Vydání 9/2007

Číslo: 9/2007 · Ročník: V

1297/2007

Shromažďovací právo: zákaz shromáždění. Rozhodnutí správního orgánu: náležitosti

Ejk 494/2006
Shromažďovací právo: zákaz shromáždění
Rozhodnutí správního orgánu: náležitosti
k § 10 odst. 2 písm. b) a § 16 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákonů č. 259/1992 Sb. a č. 501/2004 Sb.
k § 68 odst. 1 a 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Ustanovení § 68 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, o náležitostech písemného vyhotovení správního rozhodnutí jsou aplikovatelná dle § 16 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, také na rozhodnutí o zákazu shromáždění. Je-li zakázáno shromáždění z důvodů uvedených v § 10 odst. 2 písm. b) tohoto zákona, musí správní orgán ve svém rozhodnutí uvést konkrétní právně
relevantní
skutkové okolnosti věci tak, aby z nich zákaz shromáždění logicky vyplýval a byl zřejmý. Nejsou-li však v rozhodnutí uvedeny konkrétní skutečnosti (označení kolidujícího shromáždění, jeho čas a místo konání, datum jeho oznámení správnímu orgánu, neúspěšný pokus o uzavření dohody mezi svolavateli kolidujících shromáždění), tedy skutkové okolnosti podřaditelné pod § 10 odst. 2 písm. b) zákona o právu shromažďovacím a odůvodňující zákaz shromáždění, neobsahuje takové rozhodnutí náležitosti vyplývající z § 68 odst. 3 správního řádu a zakládá důvod pro jeho zrušení z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku důvodů dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 5. 2006, čj. 29 Ca 120/2006-10)
Věc:
Dušan R. proti Úřadu městské části Brno-střed o zákaz shromáždění.
Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2006, kterým bylo zakázáno shromáždění, jehož konání bylo oznámeno na den 27. 5. 2006 v době od 10.00 hod. do 22.00 hod. v Brně na části ulice J. Svolavatelem tohoto shromáždění byl žalobce, který svoji oznamovací povinnost splnil dne 19. 4. 2006 v 15.30 hod., kdy oznámení o konání shromáždění předal žalovanému.
Napadeným rozhodnutím bylo shromáždění zakázáno podle § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím (dále jen „zákon shromažďovací“). Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá jen, že zákaz žalovaný vyslovil proto, že dříve mu bylo doručeno oznámení ze dne 1. 2. 2006 (bez bližších údajů).
Žalobce v žalobě namítl, že jeho oznámení mělo všechny požadavky stanovené zákonem. Podle žalobce zakázal žalovaný uvedené shromáždění z toho důvodu, že se na stejném místě a ve stejnou dobu má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání [§ 10 odst. 2 písm. b) zákona shromažďovacího]. Žalovaný však podle žalobce v napadeném rozhodnutí specifikoval kolidující shromáždění jen jako shromáždění, které bylo oznámeno dne 1. 2. 2006. Toto oznámení není konkrétní. V kolidujícím oznámení je uveden velmi dlouhý časový úsek (několik týdnů), a na velkém území. Vedle toho byly oznámeny i účely jiné, než je vymezeno v § 1 odst. 2 zákona shromažďovacího. Oznámení kolidujícího shromáždění tak vyvolává dojem, že jsou nahlášeny i akce, které nespadají do skutkové podstaty § 2 zákona shromažďovacího, a nejsou tedy považovány za shromáždění, kterým je poskytována zvýšená ochrana uvedeným zákonem, a také dojem, že jde o oznámení, kterým je obcházen smysl zákona shromažďovacího, neboť je fakticky vyloučeno konání všech ostatních shromáždění. Uvedený zákon sice neomezuje délku trvání shromáždění, ale v daném případě existuje oprávněný předpoklad, že oznámením takto dlouhých shromáždění dochází ke zneužívání ústavně zaručeného práva. Navíc ve většině případů k těmto shromážděním ani nedojde, a proto by neměla požívat ochrany uvedeným zákonem a ani dalšími právními předpisy. Oznámení o uskutečnění kolidujícího shromáždění nesplňuje podle žalobce požadavek konkrétnosti, který je třeba splnit v každém podání, jakož i požadavky podle § 5 odst. 3 [zejména písm. a), b), c)] zákona shromažďovacího. Oznámení kolidujícího shromáždění bylo doručeno žalovanému dne 1. 2. 2006, avšak následně bylo opraveno tak, že v něm bylo změněno datum, do kdy se má uvedené kolidující shromáždění konat (ze správního spisu vyplývá, že se mělo původně konat denně, počínaje dnem 1. 4. 2006 a konče dnem 29. 4. 2006, po provedené opravě bylo místo data 29. 4. 2006 uvedeno datum 30. 6. 2006). Podle žalobce nelze s jistotou určit, zda nově uvedené datum nebylo do oznámení doplněno až poté, kdy žalobce oznámil konání svého shromáždění, a tím tedy byla vyvolána
kolize
.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že kolidující shromáždění oznámila svolavatelka MUDr. Dagmar H. Je z něj zřejmý účel, a to „
Pořádání kulturního, sportovního a politického dění na území Městské části města Brna, Brno-střed
“. Oprava data na oznámení tohoto shromáždění podle tvrzení žalovaného byla provedena už při vlastním podání dne 1. 2. 2006.
Kolidující oznámení je založeno ve spise: plyne z něj, že shromáždění oznámila Městská část města Brna, Brno-střed jako svolavatel; za něj byla zmocněna jednat MUDr. H. Účelem shromáždění bylo pořádání kulturního, sportovního a politického dění na území městské části Brno-střed a místem konání jsou všechny ulice a náměstí, včetně veřejných prostranství, městské části Brno-střed s tím, že shromáždění se koná denně, počínaje dnem 1. 3. 2006 a konče dnem 29. 4. 2006 v době od 8.00 do 22.00 hod. Datum 29. 4. 2006 bylo ručně přeškrtnuto a místo tohoto data bylo uvedeno rukou datum 30. 6. 2006 s připojeným podpisem zmocněnkyně.
Krajský soud rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Žalobce jako svolavatel shromáždění splnil své povinnosti vyplývající ze zákona shromažďovacího, shromáždění předem řádně oznámil. Naopak žalovaný svým povinnostem nedostál. Obecní úřad, který vykonává přenesenou působnost ve věcech práva shromažďovacího, postupuje především podle § 11 odst. 1 a 2 a § 16 zákona shromažďovacího. Podle § 16 cit. zákona se na řízení o zákazu shromáždění podle § 11 cit. zákona nevztahují ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění platném pro projednávanou věc, avšak s výjimkou ustanovení o náležitostech rozhodnutí a o jeho písemném vyhotovení.
Žalovaný nepostupoval v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu, neboť jeho rozhodnutí neobsahuje předepsané náležitosti, protože v odůvodnění nejsou uvedeny právně
relevantní
skutečnosti, které byly důvodem výroku, dále úvahy žalovaného, kterými se řídil při hodnocení právně relevantních skutečností a důkazů, a také při výkladu právních předpisů, na jejichž podkladě rozhodoval, a dále chybí uvedení podkladů pro vydání předmětného rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí pak zřejmě nevycházelo ani ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Napadené rozhodnutí v podstatě neobsahuje žádné odůvodnění vydaného výroku rozhodnutí. Přitom ve smyslu § 68 odst. 1 a 3 správního řádu je odůvodnění nezbytnou náležitostí vydaného rozhodnutí, od něhož lze upustit pouze v případě, že správní orgán vyhoví všem účastníkům v plném rozsahu (§ 68 odst. 4 správního řádu). O takový případ však v posuzované věci nešlo.
Žalovaný zakázal deklarované shromáždění podle § 10 odst. 2 písm. b) zákona shromažďovacího, tedy z důvodu, že se na stejném místě a ve stejnou dobu má konat jiné shromáždění, které bylo oznámeno dříve. V odůvodnění napadeného rozhodnutí však k tomu již žalovaný neuvedl, o jaké jiné shromáždění (na stejném místě a ve stejnou dobu) se má jednat, kdy bylo žalovanému oznámeno (z citace napadeného rozhodnutí nelze přesně dovodit, zda uváděné datum 1. 2. 2006 vyjadřovalo datum sepsání oznámení o konání kolidujícího shromáždění, nebo zda šlo o datum faktického předání tohoto oznámení žalovanému), dále nebylo uvedeno, zda má být skutečně konáno ve stejný den a na stejném místě, popřípadě na kterém místě, a konečně nebylo ani uvedeno, zda skutečně nedošlo mezi svolavateli obou kolidujících shromáždění k dohodě o úpravě doby konání těchto shromáždění, přičemž není ani zřejmé, zda nějaká jednání směřující k takové dohodě mezi nimi byla vůbec vedena. Přitom neuzavřením dohody mezi oběma svolavateli shromáždění podmiňuje § 10 odst. 2 písm. b) zákona shromažďovacího vyslovení zákazu konání později oznámeného shromáždění. Z posledně citovaného ustanovení tedy vyplývá, že bylo minimálně třeba se pokusit o dohodu mezi oběma svolavateli shromáždění, a teprve v případě bezvýslednosti tohoto jednání ve smyslu posunu jednoho ze shromáždění bylo možno přistoupit k zákazu později oznámeného shromáždění. Tak se však v dané věci nestalo. Žalovaný, aniž by specifikoval konkrétní skutkové okolnosti daného případu, týkající se především
kolize
obou shromáždění, zakázal žalobcem oznámené shromáždění, přičemž konkrétní důvody výroku o zákazu předmětného shromáždění neuvedl. Žalovaný tak nepostupoval v souladu se zákonem, konkrétně s § 68 odst. 3 správního řádu. Použitelnost správního řádu pro danou věc vyplývá z § 16 zákona shromažďovacího, podle kterého jsou ustanovení správního řádu o náležitostech rozhodnutí a o jeho písemném vyhotovení aplikovatelná na řízení o zákazu shromáždění.
Z odůvodnění napadeného rozhodnutí není dále zřejmé, zda oznámení jiného kolidujícího shromáždění bylo skutečně doručeno žalovanému dříve než žalobcem deklarované shromáždění. Žalovaný své důvody pro předmětný výrok rozhodnutí nesdělil a napadené rozhodnutí v podstatě neodůvodnil. V odůvodnění rozhodnutí neuvedl rozhodné okolnosti předvídané v § 10 odst. 2 písm. b) zákona shromažďovacího, dále neuvedl, zda byly podmínky citovaného ustanovení naplněny a jakým způsobem, a neuvedl ani bližší okolnosti případu, pro které by bylo možno danou věc podřadit pod citované ustanovení. Rovněž žalovaný neuvedl své úvahy, kterými byl veden při aplikaci tohoto ustanovení a při hodnocení důkazů.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.