Vydání 11/2014

Děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (dále jen "děkan") rozhodnutími ze dne 9. 10. 2009 rozhodl o ukončení přerušení studia žalobce a o odkladu registrace a dodatečném zápisu do akademického roku 2009/2010 ke dni 5. 1. 2010. Žalobce se v daném termínu do dalšího úseku studia nezapsal, proto mu byl stanoven náhradní termín zápisu na den 21. 1. 2010. Výzva o náhradním termínu byla zveřejněna na úřední desce dne 5. 1. 2010 a sejmuta dne 2. 2. 2010. Žalobce se dne 21. 1. 2010 sice dostavil na studijní oddělení, ale odmítl se zapsat z toho důvodu, že nechtěl připustit kontrolu splnění povinností za uplynulý úsek studia. O tomto odmítnutí byl proveden písemný zápis, který student podepsal. Děkan tuto skutečnost posoudil podle čl. 6 odst. 4 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen "studijní řád univerzity") jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a podle čl. 12 odst. 1 písm. b) téhož předpisu ukončil studium žalobce rozhodnutím ze dne 3. 2. 2010. Děkan dne 11. 2. 2010 dále rozhodl o nepovolení dodatečného zápisu předmětů. Rektor Univerzity Karlovy (dále jen "rektor") dne 29. 3. 2010 potvrdil rozhodnutí děkana o ukončení studia.

Žalobce podal proti uvedeným rozhodnutím děkana a rektora žalobu u Městského soudu v Praze, který usnesením ze dne 3. 9. 2010, čj. 11 A 78/2010-78, zastavil řízení o žalobě v části, v níž žalobce napadl rozhodnutí děkana o ukončení studia a rozhodnutí rektora, kterým bylo potvrzeno uvedené rozhodnutí děkana, a v části v níž se domáhal uložení povinnosti rektorovi vyřídit stížnost podanou žalobcem na proděkana (výrok č. I usnesení). Dále městský soud žalobu odmítl v části, v níž se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí děkana o ukončení přerušení studia a o odkladu registrace (výrok č. II usnesení). Právní věc žaloby proti rozhodnutí děkana o dodatečném zápisu do akademického roku 2009/2010 ke dni 5. 1. 2010 městský soud vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí (výrok č. III usnesení) a konečně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV usnesení).

Žalobce podal proti tomuto usnesení kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 15. 9. 2011, čj. 7 Ans 3/2011-118, zamítl. Žalobce následně podal ústavní stížnost, o které rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3476/11, č. 25/2012 Sb. ÚS, tak, že výrok II. usnesení městského soudu čj. 11 A 78/2010-78 a rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 7 Ans 3/2011-118 zrušil.

Městský soud se proto znovu zabýval kauzou žalobce, který se domáhal přezkoumání několika rozhodnutí žalované. Městský soud předestřel souhrn argumentů žalobce, obsažených ve všech jeho žalobách a jejich doplněních. Všechny žaloby vedené u městského soudu se shodovaly v osobě žalobce a žalované, týkaly se jednoho studia žalobce a později vydaná rozhodnutí napadená žalobou vycházely z těch dříve vydaných, tedy spolu souvisely. Městský soud proto uvedená řízení v souladu s § 39 odst. 1 s. ř. s. spojil ke společnému projednání pod sp. zn. 11 A 78/2010.

Městský soud se tedy znovu zabýval mimo jiné i rozhodnutími děkana o ukončení přerušení studia a o odkladu registrace. V rozhodnutí o ukončení přerušení studia děkan uvedl, že tak učinil k žádosti žalobce na základě dokladu o zaplacení poplatků za delší studium. Žalobce byl v rozhodnutí poučen, že může do třiceti dnů od jeho doručení podat rektorovi žádost o jeho přezkoumání. Rozhodnutím o odkladu registrace děkan vyslovil souhlas s odkladem registrace za 2. ročník studia do dne 5. 1. 2010 a s dodatečným zápisem do 3. ročníku akademického roku 2009/2010 ke dni 5. 1. 2010. V odůvodnění tohoto rozhodnutí děkan uvedl, že tak vyhověl žádostem žalobce (žalobce požádal, aby mohl skládat zápočty a zkoušky z předmětů dříve zapsaných po dobu celého akademického roku 2009/2010). Žalobce byl v rozhodnutí poučen, že může do třiceti dnů od jeho doručení podat rektorovi žádost o jeho přezkoumání.

Ve vztahu k rozhodnutí o ukončení přerušení studia žalobce namítl, že toto rozhodnutí je v části, v níž uvádí, že má žalobce opět studenta, v rozporu se zákonem. § 61 zákona o vysokých školách, totiž stanoví, že osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Žalobce se domníval, že tudíž až do rozhodnutí o ukončení studia studentem nebyl a na rozhodování o jeho právech a povinnostech měly být v souladu s § 105 zákona o vysokých školách použity obecné předpisy upravující správní řízení, tedy správní řád. Žalobce dále uvedl, že rozhodnutí o odkladu registrace bylo zmatečné, neurčité a nepřezkoumatelné, neboť předpisy, které se na věc vztahovaly, termíny "" a "" neznají. Uvedený pojem je užit pouze ve Studijním a zkušebním řádu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (dále jen "studijní řád fakulty"), dle něhož však žalobce nestudoval, a v opatření děkana - harmonogramu pro akademický rok, který však není vnitřním předpisem žalované nebo Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Možnost odložit registraci však nezná ani uvedený studijní řád fakulty.

Žalobce doplnil, že dne 21. 1. 2010 se dostavil na studijní oddělení za účelem zápisu, kde mu bylo sděleno, že nejprve musí být provedena průběžná kontrola za 2. ročník studia. Žalobce se však domníval, že kontrolován být nemohl, neboť v danou chvíli nebyl studentem, a tedy nebyl s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy v žádném vztahu, který by mohl pravomoc provést kontrolu založit. Tvrzení, že zápisu bezprostředně předchází kontrola studijních povinností, ostatně nemá oporu v žádném právním předpisu.

Žalobce dále argumentoval, že žalovaná chybně posoudila žalobcovu žádost o možnost vykonat zkoušky z dříve zapsaných předmětů po dobu celého akademického roku 2009/2010 jako žádost o prodloužení individuálního studijního plánu. Takový výklad byl nesprávný, neboť o stanovení individuálního studijního plánu může požádat pouze student, kterým žalobce v dané chvíli nebyl. Studijní předpisy nadto možnost "" individuálního studijního plánu vůbec neznají, znají pouze jeho "".

Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že dne 29. 9. 2009 jí bylo doručeno oznámení žalobce, že požadované poplatky za delší studium, kvůli nimž mu bylo studium přerušeno, již uhradil (uvedené doložil výpisem z účtu) a že žádá o obnovení studia. Současně žalobce požádal o možnost vykonat zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky z předmětů, zapsaných v akademickém roce 2007/2008 a 2008/2009 po dobu akademického roku 2009/2010. Naposled uvedená žádost byla ze strany žalované posouzena jako žádost o prodloužení individuálního studijního plánu, neboť žalobce před přerušením studia podle individuálního studijního plánu studoval: byl mu stanoven rozhodnutím ze dne 22. 10. 2008 a spočíval v rozložení aktuálního (tj. druhého) ročníku do dvou let (akademické roky 2007/2008 a 2008/2009). Z obsahu žádosti o možnost vykonat zkoušky a zápočty z těchto dvou let v následujícím akademickém roce bylo dle žalované zřejmé, že žalobce žádal, aby bylo v jeho případě postupováno jinak, než je obvyklé, tj. individuálně.

Žalovaná ve vztahu k námitkám žalobce napadajícím rozhodnutí o odkladu registrace uvedla, že pojem "" byl použit v souladu s opatřením děkana - harmonogramem pro akademický rok 2008/2009 a byl běžně používán rovněž i v předchozích harmonogramech akademických let s vysvětlením, že se jedná o kontrolu splnění povinností. V harmonogramu pro akademický rok 2009/2010 je namísto pojmu "" uveden pojem "". Registrace, respektive kontrola splněných povinností, tak probíhá pravidelně každý rok a námitka žalobce je nedůvodná a účelová. Důvodná není ani námitka, že na den 21. 1. 2010 nebyla žalobci žádná kontrola stanovena. Z rozhodnutí o odkladu registrace je zřejmé, že mu byla registrace odložena a zápis byl stanoven na den 5. 1. 2010, přičemž je běžnou praxí, že před zápisem do nového ročníku musí studijní referentka provést registraci za účelem zjištění, zda má student dostatečný počet kreditů pro postup do dalšího ročníku. Termín dodatečného zápisu pak byl žalobci stanoven v souladu s čl. 4 odst. 6 studijního řádu univerzity. Důvodem pro ukončení studia žalobce bylo nezapsání se do dalšího úseku studia. Nešlo o údajný důvod, jak se žalobce domnívá, neboť došlo k naplnění podmínek čl. 4 odst. 6 věty prvé a druhé studijního řádu univerzity, dle něhož pokud se student v daném termínu nezapíše do příslušného úseku studia, zveřejní fakulta na úřední desce výzvu, aby se dostavil k náhradnímu termínu zápisu. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b) studijního řádu univerzity.

Městský soud v Praze odmítl žalobu proti rozhodnutí děkana o ukončení přerušení studia a současně zamítl žaloby proti rozhodnutí děkana o odkladu registrace a dodatečném zápisu do akademického roku 2009/2010, proti rozhodnutí děkana o nepovolení dodatečného zápisu předmětů a proti rozhodnutí rektora, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí děkana o ukončení studia.