Vydání 1/2009

V dané věci je nutné nejprve obecně uchopit její podstatu – v tomto správním řízení vykonavatel veřejné správy vydává účastníku řízení (žadateli) určité povolení (aniž by bylo pro věc podstatné, zda podle stavebního či vodního zákona) k činnosti, kterou nelze bez tohoto veřejnoprávního povolení vykonávat. Typickým účastníkem takového správního řízení je zejména žadatel, v tomto případě je však podle názoru soudu okruh účastníků řízení širší. Ačkoliv se jedná o povolení pro jednotlivé samostatně stojící čističky odpadních vod různých vlastníků nemovitostí, při hodnocení účastenství je nutné posoudit, jaké právní účinky vydané povolení má. Standardně v takovém případě je účastníkem příslušného správního řízení pouze ten žadatel (případně další osoby), který žádost podal a jemuž se povolení vydává, ostatní žadatelé takovými účastníky nejsou, neboť o jejich žádostech se rozhoduje v řízení jiném (řízení o jejich žádostech). V tomto konkrétním případě však tomu tak být nemůže, neboť rozhodovací důvod, kterým byly zamítnuty žádosti žalobců, byl v tom, že činnost nelze povolit, neboť již jeden z žadatelů takové povolení obdržel. To byl důvod příslušného rozhodnutí, ač v odůvodnění správních rozhodnutí jsou uvedeny i důvody jiné. Nelze akceptovat, že takovým důvodem bylo nesouhlasné odborné posouzení, neboť jak vyplynulo z doplnění dokazování před soudem, na typově tutéž čističku odpadních vod jedno povolení vydáno bylo v téže lokalitě. Jak vyplývá z obsahu správního spisu i správních rozhodnutí (vydaného povolení a zamítavých správních rozhodnutí), žádosti o vydání povolení byly podány takto – žalobce Josef B. žádost podal 31. 7. 2006, ve správním řízení byl zastoupen Ing. Karlem H., žalobkyně Denisa R. žádost podala 3. 7. 2006, ve správním řízení byla rovněž zastoupena Ing. Karlem H., Ing. Karel H. podal žádost s Dagmar H. dne 19. 5. 2006. Povolení Ing. Karlu H. bylo vydáno dne 11. 8. 2006. Do této doby jsou podklady ve správním spise u žalobců tytéž, které zmiňuje úřad v povolení pro Ing. Karla H. – jedná se zejména o kladné vyjádření obecného stavebního úřadu, hydrogeologické posouzení společnosti GEOTIP, s. r. o., kladné vyjádření správce povodí z 3. 8. 2005, které navíc zmiňuje 16 domácích čističek odpadních vod v dané lokalitě. Až po vydání tohoto jediného povolení u žalobců začalo být správní řízení doplňováno podklady dalšími – vyjádření vodovodů a kanalizací z 12. 9. 2006. Poněkud nejasným podkladem pak je Hydrogeologické vyjádření RNDr. Aleše Č., které je datováno prosincem 2005, ale do správního spisu bylo zařazeno dne 14. 9. 2006 (jak vyplývá z poznámek na spisovém obalu).

Shora uvedené svědčí o tom, že nejprve bylo vydáno povolení jednomu žadateli, a teprve poté o obsahově téměř shodných žádostech (jednalo se o jeden typ příslušné čističky) byly do spisu doplňovány podklady, které následně zdůvodňují zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, a vydané povolení bylo vydáno na základě týchž podkladů, které předkládali i ostatní žadatelé s žádostí. Takový postup není možný, neboť je přímo typickou ukázkou nedůvodného rozdílu v rozhodování u skutkově téměř totožných věcí (§ 2 odst. 4 správního řádu) – jednalo se o stejné domácí čističky odpadních vod, dodávané jedním dodavatelem, ve stejné lokalitě.

Lze tedy uzavřít, že okolnost, proč bylo vydáno jinému žadateli povolení, a žalobcům nikoliv, je tak v tomto řízení naprosto podstatná, neboť důvodem zamítavého stanoviska veřejné správy je to, že nelze vyhovět žádosti, neboť jedno takové povolení již vydáno bylo (§ 38 odst. 4 vodního zákona). Pak ale v tom případě podle názoru soudu buď mělo být vedeno společné řízení o všech žádostech, neboť pokud bude vydáno povolení jednomu z žadatelů, ostatním bude žádost zamítnuta, nebo ostatní žadatelé jsou účastníky všech jednotlivě vedených správních řízení, neboť rozhodovací důvod úřadu se opírá o právně významnou skutečnost, že jednomu z žadatelů je povolení vydáno, a ostatním proto nikoliv. Nelze tak v tomto případě námitku žalobců odmítnout s tím, že se jedná o jiné správní řízení – to je v dané věci sice formálně pravda, ale právě výsledek tohoto jiného správního řízení (tedy vydané povolení) má podstatný vliv na toto správní rozhodnutí (zamítavé rozhodnutí).

Tak, jak správní řízení vymezily správní úřady, se v dané věci podle názoru soudu rozhodnout nedá. Pokud jedno povolení vydáno bylo, je nutné tuto skutečnost hodnotit i u ostatních žadatelů, jimž vydáno nebylo, kteří podle názoru soudu jsou účastníky řízení žadatele, kterému bylo povolení vydáno. Jejich námitky nelze odmítnout formálně procesním postupem, tedy s odkazem, že se jedná o jiné správní řízení, protože, jak bylo shora uvedeno, toto jiné správní řízení má podstatný vliv na toto správní řízení.

V dané věci tak podle názoru soudu nemohlo nabýt vydané povolení, byť sice vydané v jiném správním řízení, ale obsahově související, právní moci, neboť nebylo doručeno všem ostatním účastníkům řízení. Proto je nutné tuto skutečnost znovu zhodnotit.

V této věci soud poznamenává, že rozhodně nemůže být odborným hodnotitelem věcné správnosti vydaného povolení či zamítavého rozhodnutí – to je otázka odborná, kterou především hodnotí příslušný specializovaný správní úřad. Nicméně, pokud, jak ze spisu vyplývá, v dané lokalitě nelze akceptovat vypouštění vod z šestnácti stejných čističek z důvodů ochrany významných vodních zdrojů podzemní vody, pak podle názoru soudu nelze vydat povolení nikomu. V tomto případě se nejedná o žádné řízení s předstihem žádosti či o výběru žádosti (§ 145 a 146 správního řádu), ale o běžné správní řízení, které, jak bylo shora uvedeno, mělo být vedeno se všemi žadateli o povolení společně, nebo v případě oddělených správních řízení měli být všichni ostatní žadatelé účastníky všech správních řízení. Proto nelze zdůvodnit vyhovění jednomu z žadatelů např. tím, že podal žádost jako první, neboť je naprosto zjevné, že se jednalo o jeden záměr celkem šestnácti žadatelů v jedné lokalitě na typově stejné čističky odpadních vod dodávané jedním dodavatelem. Všichni žadatelé v takovém případě musejí mít rovné šance a nelze bez hlubší analýzy vyhovět pouze jednomu z nich, a ostatním žádosti zamítnout s tím, že u jednoho z žadatelů vliv na podzemní vody ještě je akceptovatelný, u dalších patnácti však už nikoliv. Jak bylo shora uvedeno, soud nijak nezpochybňuje odborné závěry týkající se ochrany podzemních vod v dané lokalitě, k tomu nemá dostatek odborné . Nicméně, z hlediska právního – pokud jsou poměry v dané lokalitě takové, že není možné vyhovět všem žadatelům o stejné zařízení, pak bez dalšího rozboru či zdůvodnění není možné vyhovět nikomu.