Vydání 5/2009

Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, nikoliv však na základě kasačních bodů, jež uplatnil stěžovatel, neboť dříve, než se jimi mohl Nejvyšší správní soud zabývat, dospěl k závěru, že řízení před krajským soudem trpí vadou spočívající v jeho zmatečnosti, k níž musí Nejvyšší správní soud přihlédnout z úřední povinnosti [§ 103 odst. 1 písm. c) a § 109 odst. 4 s. ř. s.].

Jak již bylo řečeno, krajský soud považoval za žalobce v předmětné věci mj. Ing. Václava V. a Viktora P., kteří, jak vyplývá ze správního spisu, nebyli sami k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí vlastníky nemovitostí na území sporné honitby, tedy nebyli za daného skutkového stavu sami legitimováni k účasti v předmětném správním řízení ani k podání žaloby proti napadenému správnímu rozhodnutí. Oba také již ve správním řízení uváděli, že v řízení vystupují jakožto společní zmocněnci (tj. zástupci) některých vlastníků přičleňovaných honebních pozemků (tj. oprávněných účastníků správního řízení), a za tímto účelem předložili na výzvu správního orgánu I. stupně plné moci vystavené těmito účastníky řízení. Byť ani v rozhodnutí správního orgánu I. stupně ani v žalobou napadeném rozhodnutí stěžovatele není označení skutečných účastníků řízení, tj. vlastníků honebních pozemků, ani jejich zástupců zcela přesné (mj. výčet takto zastupovaných účastníků řízení uvedených v rozhodnutí stěžovatele není zcela shodný s okruhem osob uvedených na jednotlivých plných mocích založených ve správním spisu), je přesto zřejmé, že správní orgány odlišovaly právě zastupované účastníky řízení, tj. vlastníky honebních pozemků, a jejich zástupce, tj. Ing. Václava V. a Viktora P., kteří ani nebyli oprávněni podat ve věci odvolání jménem svým, ale opět pouze jménem zastupovaných osob. Je ovšem pochybením správních orgánů, že ve správním řízení připustily další zastoupení Ing. Václava V. a Viktora P., kteří již v řízení sami figurovali jakožto zástupci jmenovaných účastníků řízení, advokátem JUDr. Ladislavem Polákem. Byť tehdy platný správní řád otázku dalšího zastoupení zmocněnce výslovně neupravoval, vyplývá z obecného právního předpisu, tj. z § 33a odst. 1 občanského zákoníku, že další zastoupení zmocněnce – fyzické osoby je možné pouze v případě, je-li k tomu zmocněnec výslovně oprávněn v plné moci udělené zmocnitelem. Plné moci obsažené ve správním spise vystavené jednotlivými vlastníky pozemků oběma zmocněncům takové výslovné oprávnění neobsahují.

Krajský soud v každém případě postavení uvedených zmocněnců a osob jimi zastupovaných v řízení o žalobě proti rozhodnutí stěžovatele vůbec nerozlišoval, když jako s žalobci jednal přímo s Ing. Václavem V. a s Viktorem P. s tím, že za jejich společného zástupce považoval advokáta JUDr. Ladislava Poláka. Je pravdou, že Ing. Václav V. a Viktor P. byli jakožto žalobci označeni vedle Honebního společenstva Nová Ves – Mlýnice v záhlaví podané žaloby. Naproti tomu se ovšem v II. části žaloby opět výslovně uvádí, že oba jmenovaní jsou zmocněnými zástupci vlastníků honebních pozemků, které byly přičleněny do honitby Mníšek, přičemž plné moci vystavené vlastníky honebních pozemků jsou obsaženy ve správním spise. K žalobě je přiložena rovněž generální plná moc vystavená dne 29. 3. 2005 Ing. Václavem V. a Viktorem P. JUDr. Ladislavu Polákovi, na níž je uveden dodatek . Je zde tedy rozpor mezi označením žalobců v žalobě a obsahem této žaloby, tento rozpor se ovšem krajský soud nepokusil odstranit, ač tak učinit měl. Pokud by totiž Ing. Václav V. a Viktor P. trvali na tom, že žalobu podali osobně, nikoliv jménem jimi zastupovaných osob a že jsou ve věci naopak sami zastoupeni zmíněným advokátem, bylo by nutné žalobu ve vztahu k těmto žalobcům odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. jakožto podanou osobami k tomu zjevně neoprávněnými, naopak rozhodnutí ve vztahu k žalobě podané těmito osobami by muselo být za této situace z důvodu nedostatku podmínek řízení považováno za zmatečné. Pokud by ovšem byla žaloba k příslušné výzvě upřesněna tak, že Ing. Václav V. a Viktor P. podali žalobu jménem zastupovaných, konkrétně specifikovaných vlastníků honebních pozemků, tj. jakožto obecní zmocněnci těchto osob, musel by se krajský soud zabývat tím, zda plné moci obsažené ve správním spisu skutečně opravňují Ing. Václava V., resp. Viktora P. k podání žaloby v předmětné věci, případně která ze dvou typů plných mocí obsažených ve správním spisu k tomu opravňuje.

Pokud by krajský soud dospěl k závěru, že uvedené plné moci k podání žaloby opravňují, musel by pak samozřejmě vycházet z toho, že žalobci v dané věci jsou tito konkrétně specifikovaní vlastníci honebních pozemků, a nikoliv Ing. Václav V. a Viktor P. V takovém případě by se ovšem musel krajský soud dále vypořádat s § 35 odst. 7 s. ř. s., který jednoznačně stanoví, že . Zvláštní úpravu obsahuje pouze zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve vztahu k zastoupení klienta advokátem a možnosti jeho , což na daný případ obecných zmocněnců nedopadá. Uvedení žalobci, tj. vlastníci pozemků přičleňovaných do nově vzniklé honitby, by tedy museli být krajským soudem vyzváni k tomu, aby upřesnili, zda hodlají být v řízení před krajským soudem zastupováni buď Viktorem P., nebo Ing. Václavem V. Není tedy možné, aby byli zastupováni oběma zároveň. Zároveň by takto zvolený obecný zmocněnec musel jednat osobně, jeho další zastoupení advokátem by bylo nepřípustné. Případně by si samotní žalobci, tj. vlastníci přičleněných pozemků mohli zvolit svým zástupcem přímo advokáta (např. JUDr. Poláka), pak by je ovšem nemohl zároveň zastupovat obecný zmocněnec.

V každém případě tedy nemůže obstát dosavadní postup krajského soudu, který, jak již bylo řečeno, jakožto s žalobci jednal a v přezkoumávaném rozsudku za žalobce označil Ing. Václava V. a Viktora P., čímž řízení zatížil zmatečnostní vadou spočívající v tom, že ve vztahu k takto určeným žalobcům rozhodl, aniž by k tomu byly splněny podmínky řízení, neboť buďto tuto žalobu uvedené osoby podaly, ač k tomu zjevně nebyly oprávněny, nebo, jak se zdá vyplývat s obsahu žaloby, krajský soud s nimi jednal jako s žalobci, ačkoliv takové postavení tyto osoby v řízení vůbec neměly, a naopak skutečné žalobce krajský soud v řízení opominul.

Jen pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že na uvedených závěrech nemůže nic změnit ani skutečnost, že o procesní legitimaci žalobce ad a), tj. Honebního společenstva Nová Ves – Mlýnice, jehož honitba má mít s honitbou Mníšek společnou hranici, není pochyb a že nelze zpochybnit ani to, že je tento žalobce v řízení o žalobě zastupován advokátem JUDr. Ladislavem Polákem (soudní spis sice neobsahuje plnou moc, kterou by Honební společenstvo Nová Ves – Mlýnice zmocnilo JUDr. Poláka k řízení o žalobě, neboť Ing. Václav V., ač byl starostou Honebního společenstva Nová Ves – Mlýnice, nevystavil výše zmiňovanou plnou moc ze dne 29. 3. 2005 jménem tohoto honebního společenstva, ve správním spisu je ovšem obsažena mj. jiná generální plná moc ze dne 5. 10. 2004, z níž lze přes její nepřesnou formulaci vyvodit, že ji JUDr. Polákovi vystavilo Honebního společenstvo Nová Ves – Mlýnice právě prostřednictvím svého honebního starosty Ing. Václava V.). Má-li však být vůbec možné přezkoumat rozhodnutí krajského soudu z hlediska podstaty věci, je třeba v každém případě trvat na tom, aby byl okruh všech osob, které podaly předmětnou žalobu, řádně definován a byla vyjasněna i otázka jejich zastoupení.