918/2006
Správní řízení a dodatečné předložení plné moci
Ejk 372/2006
Správní řízení: dodatečné předložení plné moci
k § 17 odst. 4 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)*)
Jestliže ten, kdo vystupoval ve správním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, ji předloží dodatečně, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony, které zástupce účastníka učinil v řízení ještě před podpisem plné moci. I pokud byla plná moc osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání vystavena později, nelze z toho dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, čj. 6 Ca 157/2004-29)
Věc:
Společnost s ručením omezeným D. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty.Česká inspekce životního prostředí rozhodnutím ze dne 23. 1. 2004 uložila žalobci pokutu podle § 4 písm. d) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve výši 20 000 Kč za nesplnění opatření k nápravě uloženého předchozím rozhodnutím.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého zástupce dne 3. 2. 2004 odvolání. Protože k tomuto odvolání podepsanému Mgr. Michalem Č., advokátem, nebyla doložena plná moc k zastupování v tomto řízení, vyzval žalovaný dopisem ze dne 28. 4. 2004 advokátní kancelář Č. H. a spol. k jejímu dodatečnému předložení. Ve spise je založena i plná moc advokáta Mgr. Michala Č., kterou jej žalobce zmocnil ke svému zastupování. Tato plná moc je datována 26. 2. 2004, tedy až po podání odvolání.
Ministerstvo životního prostředí rozhodnutím ze dne 9. 6. 2004 odvolání žalobce zamítlo jako nepřípustné podle § 60 správního řádu. Žalovaný uvedl, že v době podání odvolání nebyla advokátní kancelář oprávněna k zastupování. Odvolání bylo tedy podáno osobou k tomu neoprávněnou, a žalovaný proto posoudil odvolání jako nepřípustné. Tento závěr žalovaný odůvodnil tím, že na výzvu k prokázání zastoupení účastníka řízení předložila advokátní kancelář plnou moc, kterou však žalobce udělil advokátní kanceláři později, než tato jménem žalobce podala odvolání proti rozhodnutí o nápravném opatření a o pokutě.
Žalobce v žalobě namítal, že plná moc je pouze listinou osvědčující uzavření dohody o zastupování. Jestliže ten, kdo vystupoval v řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, ji předloží dodatečně ve lhůtě k tomu určené, je tím nedostatek příkazu zhojen, a jsou tak schváleny i úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. Okolnost, že k vystavení plné moci osvědčující zastoupení účastníka při podání odvolání sepsaného a podepsaného jen jeho zástupcem došlo až po uplynutí lhůty k podání odvolání, nemá na uvedené závěry žádný vliv.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nesouhlasil s žalobcovým tvrzením, podle nějž byl zhojen nedostatek příkazu zastoupení a byly schváleny i úkony učiněné zástupcem před podpisem plné moci, pokud žalobcův zástupce předložil v řízení plnou moc dodatečně ve stanovené lhůtě. Uvedl, že pokud by v řízení jednal s osobou, která by k tomu ve skutečnosti nebyla oprávněna, jednalo by se o těžkou vadu řízení. Plná moc měla v tomto případě značný význam pro ochranu práv účastníka řízení a žalovaný zcela správně ve smyslu § 19 odst. 3 správního řádu vyzval zástupce žalovaného, aby předložil plnou moc, která by osvědčila jeho oprávnění zastupovat žalobce v řízení. Vzhledem k tomu, že však předložená plná moc byla datována později než podané odvolání a žalobce se jednoznačně nevyjádřil, zda toto odvolání schvaluje, nebyla zcela odstraněna pochybnost o tom, zda byl zástupce žalobce k podání odvolání skutečně zmocněn. Žalovaný přiznal, že pochybil, když se nedotázal žalobce, zda podané odvolání schvaluje. Žalovaný je toho názoru, že jde o pochybení ryze formální, které žalobce nijak nezkrátilo na jeho právech a právem chráněných zájmech. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, bylo odvolání žalobce přezkoumáno žalovaným v celém rozsahu a ten neshledal důvod pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí.
Městský soud v Praze rozhodnutí Ministerstva životního prostředí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Soud považuje nejprve za potřebné poukázat na to, že v daném případě nebylo odvolání za žalobce podáváno advokátní kanceláří, ale advokátem Mgr. Michalem Č. Advokátní kancelář není subjektem, který by mohl vystupovat v právních vztazích; zvoleným zástupcem je vždy fyzická osoba - advokát, se kterým zastoupený sjednává smlouvu o zastupování v dohodnutém rozsahu.
Mezi účastníky je sporné, zda skutečnost, že plná moc udělená žalobcem zvolenému právnímu zástupci, který jeho jménem odvolání podal, byla datována později, než bylo odvolání podáno, znamená, že na odvolání je třeba pohlížet jako na nepřípustné, tedy podané osobou neoprávněnou.
Podle § 17 odst. 4 správního řádu zmocnění k zastupování je třeba prokázat písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu. Správní orgán může v nepochybných případech od průkazu plnou mocí upustit.
Správní řád výslovně neupravuje posouzení situace, kdy úkon je učiněn zástupcem účastníka a později předložená písemná plná moc je datována pozdějším datem, než kdy byl učiněn předmětný úkon. Plná moc udělená zmocnitelem je průkazem k zastupování. Vzhledem k tomu, že takový průkaz k zastupování v daném případě s odvoláním předložen nebyl, správní orgán v souladu s ustanovením § 19 odst. 3 správního řádu vyzval k jeho předložení, ovšem s tou výhradou, že výzva byla adresována advokátní kanceláři, nikoliv uvedenému zástupci - advokátovi či přímo účastníku řízení. Předložená písemná plná moc je jen listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci. Jestliže však ten, kdo vystupoval v řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, tuto předloží dodatečně, je tím nedostatek příkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony, které byly učiněny v řízení zástupcem účastníka ještě před podpisem plné moci. Z okolnosti, že k vystavení plné moci, osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání, došlo později, dle názoru soudu nelze dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné. Názor žalovaného, že není možné zhojit po uplynutí lhůty k podání odvolání nedostatek zastoupení žalobce při podání odvolání, není správný a není správné ani napadené rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se odvolání jako nepřípustné zamítá.
*)
S účinností k 1. 1. 2006 zrušen novým správním řádem (č. 500/2004 Sb.).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.