Vydání 1/2012

I. Rozhodnutí, jímž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jednak udělila několik licencí, jednak zamítla vícero žádostí o licenci (§ 18 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), musí soud posuzovat jako celek bez ohledu na počet žadatelů, kteří se zúčastnili licenčního řízení. Žaloby jednotlivých neúspěšných žadatelů proti takovému rozhodnutí proto soud spojí ke společnému projednání (§ 39 odst. 1 s. ř. s.) a shledá-li důvodnost některé ze žalob, zruší napadené rozhodnutí ve všech jeho výrocích. Pokud soud projednával každou žalobu zvlášť a v některém z předešlých řízení již napadené rozhodnutí Rady zrušil (byť i jen částečně), brání překážka věci pravomocně rozsouzené tomu, aby rozhodnutí bylo zrušeno opakovaně.

II. Nerespektoval-li soud překážku věci pravomocně rozsouzené, trpí řízení před ním zmatečností v důsledku chybějících podmínek řízení [§ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. Nedostatek podmínek řízení před soudem I. stupně, který vznikl v důsledku nesprávného postupu soudu, však v kasačním řízení nemůže vést k odmítnutí žaloby (§ 110 odst. 1 s. ř. s. věta prvá za středníkem), neboť by tím žalobci byl upřen přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod).

III. Hodnotil-li soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu obsah listin, na nichž správní orgán své rozhodnutí založil, bylo třeba, aby měl při rozhodování k dispozici úplný správní spis, jehož byly tyto listiny součástí. Pokud soud tuto podmínku nesplnil, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].