112/2004
Služební poměr a porušení služební povinnost zvlášť hrubým způsobem
Služební poměr: porušení služební povinnosti zvlášť závažným způsobem
k § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
k čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
Byl-li žalobce propuštěn ze služebního poměru podle ustanovení § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, pro porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť závažným způsobem a za totéž jednání je proti němu vedeno trestní stíhání, nelze dospět k názoru, že propuštěním ze služebního poměru byla porušena
presumpce
neviny zaručená v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 9. 2003, čj. 5 A 56/2002-31)
Věc:
Petr J. ve V. proti Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel o propuštění ze služebního poměru.Ředitel Celního ředitelství Brno rozhodl dne 4. 2. 2002 o propuštění žalobce ze služebního poměru s odůvodněním, že k propuštění žalobce ze služebního poměru došlo podle ustanovení § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, na základě porušení služebních povinností zvlášť závažným způsobem, spočívajícího v neprovedení potřebných úkonů, které byl žalobce v rámci plnění služebních povinností povinen provést. Žalobce totiž bez provedení celní kontroly propustil na území České republiky nákladní vozidlo s nelegálními běženci, a to po předchozí domluvě s řidičem automobilu.
Žalobce podal dne 18. 2. 2002 proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně včasné odvolání, v němž namítal porušení čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Toto odvolání však bylo dne 8. 4. 2002 žalovaným zamítnuto s tím, že rozhodnutím správního orgánu I. stupně nebyl předjímán výrok o vině a nebyla porušena zásada
presumpce
neviny. Dle žalovaného není pro posouzení, zda došlo k porušení služební povinnosti zvlášť závažným způsobem, významné, jak by tyto důkazy vztahující se k porušení služební povinnosti hodnotil soud v trestním řízení. Důležité je, že služební funkcionář soustředil dostatečné množství vzájemně si neodporujících důkazů, a mohl tedy konstatovat porušení služební povinnosti s následky propuštění žalobce ze služebního poměru.Žalobce poté podal správní žalobu. V té opět namítal, že rozhodnutí žalovaného nerespektuje princip
presumpce
neviny zakotvený v čl. 40 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Toto rozhodnutí totiž nepřípustným způsobem předjímá příčinnou souvislost mezi neplněním služebních povinností na straně žalobce a spácháním trestného činu, neboť o vině může rozhodnout pouze nezávislý soud. Podle názoru žalobce je třeba vycházet z propojenosti řízení ve věcech služebních s trestním řízením vedeným proti žalobci.Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z odůvodnění:
Při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel Nejvyšší správní soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), tedy že se žalobce dopustil jednání uvedeného v napadeném rozhodnutí.
Ustanovení § 106 odst. 1 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., jehož ustanovení se podle § 12 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, přiměřeně užijí na služební poměr celníků, vypočítává, ve kterých případech může být příslušník celní správy propuštěn ze služebního poměru. Podle písm. d) citovaného ustanovení může být důvodem propuštění ze služebního poměru porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť závažným způsobem.
I když souběžně se správním řízením, jehož výsledkem bylo vydání napadeného rozhodnutí, bylo proti žalobci vedeno trestní řízení, je nutno v této souvislosti zdůraznit, že v čl. 40 odst. 1 Listiny je sice uvedeno, že jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a podle odst. 2 tohoto článku je každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena, avšak tento článek Listiny nelze aplikovat na daný případ. Není totiž možné směšovat trestní řízení a správní řízení ve věci propuštění ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb. Předmětem soudního přezkumu může být pouze to, zda nastaly takové skutečnosti, které citované ustanovení předpokládá jako důvod pro propuštění příslušníka celní správy ze služebního poměru, a to bez ohledu na současně probíhající trestní řízení. Je-li tedy příslušník celní správy propuštěn ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb. pro jednání, které je kvalifikováno jako porušení služební přísahy a služebních povinností zvlášť závažným způsobem, a za totožné jednání je proti němu vedeno trestní stíhání, nelze dospět k závěru, že propuštěním ze služebního poměru byla popřena
presumpce
neviny stanovená v čl. 40 Listiny základních práv a svobod. Soud se ztotožňuje s tím, že žalobce svým jednáním úmyslně zvlášť závažně porušil nejen služební povinnosti, ale i služební přísahu, ve které se mj. zavázal, že bude chránit práva občanů, veřejný pořádek a bezpečnost i s nasazením vlastního života.(ouč)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.