84/2004
Rozhodnutí správního orgánu a nepřezkoumatelnost
Řízení před soudem: vady řízení (nepřezkoumatelnost rozhodnutí)
k § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
k § 15 a 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
k § 47 odst. 3 správního řádu
Rozhodnutí správního orgánu, rozhodujícího o odvolání, které obsahuje pouze větu, že odvolání (zde: proti rozhodnutí povinného subjektu ve věci poskytnutí informací) se zamítá v plném rozsahu, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2003, čj. 22 Ca 208/2002-23)
Věc:
Ing. Vladimír J. v O. proti Radě města Ostravy o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.Žalobce požádal dopisem z 21. 2. 2002 Statutární město Ostravu o sdělení důvodů svého odvolání z funkce ředitele právnické osoby, kterou město zřídilo (dále jen "Ústav"; k odvolání došlo v červenci 1997), dále požadoval sdělení, kdo tento návrh na zmíněné odvolání zpracoval a předložil ke schválení, s uvedením jmen a funkcí, a konečně požadoval zaslání kopie plného znění odpovědi na dopis radě města datovaný 9. 7. 1997 a podepsaný vedoucími zařízení Ústavu. Na tento dopis reagoval Magistrát města Ostravy dopisem ze dne 5. 3. 2002, v němž sdělil žalobci, že z funkce ředitele Ústavu byl odvolán na základě zhodnocení žalobcovy činnosti v uvedené funkci, přičemž jedním z podkladů pro rozhodování členů rady města byla zpráva o výsledku kontroly hospodaření Ústavu, s níž byl žalobce seznámen. Získání informací směřujících ke zjištění, které další informace měli jednotliví tehdejší členové rady města k dispozici při rozhodování, není v možnostech magistrátu města. Písemný návrh na odvolání žalobce neexistuje, resp. není dle dostupných informací na Magistrátu města Ostravy k dispozici. Ze znalosti informací o působnosti rady města ve funkci zřizovatele lze v takovém případě usuzovat, že návrh na odvolání či ponechání žalobce ve funkci vyplynul z volné diskuse mezi přítomnými členy rady města. Z obsahu tehdy přijatého usnesení lze dovodit, že o neponechání žalobce ve funkci rozhodlo nejméně šest tehdejších členů rady města. Žalobcův požadavek na zaslání odpovědi vedoucím zaměstnancům Ústavu je nerealizovatelný, neboť podle sdělení tehdejšího tajemníka magistrátu byla těmto zaměstnancům předána odpověď ústně a o obsahu sdělení nebyl učiněn písemný záznam. Na tento dopis reagoval žalobce odvoláním ze dne 20. 3. 2002, o němž rozhodla žalovaná usnesením ze dne 9. 4. 2002, tak, že odvolání zamítla v plném rozsahu. Toto rozhodnutí neobsahuje žádné odůvodnění.
Ke včasné žalobě krajský soud zrušil naříkané rozhodnutí pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí žalované je nepřezkoumatelné, neboť není vůbec odůvodněno. Dále namítal, že toto rozhodnutí nemá náležitosti podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb., že nebyla dodržena lhůta pro rozhodnutí o odvolání stanovená v § 16 odst. 3 citovaného zákona a že nebyl dán důvod pro neposkytnutí požadovaných informací, neboť tyto informace nejsou utajovanou skutečností ve smyslu zákona č. 148/1998 Sb., nevypovídají o osobnosti a soukromí fyzické osoby, nejsou obchodním tajemstvím ani informací o majetkových poměrech a nespadají ani pod § 11 zákona č. 106/1999 Sb. Vyjádření Magistrátu Města Ostravy (tj. orgánu I. stupně) ze dne 7. 3. 2002 neobsahuje požadované informace ani nemá předepsané formální a obsahové náležitosti rozhodnutí podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb., neboť neobsahuje výrok s odůvodněním každého omezení práva na informace ani poučení o možnosti odvolání.
Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že požadované informace byly poskytnuty jen zčásti, ale ve zbytku se nejednalo o odepření informací, nýbrž o faktickou nemožnost informaci poskytnout, neboť neexistoval písemný návrh na odvolání žalobce z funkce ani písemná odpověď na přípis vedoucích zaměstnanců Ústavu. Magistrát města Ostravy tedy neměl povinnost vydat rozhodnutí s náležitostmi podle § 15 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb.; rovněž tak podle žalované nelze aplikovat ustanovení § 15 odst. 4 citovaného zákona, které považuje nevydání takového rozhodnutí za rozhodnutí, kterým se informace odepírá. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.
Žaloba je důvodná.
Náležitosti rozhodnutí uvedené v § 15 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. se týkají pouze rozhodnutí povinného subjektu (tj. orgánu I. stupně). Námitka žalobce, že rozhodnutí žalované postrádá náležitosti podle § 15 citovaného zákona, tedy důvodná není. Žalobci však lze přisvědčit v tom, že napadené rozhodnutí žalované je nepřezkoumatelné, protože mu zcela schází odůvodnění. Na odvolací řízení se totiž podle § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. vztahuje správní řád, podle jehož § 47 odst. 3 je správní orgán povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a na základě kterých právních předpisů rozhodoval. Rozhodnutí žalované, které je pouhým zápisem usnesení ze schůze rady města, zmíněné náležitosti nesplňuje.
Námitka žalobce týkající se lhůty pro rozhodnutí o odvolání je formulována zcela obecně. Žalobce pouze uvedl, kdy podal odvolání; nenamítal porušení právních předpisů z hlediska § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. (podle něhož musí být o odvolání rozhodnuto do patnácti dnů od předložení odvolání povinným subjektem). Touto obecnou námitkou žalobce se proto soud nezabýval a nemohl se věnovat ani námitkám směřujícím k věci samé - zda byly žalobci poskytnuty požadované informace a zda případně byly dány důvody pro jejich neposkytnutí, neboť to jsou právě otázky, s nimiž se bude v dalším řízení vyrovnávat žalovaná.
Soud tedy napadené rozhodnutí zrušil bez jednání pro vady řízení, konkrétně pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, a vrátil věc žalované k dalšímu řízení [§ 76 odst. 1 písm. a) a § 78 odst. 4 s. ř. s.].
(vor)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.