Ej 410/2003
Správní řízení: obnova řízení
k § 62 odst. 1 a § 64 odst. 3 správního řádu
I. Rozhodnutím o nařízení obnovy řízení (
) nelze zrušit pravomocné rozhodnutí. Rozhodnutí vydané v řízení, jehož obnova byla povolena nebo nařízena, se podle § 64 odst. 3 spr. ř. ruší teprve vydáním nového rozhodnutí ve druhém stadiu obnovy řízení, tedy v řízení obnoveném (
).
II. Zruší-li správní soud rozhodnutí, jímž správní orgán opětovně rozhodl o tomtéž odvolání, věc se procesně vrací do stavu, který vznikl vydáním prvního rozhodnutí správního orgánu o odvolání; důvod obnovy řízení tím není dán (§ 62 odst. 1 spr. ř.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003, čj. 7 A 50/2002-36)
Věc:
Ivana S. v T. proti Ministerstvu obrany o obnovu řízení.
Ministerstvo obrany dne 9. 4. 2002 nařídilo obnovu řízení ve věci žádosti žalobkyně o opětovné přiznání výsluhového příspěvku a týmž rozhodnutím zrušilo rozhodnutí o odvolání ze dne 26. 5. 2000 a rozhodnutí Vojenského úřadu sociálního zabezpečení ze dne 6. 1. 2000.
V žalobních námitkách žalobkyně především uvedla, že uvedeným postupem žalovaného nelze zrušit pravomocné rozhodnutí ve věci. Takové rozhodnutí by mohl zrušit pouze nadřízený orgán postupem podle § 65 správního řádu, protože v případě nařízené obnovy řízení se teprve vydáním nového rozhodnutí ruší rozhodnutí původní. Z toho žalobkyně dovozovala, že rozhodnutí o odvolání, kterým jí byl přiznán nárok na výplatu výsluhového příspěvku, je platné. Žalobkyně se také domnívala, že ze strany žalovaného došlo k porušení § 62 a násl. správního řádu, neboť obnovu řízení může nařídit správní orgán pouze při splnění stanovených podmínek, z nichž ani jedna nebyla v dané věci splněna.
Ze správního spisu bylo zjištěno, že vydání napadeného rozhodnutí předcházely tyto skutečnosti: dne 26. 5. 2000 rozhodl žalovaný správní orgán o odvolání žalobkyně ve věci přiznání výsluhového příspěvku tak, že napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Bezprostředně poté - dne 9. 6. 2000 - rozhodl žalovaný znovu o tomtéž odvolání, přičemž předchozí rozhodnutí o odvolání ze dne 26. 5. 2000 zrušil s tím, že odvolání nevyhověl, změnil část odůvodnění a v ostatním napadené rozhodnutí vydané v I. stupni potvrdil. Na základě podané žaloby zrušil Vrchní soud rozsudkem ze dne 22. 2. 2002 rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2000 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal podle § 132 s. ř. s. k dokončení řízení, napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.).
Z odůvodnění:
Důvodný je podle názoru Nejvyššího správního soudu žalobní bod, v němž žalobkyně tvrdí, že rozhodnutím o nařízení obnovy řízení nelze zrušit pravomocné rozhodnutí. Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, který je určen především k nápravě skutkových omylů. Proces obnovy řízení má dvě stadia. V prvním stadiu se rozhoduje o povolení nebo nařízení obnovy řízení a druhé stadium tvoří vlastní provedení nového obnoveného řízení. Teprve vydáním nového rozhodnutí ve druhém stadiu se ruší rozhodnutí vydané v řízení, jehož obnova byla povolena nebo nařízena (§ 64 odst. 3 správního řádu), a původní rozhodnutí proto nemůže být zrušeno již v okamžiku, kdy je obnova řízení teprve nařízena.
Stejně tak důvodný je i žalobní bod, v němž je namítáno, že nebyly splněny stanovené podmínky pro obnovení řízení. Důvody pro povolení nebo nařízení obnovy řízení jsou taxativně uvedeny v § 62 odst. 1 správního řádu a žalovaný neuvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí žádný z nich. V této souvislosti je navíc nutno zdůraznit, že ani nemůže existovat žádný důvod pro nařízení obnovy řízení, protože poté, kdy Vrchní soud v Praze důvodně zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2000, se věc procesně vrátila do stavu, který vznikl vydáním rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2000. To znamená, že řízení bude pokračovat u správního orgánu I. stupně, který ve věci znovu rozhodne.