Ejk 578/2006
Samospráva: právo veřejnosti vyjadřovat se k programu zasedání zastupitelstva kraje
k § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb.
k § 86 soudního řádu správního
Občan kraje má nejen právo vyjadřovat se k projednávaným věcem zařazeným na program zasedání zastupitelstva, nýbrž má i právo vyjádřit se k samotnému programu zasedání zastupitelstva, a to ještě před jeho schválením; vyplývá to z § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
(Podle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 5. 2006, čj. 15 Ca 164/2005-41)
Věc:
Jiří K. proti Zastupitelstvu Ústeckého kraje o možnost veřejnosti vyjadřovat se k programu zasedání kraje.
Žalobce v žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, kterou podal u Krajského soudu v Ústí nad Labem, požadoval, aby soud žalovanému přikázal nebránit ve výkonu práva žalobce zakotveného v § 12 odst. 2 písm. b) krajského zřízení a umožnit žalobci vyjadřovat na zasedání zastupitelstva kraje stanoviska k projednávaným věcem. Na zasedání zastupitelstva konaném dne 29. 6. 2005 totiž předsedající udělil slovo všem přihlášeným vyjma hlásícího se žalobce. Po upozornění předsedající žalobci sdělil, že nemá právo vyjádřit se k projednání programu zasedání, ale že bude mít prostor vyjádřit se k projednávaným bodům v bodě 6 "
Stanoviska občanů
". Tím však žalobci záměrně znemožnil vyjádřit se k programu zasedání, čímž dochází k trvajícímu zásahu do žalobcova zákonem garantovaného práva zakotveného v § 12 odst. 2 písm. b) krajského zřízení a v čl. 9 odst. 3 jednacího řádu žalovaného, který stanoví "
vyhlášení rozpravy, do které se přihlašují účastníci zasedání do jejího ukončení stisknutím tlačítka vedle mikrofonu nebo písemně. Při projednávání pravidelného bodu Stanoviska občanů k projednávaným bodům se veřejnost hlásí do diskuse zdvižením ruky
".
Žalovaný k žalobě uvedl, že v době zasedání zastupitelstva měl žalobce právo vyjadřovat se k programu zasedání zastupitelstva či k jeho projednávání, avšak nikoli před schválením programu, ale až v samostatném bodu "
Stanoviska občanů k projednávaným bodům
". Krajským zřízením ani platným jednacím řádem žalovaného není dáno občanovi kraje oprávnění vznášet návrh na zařazení věci k projednání jako bod jednání zastupitelstva. V daném případě je třeba vycházet z § 12 odst. 2 písm. b) krajského zřízení, z něhož jednoznačně vyplývá, že občan kraje má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. Žalobci přitom bylo vždy umožněno vyjadřovat na zasedání zastupitelstva kraje stanoviska k projednávaným věcem. Dne 29. 6. 2005 nebylo žalobci umožněno pouze vyjádřit se k programu zasedání zastupitelstva v rámci bodu "
Program
", nýbrž až v rámci bodu "
Stanoviska občanů k projednávaným bodům
".
Dále žalovaný uvedl, že dne 26. 10. 2005 provedl změnu jednacího řádu v čl. 9 odst. 6, který v novém znění mj. stanoví, že
"...v určeném bodu programu Stanoviska občanů k návrhu programu a k ostatním projednávaným věcem může k projednávaným věcem vyjádřit své ústní stanovisko občan kraje a jiná fyzická osoba, které zákon přiznává postavení občana kraje ..."
, s tím, že slovo uděluje přihlášeným předsedající v pořadí, ve kterém se přihlásili, přičemž
"... předsedající vždy udělí slovo občanu kraje nebo společnému zástupci občanů kraje, kteří požádali o projednání určité záležitosti Zastupitelstva podle § 12 odst. 2 písm. d) krajského zřízení, a to přímo v rozpravě k tomuto bodu zasedání
". Po změně jednacího řádu žalovaného tak již jsou občané kraje oprávněni vyjadřovat se k programu zasedání zastupitelstva.
Krajský soud v Ústí nad Labem řízení zastavil.
Z odůvodnění:
Danou problematiku obecně upravuje zákon č. 129/2000 Sb., krajské zřízení. To v § 12 odst. 2 písm. b) občanům kraje starším 18 let dává právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. Z takto formulované zákonné dikce ovšem vyplývá, že občan kraje má právo vyjadřovat se ke všem projednávaným věcem na zasedání zastupitelstva, a to včetně programu zasedání zastupitelstva. Z § 42 odst. 2 krajského zřízení totiž jednoznačně vyplývá, že návrh programu jednání zastupitelstva předkládá zastupitelstvu ke schválení krajská rada. Odst. 3 téhož paragrafu pak stanoví, že o zařazení návrhů dalších bodů programu přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva rozhodne zastupitelstvo. Této zákonné úpravě pak koresponduje i čl. 7 a čl. 8 Jednacího řádu Zastupitelstva Ústeckého kraje a výborů zastupitelstev a kraje, který byl vydán s odkazem na § 44 krajského zřízení a jímž je v podrobnostech upravena příprava, organizace a vlastní průběh zasedání zastupitelstva. Jestliže krajské zřízení stanovuje, že program schvaluje zastupitelstvo, jinými slovy to znamená, že program zastupitelstvo projednává jako jakoukoliv jinou věc. Žalovaný tedy pochybil, pokud při zasedání zastupitelstva konaném dne 29. 6. 2005 žalobci jakožto občanu kraje neumožnil vyjádřit se k projednávanému programu ještě před jeho schválením, nýbrž mu to hodlal umožnit až po jeho projednání a schválení, a to v bodu programu Stanoviska občanů k projednávaným bodům.
Nicméně v předmětné věci je třeba mít na paměti, že žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je podle § 82 s. ř. s. možno domáhat se ochrany u soudu proti nezákonnému zásahu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování. Zvláštní podmínkou projednání této žaloby je tedy existence tvrzeného nezákonného zásahu či jeho důsledků po celou dobu soudního řízení. Tomuto ustanovení pak koresponduje ustanovení § 87 odst. 1, které stanoví, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. A na tato ustanovení dále navazuje ustanovení § 86 s. ř. s., které upravuje, že soud řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem zastaví tehdy, pokud zjistí, že po podání žaloby již zásah ani jeho důsledky netrvají a nehrozí opakování zásahu.
Z obsahu správního spisu přitom soud zjistil, že žalovaný provedl změnu jednacího řádu s účinností ode dne 26. 10. 2005, a to konkrétně čl. 8 odst. 5, který mj. upravuje proceduru projednávání programu zasedání zastupitelstva. V tomto ustanovení bylo nově výslovně stanoveno, že
"... předsedající zasedání seznámí zastupitelstvo s návrhem rady kraje na program zasedání a případnými návrhy na doplnění programu či jeho změnu. Návrhy na doplnění či změny programu má právo předložit každý člen zastupitelstva. O jednotlivých předkládaných návrzích rozhoduje zastupitelstvo. Poté předsedající vyzve občany kraje, zdali chtějí vyjádřit svá stanoviska k návrhu programu a k ostatním projednávaným věcem. Po jejich vyjádření, popř. nevyjádří-li se nikdo, nechá předsedající hlasovat o programu jednání zastupitelstva jako celku ...".
Z právě citovaného ustanovení čl. 8 odst. 5 jednacího řádu, který do současné doby již nebyl dotčen pozdějšími změnami, jednoznačně vyplývá, že žalobci již není žalovaným upíráno právo vyjadřovat se k programu zasedání zastupitelstva před jeho schválením.
Soud proto uzavírá, že změnou postoje žalovaného k možnosti veřejnosti vyjadřovat se k programu zasedání zastupitelstva před jeho schválením, která se zcela zřetelně projevila ve změně jednacího řádu žalovaného, došlo k situaci, že původně tvrzený nezákonný zásah u žalobce již netrvá. Přitom nic nenasvědčuje tomu, že by hrozilo jeho opakování. S ohledem na právě uvedené soud rozhodl podle § 86 s. ř. s. o zastavení řízení o předmětné žalobě.