3101/2014
Silniční provoz: dohled na bezpečnost a plynulost provozu; uložení kauce
Silniční provoz: dohled na bezpečnost a plynulost provozu; uložení kauce
k § 125a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákonů č. 411/2005 Sb. a č. 226/2006 Sb.
Důvodné podezření ve smyslu § 125a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nelze spojovat výlučně s neexistencí bydliště či dlouhodobého pobytu podezřelého z přestupku na území ČR. I u osoby s takovým bydlištěm (pobytem) může policista dospět k závěru o výběru
kauce
, přičemž důvodné podezření může vyplynout z jednání dané osoby na místě, ze zkušeností s danou osobou v předcházejících správních řízeních atp.(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 20. 11. 2013, čj. 52 A 61/2013-43*) )
Věc:
Jaroslav V. proti Krajskému ředitelství policie Pardubického kraje o ochranu před nezákonným zásahem.Žalobce byl dne 30. 7. 2013 zastaven hlídkou městské policie poté, co jako řidič nerespektoval na křižovatce signál červeného světla a dopravní značení řazení do jízdních pruhů. Žalobce byl hlídce městské policie osobně znám. Hlídka nebyla schopna ověřit platnost registrační značky, ani provozovatele vozidla, proto přivolala Policii ČR. Hlídka Policie ČR při kontrole zjistila, že na předmětném vozidle je neoprávněně umístěna registrační značka s neoprávněně upravovanou platností, vozidlo nemá platnou technickou kontrolu, je dočasně vyřazeno z provozu, žalobce nepředložil osvědčení o registraci vozidla, ani doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce tak byl důvodně podezřelý z přestupků vymezených v § 125c odst. 1 písm. a) bodu 1, písm. f) bodu 5 a písm. k) zákona o silničním provozu. Žalobce s přestupky nesouhlasil, oznámení o přestupku odmítl podepsat, k přestupkům se odmítl vyjádřit. Na základě těchto skutečností a dále též sdělení hlídky městské policie a telefonátu s vedoucím oddělení přestupků Magistrátu města Pardubic pojal policista důvodné podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení, a uložil mu kauci ve výši 10 000 Kč. Žalobce odmítl kauci složit, proto hlídka městské policie na pokyn policisty umístila na vozidle prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Městská policie oznamuje na Magistrát města Pardubic průběžně přestupky, z jejichž spáchání je podezřelý žalobce. Přestupky mají obdobný scénář - žalobce s nimi nesouhlasí, oznámení o přestupku nepodepisuje, žádá správní řízení a doposud se v žádném z řízení na magistrát nedostavil.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice, se žalobce domáhal toho, aby soud určil, že zásah policisty žalovaného spočívající ve výběru
kauce
od žalobce byl nezákonný, a dále, aby žalovanému přikázal vydat vozidlo žalobci. Žalobu odůvodnil mimo jiné tím, že podle § 125a odst. 1 zákona o silničním provozu jsou policisté oprávněni vybrat kauci pouze od osoby, u níž je důvodné podezření z vyhýbání se přestupkovému řízení, přičemž toto podezření musí v potvrzení o převzetí kauce
odůvodnit. V žalobcově případě žádné podezření neexistovalo. Odborná literatura a důvodová zpráva k novele zákona o silničním provozu č. 411/2005 Sb. o důvodnosti podezření z vyhýbání se přestupkovému řízení hovoří ve vztahu k osobám, které nemají v ČR trvalý (přechodný) pobyt nebo se zde po významnou dobu nezdržují. U jiných osob nelze dovodit, že by se chtěly přestupkovému řízení vyhýbat, neboť lze využít institutů doručení fikcí, projednání přestupku v nepřítomnosti přestupce a ustanovení opatrovníka.Žalovaný se k žalobě vyjádřil. Telefonátem se zaměstnancem Magistrátu města Pardubic bylo ověřeno, že žalobce je osobou, která se neustále vyhýbá přestupkovému řízení. Vzhledem k osobní znalosti žalobce hlídkou MP a k uvedenému telefonátu dospěla hlídka Policie ČR k závěru, že je zde důvodné podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení, a přistoupila k vybrání
kauce
. Závěry žalobce jsou účelové, nepodložené a mají za cíl vyloučit z výběru kaucí řidiče s pobytem na území ČR, ačkoliv pro tento závěr nic nesvědčí. Jednání policistů bylo zcela v souladu se zákonem, není pravdou, že kauce
byla žalobci uložena jen za nesouhlas s přestupkem a odmítnutí podání vyjádření. Policisté zjišťovali informace od přítomných městských strážníků a dále zaměstnance Magistrátu města Pardubic, přičemž z těchto informací vyplynulo, že se žalobce, případně jím zmocněná osoba, v celé řadě předcházejících i probíhajících správních řízení vždy řízení vyhýbal. Tato skutečnost jistě musela vést k vybrání kauce
. Žalobci nic nebrání v tom, aby kauci složil a dostavil se k projednání věci v přestupkovém řízení. V případě, že bude shledán nevinným, bude mu kauce
vrácena. V mezidobí pak může s předmětným vozidlem manipulovat.Závěrem žalovaný konstatoval, že žalobce překrucuje skutkový stav, ignoruje zjištěná fakta a účelově formuluje právní názory. Žalovaný se domnívá, že cílem je zastrašit orgány veřejné moci a dosáhnout tolerance přestupků řidičů v silničním provozu, zejména těch, kteří jsou napojení na občanské sdružení, v němž je žalobce činný. Toto sdružení je komerčně činným subjektem, kdy jeho zisky se odvíjejí od úspěchu jeho klientů ve správních řízeních.
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Podle § 125a odst. 1 věty první zákona o silničním provozu: "
Policista je oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč, nejvýše však do výše hrozící peněžní sankce za spáchaný přestupek
."Podle § 125a odst. 2 téhož zákona: "
Složení
."kauce
je zárukou, že se řidič uvedený v odstavci 1 dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacíchPodle § 125a odst. 3 uvedeného zákona: "
Při výběru
."kauce
policista poučí řidiče o důsledku vybrání kauce
a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce
. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce
. Písemné potvrzení se vystavuje ve třech vyhotoveníchZ citovaných ustanovení zákona o silničním provozu vyplývá, že vybrání
kauce
je možné za splnění těchto podmínek:- řidič motorového vozidla je podezřelý ze spáchání konkrétního přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
- u řidiče je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení.
Kauce
přitom musí být uložena v rozmezí 5 000 až 50 000 Kč, nejvýše však ve výši hrozící peněžní sankce za spáchaný přestupek. O převzetí kauce
pak musí být vystaveno písemné potvrzení s uvedením důvodu uložení kauce
. (...)V tomto bodě je soud zcela opačného názoru než žalobce, tedy že policista v daném případě jednal v souladu se zákonem, v mezích zákonem mu svěřených pravomocí, když pro výběr
kauce
byly splněny všechny zákonem požadované podmínky a tento výběr zcela odpovídá zákonem aprobovanému účelu, tedy zajištění účasti žalobce na jednání o přestupku, resp. zamezení ztěžování průběhu přestupkového řízení z jeho strany. Pokud se policista nespokojil pouze s celkovým jednáním žalobce na místě (nesouhlas s přestupky, nevyjádření se, nepodepsání oznámení přestupku) a hlídkou městské policie sdělenými zkušenostmi s osobou žalobce a ještě získával informace o dosavadním chování žalobce v proběhlých a probíhajících přestupkových řízeních na Magistrátu města Pardubic, jedná se o příkladný postup, kdy policista své důvodné podezření založil hned na několika důvodech. Samotné přebírání pošty na adrese trvalého či jiného pobytu ještě neznamená, že se žalobce k jednání dostaví.I tento žalobní bod soud shledal nedůvodným.
Kauce
byla řádně odůvodněna, neboť byly jednak konkretizovány přestupky, jichž se žalobce dopustil, a dále bylo objasněno, proč policista dospěl k důvodnému podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. Toto důvodné podezření bylo opřeno o vícero důvodů, konkrétně o chování žalobce na místě a dále o zkušenosti městské policie a Magistrátu města Pardubic se žalobcem v jiných věcech, a soud je shledal oprávněným.Pokud žalobce tvrdí, že výběr
kauce
přichází v úvahu zejména v případech, kdy přestupci nelze doručit předvolání a rozhodnutí fikcí, tedy kdy nemá trvalé či jiné dlouhodobé bydliště na území ČR, neboť osoba s takovým bydlištěm v ČR se nemůže přestupkovému řízení vyhnout, hluboce se mýlí. Především, neexistence trvalého či dlouhodobého bydliště není obecně překážkou pro to, aby přestupkové řízení proběhlo bez problémů. Pokud daná osoba podezřelá z přestupku spolupracuje, sdělí doručovací adresu (§ 20 odst. 1 ve spojení s § 19 odst. 3 správního řádu) a na ní přebírá doručované zásilky, nic nebrání tomu, aby přestupkové řízení bylo ve lhůtě dané zákonem o přestupcích ukončeno. Na druhé straně, existence trvalého či jiného dlouhodobého bydliště nepředznamenává bezproblémový průběh přestupkového řízení. Naopak, praxe ukazuje, že obstrukce
činí právě osoby, které poštu přebírají, ovšem následně opakovaně žádají o odročení jednání, předkládají smyšlené důvody omluvy či zmocňují osoby s doručovací adresou v zahraničí, nejlépe v Panamě nebo na Kanárských ostrovech, které tuto adresu v průběhu přestupkového řízení ještě mění, to vše ve snaze dosáhnout uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty pro projednání přestupku (§ 20 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích), a tedy zániku odpovědnosti za přestupek. Ostatně ani důvodová zpráva k zákonu č. 411/2005 Sb., kterým byla kauce
do zákona o silničním provozu zakotvena, neuvádí osoby s neexistujícím dlouhodobým pobytem na území ČR jako ty, u nichž převážně bude kauce
vybírána. Tyto jsou zmíněny toliko příkladmo, s uvozením "půjde kromě jiného i o řidiče
". Kauce
tedy může být uložena jakémukoli řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a u něhož policista nabude důvodného podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení. (...)Zásah žalovaného nebyl nezákonný, policisté postupovali zcela v mezích zákona a v souladu s oprávněními jim danými, tudíž i poslední žalobní bod je nedůvodný.
Z důvodů shora podrobně rozvedených shledal soud žalobu nedůvodnou a podle § 87 odst. 3 s. ř. s. ji zamítl.
*)
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalobce proti tomuto rozhodnutí svým rozsudkem ze dne 11. 6. 2014, čj. 3 Aps 10/2013-73.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.