69/2004
Sídlo právnické osoby a zaplacení soudního poplatku
Sídlo právnické osoby. Řízení před soudem: zaplacení soudního poplatku
k § 19c odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném k 1. 1. 2002
k § 9 odst. 7 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.
I. Skutečným sídlem právnické osoby, jež je podle § 19c odst. 2 obč. zák. podnikatel povinen zapsat do obchodního rejstříku, je mimo jiné adresa místa, z něhož je právnická osoba svým statutárním orgánem řízena. Neuvede-li žalobce jinou adresu pro doručování, doručuje soud na tuto adresu.
II. Ustanovení § 9 odst. 7 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, umožňuje i ve správním soudnictví zaplatit soudní poplatek po vydání usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, pokud toto usnesení ještě nenabylo právní moci. Je-li poplatek takto zaplacen, zruší usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku soud, který je vydal.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2003, čj. 5 Afs 4/2003-29)
Věc:
Veřejná obchodní společnost J. v Š. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o zrušení rozhodnutí žalovaného, o kasační stížnosti žalobce.Žalobce dne 6. 12. 2002 podal u Krajského soudu v Ostravě žalobu proti dvěma rozhodnutím žalovaného Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 7. 10. 2002. Domáhal se zrušení obou těchto rozhodnutí a vrácení věcí žalovanému k dalšímu řízení. Žalobu opatřil kolkovou známkou v hodnotě 1000 Kč.
Krajský soud v Ostravě žalobce dne 12. 12. 2002 vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy zaplatil soudní poplatek - doplatek dalších 1000 Kč, neboť žalobou byla napadena dvě rozhodnutí a na soudním poplatku bylo zaplaceno jen 1000 Kč. Výzva byla doručena jednak advokátovi žalobce, který ji převzal 13. 12. 2002, jednak samotnému žalobci. Výzvu k zaplacení soudního poplatku Krajský soud v Ostravě zaslal stěžovateli na jeho adresu: ulice T č. 29 v Š. Žalobce nebyl při doručování výzvy držitelem poštovní licence zastižen, a proto byla zásilka dne 13. 12. 2002 uložena na poště.
Krajský soud v Ostravě následně usnesením ze dne 14. 1. 2003 vyloučil k samostatnému projednání žalobu proti druhému rozhodnutí žalovaného. Usnesení nabylo právní moci dne 24. 1. 2003. Řízení o této věci pak soud svým unesením ze dne 24. 2. 2003 zastavil, a to podle § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Proti usnesení o zastavení řízení podal žalobce kasační stížnost. V té namítal nezákonnost uvedeného usnesení z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Žalobce byl přesvědčen o tom, že pro zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku nebyly splněny podmínky, neboť výzva soudu k zaplacení soudního poplatku ze dne 12. 12. 2002 mu nebyla doručena. Nejsou ani splněny podmínky pro naplnění
fikce
doručení třetím dnem od uložení této písemnosti ve smyslu § 47 odst. 3 o. s. ř., neboť v době doručování výzvy se žalobce v místě doručování nezdržoval. Z napadeného usnesení navíc jednoznačně nevyplývá, které konkrétní řízení bylo zastaveno, neboť v něm není specifikováno příslušné rozhodnutí žalovaného.Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Stěžovatel podal dne 6. 12. 2002 u Krajského soudu v Ostravě žalobu, jíž se domáhal vydání tohoto rozsudku: "Rozhodnutí žalovaného Finančního ředitelství v Ostravě čj. 8372-1/130/2002 ze dne 7. 10. 2002 a rozhodnutí čj. 8372-2/130/2002 ze dne 7. 10. 2002 se zrušují a věci se vracejí žalovanému k dalšímu řízení." Napadl-li stěžovatel jednou žalobou více rozhodnutí správního orgánu, je povinen uhradit soudní poplatek za každé rozhodnutí takto napadené. Je nerozhodné, že obě věci spolu skutkově souvisejí, týkají se týchž účastníků a případně i právní argumentace stěžovatele dovozující porušení zákona je stejná. Stěžovatel však zaplatil soudní poplatek vylepením kolkové známky v hodnotě 1000 Kč na žalobu, tedy jen za jedno rozhodnutí jím napadené. Vzhledem k datu podání žaloby (6. 12. 2002) je nutno vycházet ze zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění v té době účinném. Za žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy činil soudní poplatek 1000 Kč (položka 15 sazebníku poplatků). Poplatková povinnost vznikla podáním žaloby ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích.
Žalobce je veřejnou obchodní společností, tedy právnickou osobou (§ 56 odst. 1 obch. zák.), která má povinnost zapsat se do obchodního rejstříku [§ 3 odst.1 písm. a) obchodního zákoníku]. Žalobce, jako osoba zapsaná v obchodním rejstříku, je podnikatelem a je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné sídlo. Skutečným sídlem je adresa místa, z něhož je právnická osoba svým statutárním orgánem řízena. V obchodním rejstříku je žalobce zapsán se sídlem: Š., ulice T. č. 29, již od 28. 12. 2000. Toto své sídlo uvedl i v žalobě podané u Krajského soudu v Ostravě a toto sídlo uvádí i v kasační stížnosti proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě. Žádné jiné sídlo stěžovatel ani netvrdí, ani takové sídlo z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě nevyplývá.
Jestliže tedy Krajský soud v Ostravě doručoval výzvu k zaplacení soudního poplatku žalobci na uvedenou adresu v Š. a uvedl správně i název žalobce jako právnické osoby, postupoval správně.
Tvrzení žalobce v kasační stížnosti, že v době doručování napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě se v místě doručování nezdržoval, je tvrzením jen účelovým. Krajský soud v Ostravě tím, že výzvu k zaplacení - doplacení soudního poplatku doručoval jak advokátovi žalobce, tak samotnému žalobci, vycházel z nálezů Ústavního soudu (např. II. ÚS 118/02). Protože žalobce soudní poplatek nezaplatil - nedoplatil, postupoval Krajský soud v Ostravě tak, že usnesením ze dne 14. 1. 2003 vyloučil rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 7. 10. 2002, čj. 8372-2/130/2002, k samostatnému projednání. Postupoval tak v souladu s ustanovením § 39 odst. 2 s. ř. s. Řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí, vedené pod sp. zn. 22 Ca 67/2003, poté Krajský soud v Ostravě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Námitka stěžovatele uvedená v kasační stížnosti, že není jasné, které řízení bylo zastaveno, není důvodná, protože z věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Ca 553/2002 bylo vyloučeno rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 7. 10. 2002, čj. 38372-2/130/2002, k samostatnému projednání a tato věc byla nově zapsána pod sp. zn. 22 Ca 67/2003. Není tedy pochyb o tom, že Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením zastavil řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 7. 10. 2002, čj. 38372-2/130/2002.
Krajský soud v Ostravě o zastavení řízení rozhodl 24. 2. 2003. Podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, v jeho znění účinném k 1. 1. 2003, zruší usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku soud, který usnesení vydal, je-li poplatek ve věcech správního soudnictví zaplacen dříve, než usnesení nabylo právní moci. Pokud chtěl žalobce zabránit zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, mohl postupovat podle výše uvedeného ustanovení. Neučinil tak však a ani to netvrdí.
Tvrzené důvody kasační stížnosti stěžovatelem nebyly prokázány, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).
(ale)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.