Vydání 11/2007

Finanční úřad v Karlových Varech uložil žalobkyni platebními výměry ze dne 10. 5. 2004 a ze dne 26. 5. 2004, aby odvedla do státního rozpočtu neoprávněně použité prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu a penále ve výši celkem 12 611 815 Kč.

Proti platebním výměrům podala žalobkyně odvolání. Žalovaný rozhodnutími ze dne 20. 12. 2004 a ze dne 4. 1. 2005 odvolání žalobkyně zamítl. Žalobkyně nedodržela závazné termíny pro realizaci a závěrečné vyhodnocení akce, na kterou byly poskytnuty, a nedodržela ani další podmínky pro použití dotací stanovené v rozhodnutích Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství o přidělení dotací.

Proti rozhodnutím žalovaného podala žalobkyně správní žalobu u Krajského soudu v Plzni. V žalobě žalobkyně zejména uvedla, že o poskytnutí dotací Ministerstvem zemědělství na akci a následně Ministerstvem financí na akci (dále jen „akce“) bylo rozhodnuto vždy pouze na základě žádosti sepsané bývalým starostou žalobkyně (dále jen „bývalý starosta“) a jen on byl seznámen s rozhodnutími o poskytnutí . Zastupitelstvo žalobkyně neudělilo souhlas k žádostem o a nebylo seznámeno s rozhodnutími o těchto žádostech, tzn., že zastupitelstvo obce neschválilo právní úkon obce, tedy návrh na uzavření smlouvy o poskytnutí . Právo disponovat s dotačními prostředky náleželo bývalému starostovi, který s nimi bez vědomí zastupitelstva a bez ohledu na rozpočet obce, v rozporu s podmínkami pro jejich poskytnutí, nakládal z titulu plnění závazků obce ze smluv, uzavřených bez vědomí zastupitelstva. Při podání druhé žádosti o poskytnutí Ministerstvu financí si bývalý starosta musel být vědom, že jedná v rozporu se závaznými pravidly pro nakládání s dotací poskytnutou Ministerstvem zemědělství, když jednou z podmínek pro poskytnutí této bylo, že se jedná o jednorázovou akci nerozdělenou na etapy, která bude dokončena a dílo zkolaudováno nejpozději do konce roku, v němž byla poskytnuta, a že porušil podmínku minimální výše finanční účasti žalobkyně při realizaci akce. Musel si tedy být vědom, že si počíná protiprávně. Žalobkyně nesouhlasila s právním názorem žalovaného, že je nutné počínání bývalého starosty přičítat k tíži žalobkyně. Dle žalobkyně žalovaný interpretoval ustanovení obecního zřízení upravující pravomoci zastupitelstva ve vztahu k rozpočtu obce a k hospodaření obce obecně příliš restriktivním způsobem. Pravomoci a právní starosty obce, jako jednoho z orgánů obce, pojímal naopak velice extenzivně. Právo schvalovat rozpočet a závěrečný účet obce obecní zřízení dle § 84 odst. 2 písm. c) výslovně svěřuje do výlučné pravomoci zastupitelstva obce. Veřejnoprávní charakter obce je důvodem, proč na jednání obce nelze šablonovitě aplikovat pravidla jednání obchodní společnosti a nelze srovnávat funkci starosty obce s funkcí statutárního orgánu obchodní společnosti a ani paušálně a bez dalšího přisuzovat jednání starosty k tíži obce. Podle názoru žalovaného starosta obce nemůže platně uzavřít jménem obce smlouvu o půjčce či např. převzít dluh, byť by předmětem plnění byla zanedbatelná částka (z takového právního úkonu by obec zavázána nebyla), naproti tomu je oprávněn jménem obce požádat o dotaci, následně dotaci za obec přijmout a použít bez ohledu na schválený rozpočet obce, tedy protiprávním způsobem, v důsledku čehož by měl obci vzniknout závazek k plnění částky několikanásobně vyšší, než je roční příjem obce. Dle žalobkyně je v této věci dále klíčová skutečnost, že ani jedna z dotací poskytnutých státem nebyla zastupitelstvem zahrnuta do příjmové či výdajové části rozpočtu a zastupitelstvo nepřijalo rozpočtové opatření ve smyslu § 16 odst. 3 a 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), kterým by vzalo na vědomí podmínky a možnost čerpání peněžních prostředků z , neboť nebylo o podání žádosti ani o rozhodnutí o poskytnutí informováno, a tudíž ani neschvalovalo za obec návrh na uzavření smlouvy o poskytnutí . Starosta proto nebyl oprávněn jakýmkoliv způsobem nakládat s peněžními prostředky poskytnutými jako , a pokud tak učinil, učinil tak na základě své libovůle, vědom si toho, že v rozpočtu žalobkyně není s těmito peněžními prostředky kalkulováno. Pokud by se zastupitelstvo obce dozvědělo, že obci byla poskytnuta a že tuto částku lze použít za předem stanovených podmínek, bylo by možné přijmout příslušné rozpočtové opatření, tedy kvalifikovaně rozhodnout, jak bude s dotací naloženo. To se však nestalo. Ač byla Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí poskytnuta územnímu samosprávnému celku, žalobkyně s peněžními dotačními prostředky nikdy nenakládala, ani nepřijala veřejnoprávní závazek jakkoliv s těmito prostředky nakládat, nemohla tedy porušit podmínky pro čerpání obou dotací. Tyto peněžní prostředky byly použity třetí osobou, v rozhodné době zastávající funkci starosty. Řešení celého problému je tedy v rovině soukromoprávní, jako vztahu státu a osoby, která bez právního důvodu nakládala s prostředky státního rozpočtu a na úkor státu se bezdůvodně obohatila ve smyslu § 451 a násl. občanského zákoníku.

Žalovaný ve svém vyjádření upozornil na rozdíl mezi „smlouvou o poskytnutí dotace“ a „rozhodnutím“ a zdůraznil, že obě byly poskytnuty rozhodnutím. Nedůvodnou proto označil námitku, že obec neschválila návrh na uzavření smlouvy o poskytnutí . Zastupitelstvo se nemohlo na rozhodování o poskytnutí podílet, neboť oprávnění příslušného ústředního orgánu státní správy rozhodnout, zda bude poskytnuta, vyplývá z § 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. Příjemcem obou rozhodnutí byl účastník programu – obec Stružná, těmito rozhodnutími tedy byla poskytnuta žalobkyni, nikoliv bývalému starostovi. Jednání bývalého starosty jménem žalobkyně ve věci poskytnutí dotací nepochybně bylo vůči třetím osobám, a tedy i vůči příslušným správním orgánům, právně závazné. Rozhodně nejde o vztah mezi fyzickou osobou – bývalým starostou a těmito správními orgány. Bývalý starosta, jako jeden z členů zastupitelstva, byl do funkce zvolen zastupitelstvem, které mělo možnost jej z funkce odvolat, zjistilo-li, že nezabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu. Členové zastupitelstva rovněž mohli bývalému starostovi předkládat podněty či připomínky vůči jeho způsobu zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu. Zastupitelstvo obce vždy zřizuje finanční a kontrolní výbor, jejímiž předsedy jsou členové zastupitelstva obce, a výbor plní úkoly, kterými jej zastupitelstvo obce pověří. Jestliže tedy žalobkyně po celou dobu používání dotačních prostředků v letech 2002 a 2003 nezjistila, že v účetnictví obce je účtováno o obou poskytnutých dotacích, a nezjistila, na co jsou dotační prostředky používány, nebyla dodržena uvedená ustanovení obecního zřízení a selhaly veškeré kontrolní mechanizmy žalobkyně. To však není důvodem, aby se žalobkyně zřekla odpovědnosti za své jednání, tedy za to, že dotaci přijala a použila, jak dokládá její účetnictví.

Krajský soud v Plzni žalobu zamítl.