1181/2007
Správní řízení: zjišťování skutkového stavu; výslech svědka
Ej 111/2007
Správní řízení: zjišťování skutkového stavu; výslech svědka
k § 33 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)*)
Účastník správního řízení má právo klást svědkům otázky, i když je jejich výslech prováděn mimo ústní jednání. O takto prováděném důkazu musí být včas vyrozuměn.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2007, čj. 1 Azs 96/2005-63)
Prejudikatura:
nález č. 133/2001 Sb. ÚS (I. ÚS 591/2000), nález č. 117/2001 Sb. ÚS (I. ÚS 159/1999) a nález č. 134/2002 Sb. ÚS (II. ÚS 232/02).Věc:
Nhung P. (Vietnamská socialistická republika) proti Policii České republiky o zrušení trvalého pobytu, o kasační stížnosti žalobce.Policie České republiky, Oddělení cizinecké policie Teplice, dne 19. 2. 2004 zrušila podle § 80 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále též „zákon o pobytu cizinců“) trvalý pobyt žalobce na území České republiky a určila dobu k vycestování v délce patnácti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
Odvolání žalobce žalovaná dne 30. 4. 2004 zamítla a rozhodnutí orgánu I. stupně potvrdila.
Proti rozhodnutí žalované žalobce podal správní žalobu. V žalobě zejména namítl, že jej správní orgán I. stupně nevyrozuměl o konání výslechu svědků, kterým tak nemohl klást otázky. Správní orgán I. stupně mu také nedal možnost vyjádřit se ke všem podkladům pro rozhodnutí před jeho vydáním.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 9. 2004 žalobu zamítl. V odůvodnění uvedl, že z žádného ustanovení správního řádu nelze dovodit povinnost správního orgánu provádět výslech svědků výlučně při ústním jednání, popř. o termínu takovéhoto výslechu účastníka řízení vyrozumívat. Žalobce měl možnost se s těmito výpověďmi seznámit ve správním spisu a vyjádřit se k nim.
Proti tomuto rozsudku městského soudu brojil žalobce (stěžovatel) kasační stížností, ve které zejména namítal nesprávné posouzení právní otázky ohledně jeho práva být přítomen výslechu svědků a klást jim otázky.
Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Dále kasační soud přisvědčil i námitce, že stěžovatel nebyl správním orgánem vyrozuměn o konání výslechu svědků, kterým tak neměl možnost klást otázky. Ze správního spisu je zřejmé, že se tato výtka zakládá na pravdě. Podle správního řádu lze výslech svědka provádět v rámci ústního jednání, ke kterému jsou ze zákona přizváni i účastníci řízení (§ 21 odst. 2 správního řádu), ale též mimo ústní jednání. K tomu městský soud uvedl, že z žádného ustanovení správního řádu nelze dovodit povinnost správního orgánu vyrozumívat účastníky řízení o termínu výslechu svědka konaného mimo ústní jednání.
Podle § 33 odst. 1 správního řádu má účastník řízení právo navrhovat důkazy a jejich doplnění a klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním ohledání. Z jazykového výkladu tohoto ustanovení by se mohlo zdát, že právo na kladení otázek vyslýchanému svědkovi přísluší účastníku řízení pouze tehdy, je-li tento výslech konán v rámci ústního jednání či místního ohledání. Na věc je však nutno nahlížet též z hlediska výkladu ústavně konformního. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny má každý právo mimo jiné i na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Z judikatury Ústavního soudu [vztahující se sice věcně k daňovému řízení, nicméně vzhledem k podobnosti řešené otázky i právní úpravy není důvodu k ní nepřihlížet; srov. nález č. 133/2001 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 591/2000); dále též nález č. 117/2001 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 159/1999); nález č. 134/2002 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 232/02)] pak vyvstává jednoznačný závěr, že v rámci zachování „rovnosti zbraní“ ve správním řízení je třeba vycházet z principu, že pravidlo uvedené v § 33 odst. 1 správního řádu je třeba aplikovat vždy, je-li správním orgánem ve vztahu k účastníku řízení prováděno dokazování. Tomuto závěru pak svědčí i nyní účinná právní úprava, když podle § 51 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, musí být o provádění důkazů mimo ústní jednání účastníci včas vyrozuměni, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Tuto povinnost nemá správní orgán vůči účastníkovi, který se vzdal práva účasti při dokazování. Nutno zdůraznit, že žádná jiná okolnost než absence vyrozumění stěžovatele o prováděných výsleších svědků ze strany správního orgánu I. stupně mu v účasti na těchto úkonech nebránila.
*) S účinností od 1. 1. 2006 nahrazen zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.