdí. Půdní prostor pod sedlovým krovem vaznicové soustavy byl v délce domu bez rozdělení. Stavebníci dokončili v roce 1999 na objektu nepovolené stavební úpravy, které spočívaly v provedení vestavby v půdním prostoru nad částí půdorysu stavebníků, ve výměně střešní krytiny a vybudování protipožární štítové zdi, položené na příčné zdi 1. nadzemního podlaží domu.
V roce 1999 Městský úřad Kamenice nad Lipou zahájil řízení o odstranění nepovolených stavebních úprav.
V průběhu správního řízení proběhlo soudní řízení, které se týkalo reálného rozdělení této nemovitosti. Dne 30. 1. 2003 došlo k uzavření smlouvy o zrušení spoluvlastnictví k nemovitosti, jejím reálném rozdělení a o vzájemném vypořádání. Na jejím základě se Marta N. a Hana R. staly spoluvlastníky nově vytvořené pozemkové parcely a stavby na ní umístěné a stavebníci se stali vlastníky druhé části rozdělené nemovitosti a příslušné části pozemku.
Žalobkyně předložila Městskému úřadu Kamenice nad Lipou znalecký posudek ze dne 31. 7. 2002, ve kterém se v části k požární bezpečnosti zejména uvádí, že pro splnění požadavků na protipožární oddělení obou částí v půdním prostoru je nutné dřevěné konstrukce oddělit od štítové zdi, např. jejich zesílením pilířky, na než by byly dřevěné konstrukce uloženy. Štítovou stěnu je nutno pro obě části dilatačně oddělit a vytáhnout nad střešní krytinu v celém rozsahu střechy. Je nutné doplnit okrajové části. Střešní žleb je nutno dotáhnout až k dělící čáře mezi sousedy nebo opatřit vhodným oplechováním, které svede srážky do zkráceného žlabu. V rámci doporučených opatření pro zlepšení nevyhovujícího stavu pak znalec uvádí, že dřevěné konstrukce krovu nutno ve štítové zdi oddělit tak, aby splnily požadavky požárních předpisů na samostatné požární úseky. Zeď nutno provést v celé šířce objektu včetně překonzolované části.
Dne 14. 4. 2005 stavebníci požádali o dodatečné stavební povolení. Dne 18. 5. 2005 proběhlo místní šetření. Z protokolu nevyplývá, že by byly neodborně provedeny okapní svody nebo nebyla dokončena protipožární zeď mezi nemovitostmi. Naopak z něho vyplývá, že dokončené stavební úpravy jsou provedené podle výkresové dokumentace zpracované autorizovaným technikem pro pozemní stavby, který odpovídá za správnost stavebně technického řešení.
Městský úřad Kamenice nad Lipou rozhodnutím ze dne 1. 6. 2005 vydal kolaudační rozhodnutí na provedené stavební úpravy.
Proti rozhodnutí se žalobkyně odvolala. V odvolání mimo jiné uvedla, že požaduje, aby byly respektovány závěry znaleckého posudku ze dne 31. 7. 2002.
Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 6. 9. 2005 změnil rozhodnutí Městského úřadu Kamenice nad Lipou tak, že vydává stavebníkům dle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dodatečné stavební povolení stavebních úprav, které jsou zcela dokončeny. Současně vydal souhlas s užíváním. V odůvodnění uvedl, že znalecký posudek byl vypracován v roce 2002 a vychází ze stavebně technického stavu stavby v té době, a tudíž nemůže mít v současné době dostatečnou vypovídající schopnost. Z protokolu z místního šetření ze dne 18. 5. 2005 pak nevyplývá, že by byly neodborně provedeny okapní svody nebo nebyla dokončená protipožární zeď mezi nemovitostmi (fotografická dokumentace dokladuje vytažení protipožární stěny). Dále z protokolu vyplývá, že dokončené stavební úpravy jsou provedené podle výkresové dokumentace, zpracované autorizovaným technikem pro pozemní stavby. Žalovaný také zdůraznil, že konečné posouzení věci je na stavebním úřadu, podobně jako hodnocení technických znaků a stavebně technického uspořádání dané věci, která je otázkou odbornou, náležící do sféry působnosti stavebních úřadů.
Proti rozhodnutí žalobkyně podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně, kde mimo jiné namítala, že veškeré stavební práce byly provedeny již v roce 1999. Ani ve spisovém materiálu pak není doložen žádný doklad o tom, že by po roce 1999 byly prováděny další stavební práce. Za
relevantní
je tak nutné považovat znalecký posudek z roku 2002, protože stavební úpravy nemovitosti se od roku 1999 nijak nezměnily. Správní orgány pak nesprávně tento důkaz hodnotily.
Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Soud k věci uvádí, že žalobkyně v žalobě uváděla, že veškeré stavební práce na nemovitostech byly ukončeny již v roce 1999 a následně již žádná stavební činnost prováděna nebyla. Jak vyplynulo z obsahu správního spisu, tato skutečnost byla potvrzena i stavebníkem v průběhu řízení o odstranění stavby. V takovém případě pak nelze přijmout závěr žalovaného, že znalecký posudek z roku 2002 nemůže mít v době vydání jeho rozhodnutí dostatečnou vypovídající schopnost, protože vycházel ze stavebně technického stavu stavby v době jeho vyhotovení, přičemž však ze shodného prohlášení žalobkyně i stavebníka je prokazatelně zjištěno, že již od roku 1999 nedocházelo na předmětných nemovitostech k žádné stavební činnosti, a tedy ke změně stavebně technického stavu stavby. Žalovaný pak v odůvodnění svého rozhodnutí, ve vztahu k hodnocení požární bezpečnosti stavebních úprav, pouze uvedl, že z protokolu o místním šetření ze dne 18. 5. 2005 nevyplývá, že by nebyla dokončena protipožární zeď mezi nemovitostmi. Takový závěr žalovaného však nemá oporu ve správním spise, neboť v protokole o místním šetření ze dne 18. 5. 2005 takové skutečnosti uvedeny nejsou [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. Z odůvodnění rozhodnutí také nevyplývá, zda se žalovaný zcela konkrétně zabýval hodnocením konstrukce zdi a jejího provedení z hlediska splnění požadavků požárních předpisů (např. řešení dřevěných konstrukcí krovu). Soud k tomu dále dodává, že nesouhlasí-li žalovaný se závěry znaleckého posudku, musí v rozhodnutí dostatečným a srozumitelným způsobem vyložit, v čem konkrétně neodpovídají závěry znaleckého posudku faktickému provedení stavby a v čem závěry znaleckého posudku neodpovídají požadavkům stanoveným právními předpisy. Oproti závěrům, vyplývajícím ze znaleckého posudku, musí správní orgán také položit své vlastní zcela konkrétní hodnocení, zda došlo ke splnění veřejného zájmu, spočívajícího v souladu se zájmem na protipožární ochraně, a to i za pomoci jiného znaleckého posudku. Nezabýval-li se tedy správní orgán zcela konkrétně tím, že by zpochybnil a vyvrátil závěry žalobkyní předloženým znaleckým posudkem, je jeho rozhodnutí v této části nepřezkoumatelné [§ 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. Soud nadto dodává, že v dané věci se jednalo o dodatečné povolení stavebních úprav a současně souhlas s užíváním podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. V takovém řízení pak soulad s veřejným zájmem, tedy i zájmem na protipožární ochraně, prokazuje stavebník. Žalovaný tak svým postupem porušil povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a soudu nezbylo než jeho rozhodnutí zrušit.(...)