1625/2008
Řízení před soudem: zvláštní žalobní legitimace nejvyššího státního zástupce k ochraně veřejného zájmu
Řízení před soudem: zvláštní žalobní legitimace nejvyššího státního zástupce k ochraně veřejného zájmu
k § 5, § 66 odst. 2 a § 68 písm. a) soudního řádu správního
Povinnost vyčerpat řádné opravné prostředky ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§ 5, § 68 písm. a) s. ř. s.] se nevztahuje na žalobu podávanou nejvyšším státním zástupcem z důvodu veřejného zájmu (§ 66 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší státní zástupce je tedy oprávněn napadnout žalobou i takové pravomocné správní rozhodnutí, proti kterému žádný z účastníků správního řízení nepodal přípustný opravný prostředek.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2008, čj. 29 Ca 60/2006-44)
Věc:
Nejvyšší státní zástupce proti Městskému úřadu Pohořelice, za účasti akciové společnosti NERIA, o kolaudaci stavby.Žalovaný vydal dne 10. 2. 2003 kolaudační rozhodnutí, jímž podle § 82 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 povolil zúčastněné osobě užívání stavby
"Výrobní hala 43 x 18 m s jeřábovou dráhou"
.Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce podle § 66 odst. 2 s. ř. s. žalobu. Brojil proti nedoručení dodatečného stavebního povolení na stavbu ze dne 12. 12. 2000 vlastníkům rodinných domů, které se nachází v blízkosti stavby (konkrétně za potokem zvaným
"Mlýnský náhon"
). Dovozoval, že stavební povolení nenabylo právní moci, v důsledku toho žalovaný neměl základní podklad ve smyslu § 81 odst. 1 stavebního zákona pro posuzování stavby v kolaudačním řízení. Žalovaný se dále nezabýval splněním podmínky stanovené ve stavebním povolení, resp. proti nedostatečnému posouzení hluku, a tím i porušení § 81 odst. 1 věty první i druhé stavebního zákona, resp. § 13 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Stejně tak krajský soud zkoumal i to, zda je v případě žaloby podle § 66 odst. 2 s. ř. s. třeba vyčerpat řádné opravné prostředky. Podle § 5 s. ř. s., resp. § 68 písm. a) s. ř. s., se totiž lze ochrany ve správním soudnictví domáhat pouze po vyčerpání řádných opravných prostředků, nejvyšší státní zástupce však žalobou napadá rozhodnutí orgánu I. stupně, nikoliv rozhodnutí odvolací, které bylo vydáno na základě podaného odvolání (řádného opravného prostředku). Po posouzení relevantních souvislostí došel krajský soud k závěru, že lpění na vyčerpání řádných opravných prostředků v případě žaloby podané z důvodu ochrany veřejného zájmu, tedy žaloby, kterou podává nejvyšší státní zástupce, který nemůže podat řádný opravný prostředek, by nebylo v souladu s rozumným výkladem práva, neboť nejvyšší státní zástupce by mohl takovou žalobu podat pouze v případě, že některý z účastníků řádné opravné prostředky vyčerpal, byl by tedy odvislý od podmínky, jejíž splnění není v jeho moci. Nelze totiž pominout, že v případě, kdy by správní orgán mimo stavebníka (který se však opravným prostředkem v případě, že je mu rozhodnutím stavebního úřadu plně vyhovováno, bránit nebude) žádné další účastníky řízení nepřipustil, či že by se účastníci řízení řádným opravným prostředkem nebránili, nedošlo by k vyčerpání opravných prostředků, z čehož by plynula i faktická nemožnost podat správní žalobu ve veřejném zájmu, což jistě nebylo úmyslem zákonodárce. Krajský soud je proto toho názoru, že nejvyšší státní zástupce může podat žalobu z důvodu veřejného zajmu, aniž by byly vyčerpány řádné opravné prostředky, jak je předpokládáno v § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s., z čehož i plyne, že za žalovaného je třeba v souladu s žalobními tvrzeními považovat prvostupňový správní úřad, tedy v souzené věci Městský úřad Pohořelice. (...)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.