1948/2009
Řízení před soudem: účinky nálezu Ústavního soudu; zánik příslušnosti rozšířeného senátu k rozhodování
Řízení před soudem: účinky nálezu Ústavního soudu; zánik příslušnosti rozšířeného senátu k rozhodování
k § 17 soudního řádu správního
k § 89 odst. 2 Ústavy České republiky
Dojde-li po postoupení věci tříčlenným senátem rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu ke změně poměrů v tom, že o sporné právní otázce rozhodne Ústavní soud nálezem závazným pro všechny orgány a osoby (§ 89 odst. 2 Ústavy České republiky), zanikne příslušnost rozšířeného senátu k rozhodování (§ 17 s. ř. s.), a ten věc bez dalšího vrátí tříčlennému senátu k projednání a rozhodnutí.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2009, čj. 2 As 35/2008-56)
Věc:
Vlastislav K. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o přezkoumání rozhodnutí, v řízení o kasační stížnosti žalobce.Usnesením ze dne 13. 8. 2008, čj. 2 As 35/2008-49, postoupil druhý senát Nejvyššího správního soudu věc rozšířenému senátu k posouzení otázky, zda v případě, že byl žalobní bod uplatněn po lhůtě stanovené v § 71 odst. 2 s. ř. s., avšak krajský soud se s ním ve svém rozsudku nezaobíral ani do té míry, že by konstatoval jeho opožděnost, se jedná o takovou vadu řízení, pro kterou je nutno napadený rozsudek vždy zrušit.
K této otázce vyslovil Nejvyšší správní soud svůj názor již v rozsudku ze dne 8. 4. 2004, čj. 4 Azs 27/2004-74, kde dospěl k závěru, že pokud v řízení před krajským soudem uplatnil stěžovatel námitky, s nimiž se krajský soud v odůvodnění rozsudku nevypořádal (a to i v případě, že tyto námitky nebyly uplatněny v žalobě), je takový rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. I když rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo o další žalobní body lze podle § 71 odst. 2 s. ř. s. jen ve lhůtě pro podání žaloby, nemůže Nejvyšší správní soud sám zaujímat stanovisko k námitkám uplatněným před krajským soudem po této lhůtě, neboť by tak nahrazoval závěry krajského soudu a vyloučil by tímto postupem možnost bránit se takto formulovaným právním závěrům kasační stížností.
Druhý senát naopak dospěl v projednávané věci k odlišnému názoru. Pokud je žalobní bod uplatněn po lhůtě k tomu určené, má sice krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvést, že se žalobním bodem nezabýval z důvodu jeho pozdního uplatnění, avšak neučiní-li tak, nejde o nepřezkoumatelnost, která by byla s to způsobit nezákonnost celého rozhodnutí. Neobstojí přitom argument, že je tímto postupem účastníku řízení odebrána jedna instance, neboť krajský soud ve svém závěru o pozdním uplatnění žalobního bodu neprovádí žádnou skutečnou právní úvahu o vznesené námitce, ale pouze vytyčuje meze své přezkumné činnosti.
de facto
Rozšířený senát věc vrátil k projednání a rozhodnutí druhému senátu.
Z odůvodnění:
[4] Při projednávání věci rozšířený senát zjistil, že v mezidobí k otázce předložené druhým senátem zaujal právní názor Ústavní soud, a to ve svém nálezu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1534/08. Ústavní soud uvedl, že je nepochybně povinností soudu vypořádat se nejen se správností námitek žalobce, ale prvotně s včasností jejich uplatnění. V případě jejich opožděného podání je pak soud povinen odmítnout je v souladu s příslušnými ustanoveními s. ř. s., nemůže je však pominout. Pokud své povinnosti nedostojí, brání účastníku řízení, aby jeho věc byla projednána stanoveným postupem u nezávislého a nestranného soudu, a porušuje tak jeho právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud z výše uvedených důvodů zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2007, čj. 1 Ca 5/2006-64, který byl zatížen touto vadou, i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2008, čj. 9 As 64/2007-101, který v řízení o kasační stížnosti citovaný rozsudek pro uvedenou vadu přes námitku žalobce nezrušil.
[5] Při posuzování podmínek řízení podle § 17 s. ř. s. pak rozšířený senát dospěl k závěru, že ač tyto v době předložení věci byly dány, vyhlášením citovaného nálezu Ústavního soudu pominuly. Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou podle článku 89 odst. 2 Ústavy závazná pro všechny orgány i osoby, přičemž samotným Ústavním soudem je takovýmto rozhodnutím přisuzován precedenční charakter. Jestliže se tedy k otázce předložené rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu již autoritativně vyslovil Ústavní soud, není nadále rozšířený senát příslušný k tomu, aby k téže otázce zaujal vlastní právní názor.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.