802/2006
Rozhodnutí správního orgánu a označení účastníků řízení
Ej 493/2004
Rozhodnutí správního orgánu: označení účastníků řízení
k § 47 odst. 5 správního řádu
Jestliže v rozhodnutí, které je výsledkem přestupkového řízení s jediným účastníkem, je jméno, příjmení, datum narození a bydliště uvedeno nad nadpisem „Rozhodnutí“ v místě obvykle užívaném pro označení kteréhokoliv adresáta, nelze z toho dovozovat, že není jisté, zda takto označená fyzická osoba je pachatelem přestupku, poškozeným nebo jinou na řízení zúčastněnou osobou. Ustanovení § 47 odst. 5 správního řádu totiž nevypovídá nic o struktuře písemného vyhotovení rozhodnutí, tedy kde a jakým způsobem má být v rozhodnutí uvedeno označení účastníků řízení.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2004, čj. 7 As 12/2003-54)
Věc:
Lucie Z. v J. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o uložení pokuty a zákazu řízení, o kasační stížnosti žalovaného.Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 3. 2003 byla zrušena rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2002 a rozhodnutí Okresního úřadu Děčín ze dne 23. 1. 2000, kterým byla uložena pokuta ve výši 4000 Kč a vysloven zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu šesti měsíců s tím, že v dalším řízení bude respektován závazný názor soudu: bude-li vydáno nové správní rozhodnutí, pak nechť jsou účastníci řízení náležitě označeni v jeho výroku anebo záhlaví tak, aby byla nepochybně možná jejich individuální identifikace. V odůvodnění tohoto rozsudku krajský soud uvedl, že rozhodnutí vydané správním orgánem I. stupně je psáno vokativní formou vůči jakési osobě ženského pohlaví, která však ani v jeho výroku ani v záhlaví, ba ani v následujícím odůvodnění, není nijak pojmenována a pouze nepřímo je označena jako „řidička osobního vozidla tovární značky Renault Megane, SPZ DCJ 62-42“, jíž je vytýkáno, že se dopustila dopravního přestupku, a je jí za to uložena sankce. Z dikce správního řádu i z logiky věci ovšem jednoznačně vyplývá, že osoby, jichž se správní rozhodnutí bezprostředně dotýká (tedy zejména účastníci řízení, obzvláště pak postihovaná osoba v procesu přestupkovém), musejí být v některé z jeho fundamentálních součástí (§ 47 odst. 1 správního řádu) náležitě označeny individuálními identifikačními znaky (u fyzických osob jménem, příjmením, bydlištěm, popř. datem narození). V předmětném případě tomu ale tak není: z okolnosti, že správní akt vydaný v I. stupni byl zaslán Lucii Z., jejíž jméno a adresa jsou uvedeny nad nadpisem „Rozhodnutí“ v místě obvykle užívaném pro označení kteréhokoliv adresáta, nelze podle přesvědčení soudu dovozovat, že právě tento adresát je pachatelem přestupku osloveným v dalším textu. Mohlo by jít totiž též o poškozeného či jinou na řízení zúčastněnou osobu, které správní orgán své rozhodnutí zaslal. Žalovaný tedy měl v odvolacím řízení správní akt I. stupně zrušit pro nesrozumitelnost a neurčitost, a pokud to neučinil, pochybil a řízení jím provedené je vadné a předmětná žaloba je důvodná.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost, v níž vyjádřil zásadní nesouhlas s názorem krajského soudu, protože z rozhodnutí správního orgánu I. stupně je vzhledem k uvedeným osobním datům (jméno, příjmení, rodné číslo) včetně přesné adresy bydliště (vše uvedeno v záhlaví rozhodnutí) zřejmé a nepochybné, které osoby se týká i z čeho je tato osoba viněna. Výrok netrpí žádnou písařskou vadou ani zřejmou nesprávností. V rozhodnutí stěžovatele je účastník přestupkového řízení řádně označen jak ve výroku, tak je jeho jméno a příjmení opakováno i v odůvodnění. Umístění označení osoby Lucie Z. v záhlaví rozhodnutí správního orgánu I. stupně nad nadpisem „Rozhodnutí“ nezakládá ani jeho neúčinnost, ani není důvodem pro jeho zrušení. Lucie Z. jako účastník přestupkového řízení si byla v celém jeho průběhu vědoma, že je viníkem dopravní nehody. V oblasti správního řízení jsou v praxi hojně využívány různé pomůcky a na základě nich použité vzory jen dokumentují, že písemná forma vydávaných správních rozhodnutí se může lišit a je toliko věcí příslušného správního orgánu, jak rozhodnutí vyhotoví, ovšem při dodržení náležitostí podle § 47 správního řádu. Obě vydaná rozhodnutí dostatečně naplňují obsah citovaného ustanovení. Ke konkrétnímu případu stěžovatel uvedl, že již došlo v souladu s § 20 odst. 1 zák. č. 200/1990 Sb., v platném znění, k zániku odpovědnosti za přestupek a správní orgán jej již nemůže projednávat. Krajský soud závažně pochybil ve svém rozhodování, pokud vyslovil názor, že účastnice řízení o přestupku nebyla v rozhodnutí řádně označena, a proto stěžovatel navrhl, aby rozsudek krajského soudu byl v celém rozsahu zrušen.
Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
V kasační stížnosti tvrdí stěžovatel nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení: dovozuje, že v žádné z fundamentálních součástí rozhodnutí správního orgánu I. stupně není účastník řízení náležitě označen individuálními identifikačními znaky, což je v rozporu s § 47 odst. 5 správního řádu.
Podle § 47 odst. 5 věty prvé správního řádu se v písemném vyhotovení rozhodnutí uvede též orgán, který rozhodnutí vydal, datum vydání rozhodnutí, jméno a příjmení účastníků řízení.
Z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že jméno a příjmení účastníků řízení patří mezi
obligatorní
náležitosti správního rozhodnutí. Jestliže v rozhodnutí některá z náležitostí stanovených v citovaném ustanovení chybí, je třeba posoudit, zda tento nedostatek může způsobit nicotnost nebo neúčinnost správního rozhodnutí. V daném případě je však v rozhodnutí uvedeno jméno a příjmení, datum narození a bydliště Lucie Z. Proto není podle názoru Nejvyššího správního soudu možné – zejména za situace, kdy vydané rozhodnutí správního orgánu I. stupně je výsledkem řízení o přestupku, jehož jedinou účastnicí byla Lucie Z. – dovozovat, že není jisté, zda se jedná o pachatelku přestupku, poškozenou nebo jinou na řízení zúčastněnou osobu, jsou-li jméno a adresa uvedeny nad nadpisem „Rozhodnutí“ v místě obvykle užívaném pro označení kteréhokoliv adresáta. Dikce citovaného ustanovení totiž nevypovídá nic o struktuře písemného vyhotovení rozhodnutí, tedy kde a jakým způsobem má být v rozhodnutí uvedeno označení účastníků řízení. Správní řád v § 47 odst. 1 pouze stanoví, že rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání (rozkladu), ale nikoliv – na rozdíl od § 157 odst. 1 o. s. ř. – kde má být umístěno označení orgánu, který rozhodnutí vydal, datum vydání rozhodnutí a jméno a příjmení účastníků řízení. O tom, že požadavek obecně formulovaný v § 47 odst. 5 správního řádu, aby v písemném vyhotovení správního rozhodnutí bylo uvedeno jméno a příjmení účastníků řízení, umožňuje diametrálně rozdílný výklad, svědčí i komentáře: podle jednoho musí být označení účastníků řízení uvedeno v záhlaví (doc. JUDr. V. Vopálka, JUDr. V. Šimůnková, JUDr. M. Šolín: Správní řád. Komentář. C. H. Beck, Praha 2003) a podle druhého je v praxi možné uvést jména a příjmení účastníků řízení dvojím způsobem, a to jednak v odůvodnění a jednak v jeho závěru po podpisu a úředním razítku ve formě rozdělovníku (JUDr. R. Ondruš a kolektiv: Správní řád. Komentář. Linde, Praha 2003). Proto nemůže krajský soud dovozovat, že osoby, jichž se správní rozhodnutí bezprostředně týká, musí být označeny individuálními identifikačními znaky v některé z fundamentálních součástí rozhodnutí. Je-li tedy v písemném vyhotovení rozhodnutí správního orgánu I. stupně uvedena Lucie Z. včetně data narození a adresy, nelze dovodit, že není zřejmé, vůči komu bylo rozhodnutí vydáno, i když v rozhodnutí byla nesprávně použita kvokativní forma.Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.