Vydání 6/2007

Žalobce byl dne 1. 2. 1998 přijat do služebního poměru příslušníka Policie České republiky. Dne 22. 7. 1998 podepsal žalobce písemné čestné prohlášení, že se seznámil se zněním § 152 služebního zákona, který stanoví zvláštní omezení po dobu trvání služebního poměru. Zároveň prohlásil, že neporušuje ke dni podpisu povinnosti, které stanoví uvedené ustanovení. Uvedl, že si je vědom toho, že nedodrží-li povinnosti uvedené ve zmiňovaném ustanovení, bude dle § 107 služebního zákona propuštěn ze služebního poměru.

Dne 16. 10. 2003 bylo v rámci kontroly z výpisu z obchodního rejstříku zjištěno, že žalobce je ke dni 16. 10. 2003 zapsán jako místopředseda dozorčí rady akciové společnosti L.

Ředitel Policie České republiky, Okresního ředitelství Klatovy, dne 24. 11. 2003 rozhodl o propuštění žalobce ze služebního poměru podle § 107 odst. 1 služebního zákona, neboť žalobce porušil § 152 odst. 2 písm. c) služebního zákona tím, že je v době vydání rozhodnutí místopředsedou dozorčí rady akciové společnosti L.

Ředitel Policie České republiky, Správy Západočeského kraje, rozhodnutím ze dne 28. 1. 2004 odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil tím, že okresní ředitel postupoval při vydání napadeného rozhodnutí v souladu s § 107 služebního zákona. Tím, že žalobce podepsal čestné prohlášení o tom, že neporušuje ustanovení § 152 služebního zákona, vědomě uvedl okresního ředitele v omyl. Žalobce předložil doklad o rezignaci a provedení výmazu z obchodního rejstříku na funkci místopředsedy dozorčí rady akciové společnosti L., podané dne 28. 11. 1997 k rukám předsedy představenstva uvedené společnosti. Více se o věc nezajímal, neověřil si, zda skutečně výmaz byl proveden a dne 22. 7. 1998 podepsal čestné prohlášení policisty ve služebním poměru příslušníka Policie ČR s tím, že se seznámil se zněním § 152 služebního zákona. Tím, že výmaz nebyl proveden, funkce žalobce trvala nadále. Žalobce písemně nedoložil, ani jiným způsobem neprokázal, že by valná hromada uvedené společnosti byla řádně svolána a měla mít na programu, nebo že by projednala, jeho žádost o rezignaci z funkce místopředsedy, kterou doposud zastával. Zánik zastávané funkce v souladu s § 66 odst. 1 obchodního zákoníku může nastat pouze v případě, že odstoupení z funkce místopředsedy uvedené společnosti projednala nebo měla projednat řádně svolaná valná hromada. V daném případě se toto nestalo. Uvedený postup byl dodržen až dne 27. 10. 2003, tedy poté, co bylo zjištěno porušení § 152 zákona o služebním poměru žalobcem.

Žalobce v žalobě připustil, že byl zapsán v obchodním rejstříku jako místopředseda dozorčí rady akciové společnosti L. Funkci začal zastávat na žádost svého švagra, jediného akcionáře uvedené společnosti, a to v době před přijetím do služebního poměru příslušníka Policie ČR. Po podání žádosti o přijetí do služebního poměru se však dopisem obrátil na společnost, oznámil jí tuto skutečnost, svoji rezignaci a požádal o . Poté se již o věc nezajímal, považoval ji za uzavřenou, mimo jiné i proto, že fakticky nevykonával žádnou činnost pro společnost, která by odpovídala funkci, kterou by měl podle obchodního rejstříku zastávat, ani samozřejmě nebyl za tento výkon nijak honorován. Ničím neomluvitelnou nečinností akciové společnosti L. došlo však k tomu, že nebyla provedena změna zápisu v obchodním rejstříku ohledně osoby žalobce a funkce místopředsedy dozorčí rady. Žalobcovu rezignaci představenstvo společnosti, jakož i valná hromada, projednaly a oznámenou skutečnost vzaly na vědomí. Podle § 66 obchodního zákoníku výkon funkce člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu společnosti končí právě dnem, kdy jeho odstoupení projednal orgán, který tuto osobu zvolil nebo jmenoval. Z toho vyplývá, že k datu přijetí do služebního poměru nebyl žalobce členem dozorčí rady společnosti. Skutečnost, že nebyl zápis v obchodním rejstříku odpovídajícím způsobem upraven, nemůže být přičítána k tíži žalobci, ale výhradně uvedené společnosti, která svým jednáním porušila ustanovení obchodního zákoníku o tom, že návrh na změnu údajů je povinen podnikatel podat bez zbytečného odkladu. Zápis člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu společnosti do obchodního rejstříku má povahu , tedy změna v obchodním rejstříku pouze osvědčuje objektivně existující stav. Zápis sám nezakládá vznik nebo zánik nějaké skutečnosti. Z uvedeného vyplývá, že existence zápisu žalobce v obchodním rejstříku poté, co přestal být fakticky i právně místopředsedou dozorčí rady, pouze deklaruje vztah, který neodpovídá skutečnosti k datu vzniku služebního poměru žalobce, ani k datu pozdějšímu. Žalobce má za to, že před vznikem služebního poměru učinil vše, co bylo v jeho silách a možnostech, aby vyhověl podmínkám stanoveným služebním zákonem, a skutečnost, která je mu kladena k tíži rozhodnutími okresního ředitele a žalovaného, má povahu objektivní. Žalobce nemohl sám návrh na změnu podat, neboť neměl oprávnění jednat za společnost, a neměl ani žádné možnosti, jak společnost k podání nutného návrhu donutit. Skutečnost, že společnost, jejímž členem dozorčí rady žalobce kdysi byl, nesplnila svoji povinnost, nelze přičítat k tíži žalobce.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě neměl pochybnosti o tom, že žalobce ke dni 1. 2. 1998, kdy byl přijat do služebního poměru, a i v následujícím období až do 27. 10. 2003, kdy teprve prokazatelně řádně svolaná valná hromada akciové společnosti L. projednala jeho žádost o uvolnění z funkce místopředsedy dozorčí rady, porušoval ustanovení § 152 služebního zákona. Žalobce pouze tvrdí – avšak nijak neprokázal – že učinil potřebné kroky k ukončení nežádoucího stavu dříve. Pokud žalobce poukazuje na význam zápisu v obchodním rejstříku, pak žalovaný musí oponovat, že musí být plně k tíži žalobce, který se nepostaral o uvedení zápisu v obchodním rejstříku do souladu se skutečností (pokud byl skutečně mezi nimi rozpor), aby mohl prokázat, že ustanovení o zvláštním omezení neporušuje.

Krajský soud v Plzni žalobu zamítl.