315/2004
Správní řízení a předběžná otázka
Ej 304/2004
Správní řízení: předběžná otázka
k § 40 správního řádu
Předtím, než správní orgán posoudí v řízení se vyskytnuvší předběžnou otázku jako otázku již vyřešenou rozhodnutím jiného k tomu příslušného orgánu, musí si být jist, že je v pravomoci tohoto orgánu o takové otázce rozhodovat. Není-li tomu tak, pak musí buďto sám předběžnou otázku vyřešit, nebo k jejímu vyřešení dát podnět příslušnému orgánu (§ 40 odst. 1 správního řádu). V žádném případě ale správní orgán nemůže vyřešení předběžné otázky v odůvodnění svého rozhodnutí pominout.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2004, čj. 6 A 101/2002-52)
Věc:
Rybářský svaz M. v B. proti Ministerstvu zemědělství o rybářský revír.Žalovaný dne 3. 6. 2002 zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 13. 2. 2002, kterým byl ve shodě s ustanovením § 7 odst. 1 zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, vyhlášen ke dni 1. 10. 2002 rybářský revír C. 3A s tím, že do tohoto data zůstává v platnosti revír vyhlášený rozhodnutím Ministerstva zemědělství dne 10. 11. 2000, který tvoří nádrže Horní rybník v k. ú. B., nádrž v k. ú. H., Dolní v k. ú. P. a Horní v k. ú. P., a nabytím právní moci tohoto rozhodnutí pozbývá platnost rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 10. 11. 2000.
Žalobce - vykonávající rybářské právo v revíru vyhlášeném rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 10. 11. 2000 - podal žalobu. Žalobce zejm. namítl, že správní orgán se nevypořádal s otázkou, zda Ing. P. je skutečně vlastníkem vodohospodářského díla, na jehož žádost může být rybářský revír podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o rybářství vyhlášen. Žadatel - Ing. P. - tvrzení o vlastnictví rybníka opřel pouze o dohodu o vydání nádrže uzavřenou mezi ním a Zemědělským družstvem H. Žalovaný, který měl posuzovat otázku vlastnictví jako předběžnou a měl se jí zabývat postupem podle § 40 správního řádu, v napadeném rozhodnutí pouze konstatoval, že Ing. P. je vlastníkem rybníka, vycházeje přitom z rozhodnutí Okresního úřadu ve Vyškově, vodohospodářského orgánu, kterým byl pro žadatele, jenž byl v tomto rozhodnutí označen za vlastníka rybníku, schválen manipulační řád.
Ze správního spisu žalovaného vyplynulo, že dne 12. 11. 2001 podal Ing. P. žádost o vyjmutí specifikované vodní nádrže z rybářského revíru. Žádost podal jako vlastník vodní nádrže, přičemž k žádosti připojil dohodu o vydání investičního majetku, označeného jako rybník v obci k. ú. H., kterou uzavřel s povinným - Zemědělským družstvem H. Předložil rovněž rozhodnutí Okresního úřadu Vyškov ze dne 17. 10. 2001, kterým okresní úřad jako vodohospodářský orgán schválil manipulační řád pro vodní nádrž na toku H. pro Ing. P. jakožto vlastníka uvedeného vodohospodářského díla.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal, aby dokončil řízení (§ 132 s. ř. s.), napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Důvodná je námitka žalobce týkající se vyřešení, resp. nevyřešení předběžné otázky správním orgánem.
Správní orgán musí zkoumat otázku vlastnictví k vodohospodářskému dílu, a to zejména tehdy, namítá-li žalobce nevyřešení této otázky již ve vyjádření k samotné žádosti a rovněž tak v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
Pokud však žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze konstatoval, že vlastníkem vodní nádrže, o jejímž přidělení k rybářskému revíru rozhodoval, je žadatel Ing. P., a neuvedl žádné důvody pro takové tvrzení, i když žalobce otázku vlastnictví zpochybnil a její nevyřešení namítal již v odvolání proti napadenému rozhodnutí žalovaného, je takový postup zcela v rozporu s ustanovením § 59 správního řádu. Podle uvedeného ustanovení odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu; je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popřípadě zjištěné vady odstraní.
Požadavku citovaného ustanovení však neodpovídá, převezme-li odvolací orgán argumenty orgánu prvního stupně a rozhodnutí odvolacího orgánu obsahuje pouze odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a důvody shledány správnými; rozhodnutí, které se nezabývá podrobně námitkami žalobce uplatněnými ve včas podaném odvolání, je neúplné, a tedy soudem nepřezkoumatelné.
implicite
Uvádí-li žalovaný ve vyjádření k žalobě, že při vydání rozhodnutí vycházel i ze závěrů rozhodnutí Okresního úřadu Vyškov ze dne 17. 10. 2001, kterým tento úřad jako vodohospodářský orgán schválil manipulační řád pro vodní nádrž na toku H. pro Ing. P. jakožto vlastníka uvedeného hospodářského díla, a tento závěr pojal pro své vyřešení předběžné otázky týkající se vlastnictví vodní nádrže, pak k tomuto postupu uvádí Nejvyšší správní soud následující:
Podle ustanovení § 40 správního řádu platí, že vyskytne-li se v řízení otázka, o které již pravomocně rozhodl příslušný orgán, je správní orgán takovým rozhodnutím vázán; jinak si správní orgán může o takové otázce učinit úsudek nebo dá příslušnému orgánu podnět k zahájení řízení.
Z uvedeného je zřejmé, že správní orgán musí vyřešit způsobem zákonem stanoveným „nejasnosti“, pokud se v řízení objeví, nebo pokud zvláštní zákon jejich vyřešení předpokládá, a to tehdy, neučinil-li tak svým rozhodnutím již orgán, který je příslušný o takové otázce rozhodovat.
O otázce vlastnictví k vodnímu dílu však není (ani nebyl) oprávněn rozhodovat okresní úřad jakožto vodohospodářský orgán, jenž pouze schválil manipulační řád pro uvedenou vodní nádrž. I když ve svém rozhodnutí tento orgán označil za vlastníka vodní nádrže Ing. P., nemůže být takovým výrokem vázán další správní orgán, neboť vodohospodářský orgán o vlastnictví k vodní nádrži nerozhoduje; o takové otázce by mohl rozhodnout pouze soud.
Pokud však o takové
prejudiciální
otázce dosud příslušný orgán nerozhodl, je oprávněn učinit si úsudek, resp. takovou otázku předběžně vyřešit, správní orgán, který vyřešení takové otázky pro vydání vlastního rozhodnutí potřebuje. V takovém případě však je povinen uvést, z jakých úvah při vyřešení otázky vychází.Předtím, než správní orgán posoudí v řízení se vyskytnuvší předběžnou otázku jako otázku již vyřešenou rozhodnutím jiného, k tomu příslušného orgánu, musí si být jist, že takový orgán vůbec má zákonnou možnost či pravomoc o takové otázce v rámci svého řízení rozhodovat. Zjistí-li, že nikoliv, pak musí buďto sám předběžnou otázku vyřešit, nebo dát podnět k jejímu vyřešení příslušnému orgánu. V žádném případě pak nemůže správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí vyřešení předběžné otázky obejít.
Žalobou napadené rozhodnutí však neobsahovalo ani úvahu žalovaného, jež jej k závěru týkajícímu se vlastnictví vodního díla vedla, ani se nezabývalo námitkami žalobce k této věci, jež žalobce v odvolání proti napadenému rozhodnutí řádně uplatnil.
Protože soud shledal důvody, které svědčí o skutečnosti, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve spisech, a rovněž napadené rozhodnutí trpí nedostatkem důvodů, neboť žalovaný se v napadeném rozhodnutí nezabýval řádně všemi námitkami uplatněnými v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, rozhodnutí žalovaného ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. a ustanovení § 78 odst. 1 s. ř. s. ruší a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení.
(ani)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.