Vydání 11/2016

(...) K projednání žaloby nařídil krajský soud ústní jednání. Při něm oba účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích. Krajský soud podle § 77 s. ř. s. provedl dokazování podacím lístkem předloženým žalobcem k podání zásilky, dále vyžádaným vyjádřením České pošty ze dne 21. 6. 2016 k předloženému podacímu lístku a podání předmětné zásilky a také výpisem podpůrného programu služby DopisOnline HP provoz, který pošta ke svému vyjádření připojila. Krajský soud dále provedl dokazování Obchodními podmínkami pro poskytování služby Dopis Online, zejména čl. 1–5 a 9, a také částí Poštovních podmínek České pošty, s. p., Základní poštovní služby, platných od 1. 10. 2015, které si pro účely posouzení věci vyžádal u regionální pošty v Liberci. Z nich pak konkrétně citoval články 6 a 8, které se týkají uzavření smlouvy o poskytnutí poštovní služby a uzavření smlouvy, jestliže podnik podání stvrzuje, a článek 13, který se vztahuje k doporučené zásilce.

Po provedeném dokazování žalobce vyjádřil přesvědčení, že provedené důkazy podporují jeho argumentaci. Rozhodné je, že den 19. 10. 2015 mu byl poštou potvrzen jako den podání zásilky obsahující odvolání. V tento den se zásilka ocitla v systému pošty, nikoli jiného subjektu, přičemž pošta byla povinna jako jediný držitel úplné poštovní licence podání doručit. I když smluvní podmínky hovoří o zpracování zásilky po 16:00 hod., je možné, že zásilka je do přepravy podána dříve. Podle žalobce není rozhodné, kdy pošta soubor vytiskne a předá do sítě k přepravě. Žalobce jako účastník řízení legitimně očekával, že den na podacím lístku je dnem podání, a očekával, že podání bude řádně doručeno. Žalobce na soud apeloval, že je třeba zohlednit moderní formy možnosti podání, které Ing. J. vystupující jako zmocněnec ve více případech využívá. Tento postup šetří i náklady na činnost pošty a přináší oběma stranám ulehčení. I správní řád preferuje elektronické podání, a proto by soudů měla zohlednit tyto moderní možnosti podání. Žalobce se dovolával principu vstřícnosti a spolupráce správního orgánu vůči účastníkům řízení, a proto by měla být elektronická forma podání akceptována. Dodal, že argumentoval-li by správní orgán tím, že za využití webového rozhraní nelze spolehlivě identifikovat odesílatele podání, taková skutečnost není závadou. Pokud by měl správní orgán o podání pochybnosti, mohl by je odstranit obvyklou výzvou k odstranění vad podání, včetně absence podpisu.

Na předestřenou argumentaci žalovaný reagoval tak, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, když správní orgán mohl vycházet pouze ze skutečností, které měl k dispozici. K dispozici přitom měl podané odvolání žalobce, nečitelné razítko pošty začínající číslicí 2, a proto si správní orgán vyhotovil záznam o sledování zásilky, ze kterého vyplynulo datum podání 20. 10. 2015. Bylo tedy legitimně rozhodnuto o tom, že odvolání bylo podáno dne 20. 10. 2015, tedy opožděně. Není správné správnímu orgánu podsouvat, že by si měl zjišťovat další skutečnosti. Toto by šlo zcela nad možnosti jeho činnosti, proto je třeba trvat na tom, že za dané situace správní orgán nepochybil. Dále žalovaný zdůraznil, že účastník řízení může podání podat elektronicky, potom je takové podání podáno dnem, kdy je doručeno do datové schránky. U zmíněného hybridního způsobu podání, který žalobce využil, musí vzít i odvolatel v potaz obchodní podmínky, kterým se musí přizpůsobit. Musí počítat s tím, že později učiněné podání bude zpracováno později. Z obchodních podmínek lze dovodit, že dne 19. 10. 2015 odvolatel objednal poslání zásilky, ale tu mohla pošta přijmout až 20. 10. 2015. Nelze dospět k závěru, že podání bylo učiněno už dne 19. 10. 2015, neboť pošta také musí ověřit, zda je podání kompletní a zda je např. zaslaná listina konvertibilní.

Po provedeném ústním jednání dospěl soud k následujícím závěrům.

Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalovaného jako odvolacího orgánu, jímž bylo zamítnuto jako opožděné žalobcovo odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Při přezkumu takového svou povahou procesního rozhodnutí soud pouze zkoumá, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného podle § 92 odst. 1 správního řádu.

Lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně je dle § 83 odst. 1 správního řádu 15denní a začíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je odvolací lhůta zachována, „je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě“.

V souzeném případu není mezi účastníky řízení sporu o tom, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo žalobci doručeno prostřednictvím jeho zmocněnce Ing. M. J. do datové schránky dne 2. 10. 2015. Od tohoto dne počala běžet 15denní lhůta pro podání odvolání, poslední den lhůty připadl na pondělí 19. 10. 2015. Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalobce podal prostřednictvím svého zmocněnce Ing. J. písemně, odvolání bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno v písemné podobě jako doporučená zásilka dne 22. 10. 2015. Dle informace z internetových stránek České pošty o sledování zásilek (Track & Trace), pořízené správním orgánem I. stupně dne 22. 10. 2015 a založené do správního spisu, byl jako datum podání zásilky uveden den 20. 10. 2015. Podací razítko pošty otištěné na obálce zásilky, ve které bylo odvolání žalobce doručeno, není zcela čitelné, ovšem vyplývá z něj alespoň, že datum uvedené uprostřed začíná číslicí 2, jak uváděl žalovaný. Z podacího lístku předloženého žalobcem ve spojení s vyjádřením České pošty ze dne 21. 6. 2016 a výpisu podpůrného programu služby DopisOnline má krajský soud za prokázané, že žalobce odvolání podal České poště jako doporučenou zásilku prostřednictvím elektronického systému služby DopisOnline na serveru www.postservis.cz, a to dne 19. 10. 2015 v 18:56 hod. Jako datum podání zásilky bylo žalobci potvrzeno datum 19. 10. 2015. Vlastní zásilka byla vyrobena a předána do poštovního provozu dne 20. 10. 2015.

Podstatou sporu je výklad § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu a v něm užitého termínu „lhůta je zachována“, je-li „v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence“ a otázka, který den je třeba považovat za den podání poštovní zásilky při využití elektronického systému služby DopisOnline na serveru www.postservis.cz držitele poštovní licence Česká pošta.

Při zodpovězení shora nastolené otázky a výkladu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu soud vycházel ze závěrů Ústavního soudu prezentovaných v nálezu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. IV. ÚS 110/06, č. 202/2006 Sb. ÚS. V tomto nálezu se Ústavní soud vyslovil k výkladu slovního spojení „lhůta je zachována, je-li [...] podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit“ ve smyslu § 57 odst. 3 o. s. ř. a posuzoval okamžik odevzdání zásilky České poště jako držiteli poštovní licence. Ústavní soud vyslovil, že je třeba při výkladu daného slovního spojení postupovat nikoli formálně, že je namístě vzít v potaz moment uzavření poštovní služby neformálním úkonem podáním – s tím, že den podání je třeba posoudit v intencích schválených poštovních podmínek a že tento den je osvědčován držitelem poštovní licence na podací stvrzence (k tomu srov. i nález Ústavního soudu ze dne 8. 12. 1997, sp. zn. IV. ÚS 325/96, č. 153/1997 Sb. ÚS). Ústavní soud přitom vycházel z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu týkající se odevzdání zásilky poště a charakteru údajů v podacím lístku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 1994, sp. zn. 50 Cm 13/94, podle něhož: „Pro posouzení toho, zda byla odvolací lhůta zachována, je v případě podání odvolání pomocí pošty rozhodující okamžik odevzdání tohoto podání poště, a není tedy např. rozhodující to, kdy pošta začne přepravu zásilky skutečně provádět. Okamžik odevzdání zásilky poště vyplývá např. z potvrzení pošty na podacím lístku, jde-li o doporučenou zásilku, nebo z potvrzení pošty v knize odeslané pošty apod. Datum uvedené poštou na obálce zásilky se obvykle shoduje s okamžikem odevzdání zásilky poště, ale není vyloučeno, že je zde uvedeno datum pozdější, zpravidla následující den po převzetí zásilky, kdy je zásilka expedována z podací pošty. Pro posouzení zachování odvolací lhůty není proto datum uvedené na obálce určující.“). Přestože se vyslovené závěry týkají zachování lhůty k podání dovolání, resp. odvolání podle relevantních ustanovení občanského soudního řádu, jsou podle přesvědčení soudu použitelné i na projednávanou věc. Instituty zachování zákonem stanovené lhůty, v níž je účastník řízení povinen učinit určitý procesní úkon, v návaznosti na podání zásilky obsahující podání účastníka řízení držiteli poštovní licence, totiž musí být vykládány v zájmu zachování jednoty právního řádu shodně, ať jsou zakotveny pro účely soudního, či správního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2006, čj. 2 Afs 81/2004-54, č. 791/2006 Sb. NSS).

V návaznosti na právě uvedené soud konstatuje, že rámec právní úpravy doručování podání správním orgánům (stejně jako soudům) vytváří zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, a z něj vycházející poštovní podmínky (§ 6 zákona o poštovních službách).

Vlastní pravidla podávání a doručování poštovních zásilek [mezi jinými i doporučených ve smyslu 3 odst. 1 písm. d) zákona o poštovních službách] jsou upravena v poštovních podmínkách, jejichž vyhlášením nabízí osoba poskytující poštovní služby – provozovatel podle § 2 písm. c) zákona o poštovních službách – každému uzavření poštovní smlouvy podle těchto poštovních podmínek. Je třeba zdůraznit, že provozovatel je podle § 4 odst. 1 a 2 zákona o poštovních službách povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo mu její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným navrhne, tento postup musí poštovní podmínky obsahovat, přičemž dle § 33 odst. 1 písm. b) zákona o poštovních službách je jeho povinností nabízet poštovní služby podle poštovních podmínek. Uzavřením poštovní smlouvy vznikají provozovateli povinnosti stanovené zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami, popř. stanovené dalšími ujednáními mezi odesílatelem a provozovatelem. Mezi tyto povinnosti dle § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách patří povinnost provozovatele dodat poštovní zásilku příjemci.

Podle článku 6 poštovních podmínek České pošty platných od 1. 10. 2015 je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním. Podle čl. 8 odst. 1 poštovních podmínek se za den podání (pro případ uzavření poštovní smlouvy, jestliže je podání podnikem – provozovatelem – stvrzeno) považuje den, v němž byl podnik o poštovní službu požádán. O poskytnutí poštovní služby lze v době k tomu určené žádat způsobem a v místě stanoveném v čl. 6 odst. 4 poštovních podmínek. V souladu s čl. 6 odst. 1 poštovních podmínek je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním, tedy převzetím poštovní zásilky dle § 2 písm. m) zákona o poštovních službách. Podání provozovatel podle čl. 8 odst. 2 poštovních podmínek stvrzuje na podací stvrzence, která má stanovenou formu. Na podací stvrzence pošta podle čl. 8 odst. 3 písm. d) poštovních podmínek stvrzuje den podání. Dokladem o dni podání zásilky je tedy podací stvrzenka, na které držitel poštovní licence odesílateli stvrzuje den podání zásilky. Lze dodat, že podací stvrzenka je dokladem, který je oprávněná osoba – odesílatel – povinna předložit i při dalších úkonech, které s přepravou zásilky souvisejí. Oproti povinnému osvědčení dne podání zásilky na podací stvrzence dle čl. 8 odst. 3 písm. d) poštovních podmínek, je ve smyslu čl. 8 odst. 7 poštovních podmínek údaj o dni, kdy k podání došlo, obsažený v razítku na poštovní zásilce .

Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že dnem podání zásilky je den, v němž byl provozovatel – držitel poštovní licence – o poštovní službu požádán a dokladem o dni podání zásilky je zásadně podací stvrzenka. Z těchto postulátů ostatně vychází shora citovaná .

Článek 6 odst. 4 poštovních podmínek výslovně nepočítá s elektronicky podanou žádostí o poskytnutí poštovní služby. Nicméně prostřednictvím služby DopisOnline poskytované na serveru www.postservis.cz Česká pošta jako držitel poštovní licence nad rámec uvedeného článku umožnil oprávněným osobám – svým zákazníkům – objednat podání zásilek elektronicky. Vztah mezi zákazníkem a Česku poštou při poskytování této služby upravují již zmíněné obchodní podmínky, k nimž je třeba v projednávaném případu také přihlédnout, neboť se rovněž vztahují k uzavření smlouvy s Českou poštou.

Podle článku 2.3 obchodních podmínek umožňuje služba DopisOnline zákazníkovi objednat zpracování (tisk a kompletace – balení a potisk obálky) a podání uvedených poštovních zásilek (mj. doporučených do určité hmotnosti) do poštovní sítě. Objednávka se činí prostřednictvím elektronického formuláře po registraci zákazníka, za pomoci zaslání datového souboru (článek 3 obchodních podmínek). Podle článku 4.2 je smlouva mezi zákazníkem a poštou, uzavřena okamžikem, kdy pošta akceptuje řádně vyplněnou a potvrzenou elektronickou objednávku odeslanou přes https://online.postservis.cz. Podáním zásilky do poštovní přepravy je uzavřena poštovní smlouva podle zákona o poštovních smlouvách, jejíž obsah určují poštovní podmínky platné v den podání zásilky. Podle článku 5 obchodních podmínek je povinností pošty tisknout a kompletovat dokumenty dle objednávky a zásilky zpracovat a předat k poštovní přepravě, a to zásilky přijaté do 16:00 hod. týž den. Podle článku 9.1 obchodních podmínek se smluvní vztah mezi zákazníkem a poštou řídí do okamžiku poštovního podání občanským zákoníkem z roku 2012 a končí poštovním podáním elektronicky objednané zásilky. Od okamžiku podání ve smyslu poštovních podmínek se vztah mezi zákazníkem a poštou řídí zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami.

Protože lze službu DopisOnline k elektronickému objednání zpracování a podání zásilky využít nepřetržitě, ovšem týž den je Česká pošta povinna zpracovat a k poštovní přepravě do poštovní sítě předat jen zásilky přijaté do 16:00 hod., dochází u zásilek přijatých po uvedeném čase k tomu, že okamžik objednání poskytovaných služeb (včetně poštovních dle zákona o poštovních službách) a okamžik uzavření poštovní smlouvy [podáním poštovní zásilky, tedy zásilky vytištěné a kompletované zásilky ve smyslu § 2 písm. a), m) zákona o poštovních službách] do poštovní přepravy se neshodují.

Za takové situace je však třeba přihlédnout k tomu, že poštovní služby musí být Českou poštou jako držitelem poštovní licence zásadně poskytovány podle zákona o poštovních službách za podmínek stanovených poštovními podmínkami. Podle nich platí, jak již bylo rozvedeno shora, že za den podání, který také držitel poštovní licence oprávněné osobě potvrzuje stanovenou formou – podací stvrzenkou, se považuje den, v němž byla pošta o poštovní službu požádána.

Žalobce prokazatelně o poskytnutí poštovních služeb, konkrétně o doporučené dodání zásilky obsahující jeho odvolání adresované správnímu orgánu I. stupně, držitele poštovní licence požádal již dne 19. 10. 2015. Tento den mu byl držitelem poštovní licence v souladu s poštovními podmínkami osvědčen na podacím lístku jako den podání zásilky. Den 20. 10. 2015, který byl jako den podání označen na razítku, jímž byla zásilka opatřena, stejně jako den, který byl jako den podání uveden v elektronickém systému pošty Track & Trace, jenž umožňuje sledování přepravy zásilky, není podstatný. Pro posouzení toho, zda byla ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována lhůta k podání odvolání, je v případě podání odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence za pomoci elektronické služby Dopis Online rozhodující okamžik žádosti o poštovní službu, který byl držitelem poštovní licence podateli potvrzen jako den podání doporučené zásilky na poštovní stvrzence. elektronické objednávky služeb pošty ze strany držitele poštovní licence totiž bez dalšího implikuje podání zásilky do poštovní sítě k přepravě, a tedy uzavření poštovní smlouvy.

Z uvedeného tedy krajský soud dovozuje, že v zákonné odvolací lhůtě žalobce podal zásilku adresovanou správnímu orgánu I. stupně, která obsahovala jeho odvolání, držiteli poštovní licence ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Lhůta k podání odvolání byla zachována. Žalovaný rozhodl o podaném odvolání v rozporu se zákonem, pokud jej podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítnul jako opožděné.

si krajský soud dovolí poznamenat, že by bylo více než vhodné, aby Česká pošta jako držitel poštovní licence v systému, kterým veřejně dálkovým přístupem (na http://www.postaonline.cz/trackandtrace/) subjektu, který zná podací číslo doručované zásilky, umožňuje sledovat průběh doručování zásilky, a to nejen její dodání, ale i podání, jako den podání zásilky uváděla den, který jako den podání v souladu s poštovními podmínkami osvědčí stanoveným způsobem jejímu odesílateli.