Vydání 3/2008

Číslo: 3/2008 · Ročník: VI

1495/2008

Správní řízení: disciplinární řízení vedené Českou lékařskou komorou

Ejk 689/2007
Správní řízení: disciplinární řízení vedené Českou lékařskou komorou
k § 180 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
Disciplinární řízení vedené Českou lékařskou komorou je správním řízením ve smyslu § 180 odst. 1 správního řádu z roku 2004.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2007, čj. 22 Ca 501/2006-35)
Věc:
MUDr. Jaroslav T. proti České lékařské komoře o podmíněné vyloučení z České lékařské komory.
Proti žalobci bylo vedeno disciplinární řízení před Čestnou radou okresního sdružení České lékařské komory ve Žďáru nad Sázavou. Toto řízení bylo ukončeno rozhodnutím ze dne 18. 1. 2006.
Dne 7. dubna 2006 rozhodla žalovaná o zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně a o zahájení disciplinárního řízení před žalovanou [podle § 14 odst. 1 písm. c) disciplinárního řádu žalované (dále jen "disciplinární řád"), účinného od 1. ledna 2001]. Toto rozhodnutí bylo poznamenáno v Zápise ze zasedání žalované, žalobci však oznámeno nebylo a ani nebylo zaznamenáno do disciplinárního spisu. Žalovaná poté rozhodnutím ze dne 9. 9. 2006 žalobce uznala vinným z disciplinárního provinění proti své povinnosti vykonávat lékařské povolání odborně, v souladu s etikou a způsobem stanoveným zákony, stavovskými předpisy a závaznými stanovisky žalované. Uvedeného provinění se žalobce dopustil tak, že jako odpovědná osoba akciové společnosti N. nařídil v březnu 2004 u pěti pacientů provést implantaci endoprotéz typu ANA NOVA. U těchto endoprotéz nebylo v době jejich implantace vydáno prohlášení o shodě jejich vlastností s technickými požadavky stanovenými obecně závaznými právními předpisy ani ujištění o vydání tohoto prohlášení, čímž byl porušen § 4 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 4 písm. d) zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických potřebách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o zdravotnických potřebách"). Za toto disciplinární provinění bylo žalobci uloženo disciplinární opatření podmíněného vyloučení z České lékařské komory se zkušební dobou v trvání dvou let.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhal přezkoumání tohoto rozhodnutí žalované. Namítal nicotnost napadeného rozhodnutí z důvodu nekompetentnosti žalované ve věci rozhodnout. Uvedl, že řízení trpí vadami, neboť žalovaná vedla proti žalobci tři disciplinární řízení pro tentýž skutek. Poukázal na to, že daný skutek byl projednán správním orgánem I. stupně a toto řízení skončilo pravomocným rozhodnutím ze dne 18. 1. 2006, které ve vztahu k napadenému rozhodnutí vytvořilo překážku věci rozhodnuté. Žalobce též namítal, že implantace endoprotéz typu ANA NOVA nepředstavovala porušení povinnosti vykonávat své povolání odborně, v souladu s etikou a způsobem stanoveným zákony, jak to lékařům ukládá § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 220/1991 Sb.").
Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 18. 1. 2006 bylo zrušeno rozhodnutím žalované ze dne 7. 4. 2006, které je uvedeno v zápisu z jejího jednání. Rozhodnutí o zrušení rozhodnutí správního orgánu 1. stupně nevyžaduje zvláštní formu a dotčenému lékaři se nezasílá. Protože rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo zrušeno, rozhodla žalovaná ve věci dne 9. 9. 2006.
Žalobce v replice uvedl, že žádné rozhodnutí žalované ze dne 7. 4. 2006 nebylo obsahem disciplinárního spisu žalobce. Názor žalované, že rozhodnutí o zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně není třeba dotčenému lékaři zasílat, pokládá za zcela v rozporu se základními zásadami správního řízení.
Krajský soud v Ostravě vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Krajský soud se v prvé řadě zabýval žalobní námitkou, v níž žalobce namítá nicotnost napadeného rozhodnutí. (...)
(...) Soud přisvědčuje žalobci v jeho názoru, že skutečnost, že mu rozhodnutí o zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 18. 1. 2006 a o zahájení disciplinárního řízení před žalovanou nebylo oznámeno, představuje porušení základních zásad správního řízení. Takovýto postup zcela jistě zakládá rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), který upravuje právo každého na stanovený postup při domáhání se svých práv.
Kromě toho však soud shledává, že došlo i k porušení norem práva jednoduchého. Podle § 180 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) tam, kde se podle dosavadních právních předpisů postupuje ve správním řízení tak, že správní orgány vydávají rozhodnutí, aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, podle tohoto zákona. Podle § 9 správního řádu se správním řízením rozumí postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má, anebo nemá. Podle § 1 odst. 1 správního řádu se správním orgánem rozumí mimo jiné právnická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Podle § 179 odst. 2 správního řádu bylo-li řízení pravomocně skončeno před účinností tohoto zákona, postupuje se při přezkumném řízení, obnově řízení nebo vydávání nového rozhodnutí podle tohoto zákona. Disciplinární řízení vedené žalovanou je správním řízením ve smyslu citovaných ustanovení správního řádu. Žalovaná rozhodla o zrušení rozhodnutí orgánu I. stupně již za účinnosti tohoto správního řádu. Její rozhodnutí podle § 14 odst. 1 písm. c) disciplinárního řádu má charakter rozhodování v přezkumném řízení - vyplývá to z toho, že námitka toho, kdo podal stížnost, na jejímž základě bylo disciplinární řízení vedeno, jednak nemá odkladný účinek, jednak je pouze podnětem pro předsedu nebo pověřeného člena žalované, aby na základě vlastního uvážení podal návrh žalované na zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně (srov. § 11 odst. 1 větu druhou a § 14 odst. 1 disciplinárního řádu). Proto se na projednávané rozhodnutí žalované ze dne 7. 4. 2006 podle § 14 odst. 1 disciplinárního řádu tento správní řád vztahuje. Za situace, kdy ani zákon č. 220/1991 Sb., ani disciplinární řád neupravují formu rozhodnutí podle § 14 odst. 1 disciplinárního řádu, není možné dovodit, že postačí rozhodnutí poznamenat do zápisu ze zasedání žalované, jak to učinila žalovaná. Absence ustanovení o formě rozhodnutí je právě otázkou, jejíž řešení je nezbytné a která není předpisy, podle nichž správní orgán postupuje, upravena. Proto bylo v projednávaném případě nutné, aby žalovaná postupovala ve smyslu § 180 odst. 2 správního řádu podle ustanovení správního řádu o formě rozhodnutí. Podle § 67 odst. 2 téhož zákona se rozhodnutí vyhotovuje v písemné formě; rozhodnutí se písemně nevyhotovuje, stanoví-li tak zákon; výroková část takového rozhodnutí, podstatné části jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku se pouze vyhlásí a do spisu se učiní záznam, který obsahuje výrokovou část, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. V projednávaném případě však rozhodnutí žalované ze dne 7. 4. 2006 nemělo žádnou z forem, kterou správní řád připouští. Podle ustálené judikatury a právní doktríny způsobuje absolutní nedostatek formy projevu vůle správního orgánu nicotnost správního aktu. Nelze tedy jinak než uzavřít, že rozhodnutí žalované ze dne 7. 4. 2006, o zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 18. 1. 2006 a o zahájení disciplinárního řízení před žalovanou, je nulitní.
Jestliže je rozhodnutí žalované ze dne 7. dubna 2006 nicotné, má to za následek, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 18. 1. 2006 nikdy nebylo zrušeno a disciplinární řízení před žalovanou nikdy nebylo řádně zahájeno. Ježto pravomocné rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 18. 1. 2006 nebylo zrušeno, bránila řízení před žalovanou překážka
rei iudicatae
. Podle ustálené judikatury a právní doktríny správní akt vydaný ve věci pravomocně rozhodnuté trpí formální vadou takové míry, že způsobuje jeho neexistenci čili nicotnost.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.