3433/2016
Řízení před soudem: soudní přezkum rozhodnutí o změně místní příslušnosti správce daně
Řízení před soudem: soudní přezkum rozhodnutí o změně místní příslušnosti správce daně
k § 131 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákona č. 458/2011 Sb.
Rozhodnutí o určení dne, od kterého nastávají účinky změny místní příslušnosti správce daně podle § 131 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je rozhodnutím podléhajícím soudnímu přezkumu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2016, čj. 2 Afs 65/2016-38)
Prejudikatura:
č. 1720/2008 Sb. NSS.Věc:
Společnost s ručením omezeným HORPEX proti Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj o změnu místní příslušnosti správce daně, o kasační stížnosti žalobkyně.Žalobkyně má od 14. 2. 2015 sídlo na adrese Biskupský dvůr 2095/8, Praha 1. Žalovaný, resp. jeho územní pracoviště v Bruntále, rozhodl dne 24. 4. 2015 o změně místní příslušnosti podle § 131 odst. 1 daňového řádu, a to tak, že ode dne 21. 10. 2015 je místně příslušným správcem daně žalobkyně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Ostravě, kterou však krajský soud odmítl usnesením ze dne 4. 2. 2016, čj. 22 Af 46/2015-17. Krajský soud napadené rozhodnutí vyhodnotil jako rozhodnutí evidenčního charakteru, jímž nemohla být žalobkyně nijak dotčena na svých právech, a proto předmětné rozhodnutí není rozhodnutím podle § 65 s. ř. s., a nepodléhá tedy soudnímu přezkumu.
Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti nesouhlasila s tím, že by rozhodnutí o změně místní příslušnosti bylo vyloučeno ze soudního přezkumu. Stěžovatelka byla toho názoru, že rozhodnutí podle § 131 odst. 1 daňového řádu (změna místní příslušnosti v důsledku změny mj. sídla daňového subjektu) a rozhodnutí podle § 18 daňového řádu (změna místní příslušnosti na základě
delegace
) jsou obdobná rozhodnutí, přičemž druhé z nich ze soudního přezkumu vyloučeno není. Stěžovatelka poukazovala na to, že ke změně místní příslušnosti správce daně došlo až po více než půl roce ode dne, kdy došlo ke změně sídla stěžovatelky, aniž by žalovaný vedl se stěžovatelkou nějaké řízení. Stěžovatelka rovněž žalovanému vyčítala, že svůj postup žádným způsobem neodůvodnil. Stěžovatelka nesouhlasila s argumentem krajského soudu, že by se mohla bránit v následném řízení, v němž by mohla postup žalovaného napadnout. Stěžovatelka namítala, že pokud takové řízení neproběhne, změna místní příslušnosti nebude jako procesní úkon součástí budoucího řízení, a nelze se proti ní bránit ani se jakkoli vyjádřit. Stěžovatelka měla za to, že bylo-li by napadené rozhodnutí vyloučeno z přezkumu, nemůže být přezkoumatelným způsobem reagováno na to, zda u žalovaného vůbec existují důvody, jež jej vedly ke změně místní příslušnosti až od 21. 10. 2015, a nikoliv už od změny sídla stěžovatelky, a zda jsou tyto důvody opodstatněné. Stěžovatelka namítala, že takovým postupem byla zkrácena na právu na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Dle § 16 daňového řádu obecně platí, že změna místní příslušnosti správce daně nastává již k okamžiku právní moci příslušných rozhodnutí o změně sídla právnické osoby. U právnických osob jde obecně o okamžik právní moci zápisu změny sídla do příslušného veřejného rejstříku, v případě právnických osob nezapisovaných do veřejných rejstříků je pro změnu místní příslušnosti správce daně rozhodný okamžik faktického přemístění sídla právnické osoby. Této právní úpravy se dovolává stěžovatelka. Uvedené pravidlo se však v plném rozsahu aplikuje pouze u daňových subjektů, u nichž nevzniká registrační povinnost. V případě daňových subjektů, které registrační povinnosti podléhají stejně jako stěžovatelka, zákon stanoví výjimku, podle níž u nich nastávají účinky změny místní příslušnosti až dnem uvedeným v rozhodnutí původního správce daně vydaném podle § 131 odst. 1 daňového řádu.
Citované nastavení právní úpravy změny místní příslušnosti u registrovaných daňových subjektů je naprosto logické, vezmeme-li v úvahu typově vyšší složitost než u jiných daní a také skutečnost, že příslušné orgány vedoucí jednotlivé veřejné rejstříky, v nichž se evidují sídla právnických osob, nejsou na základě právních předpisů upravujících jejich činnost povinny informovat správce daně o změnách údajů o sídle u jednotlivých právnických osob v jim svěřených registrech. Poté, co se správce daně dozví o skutečnostech zakládajících změnu místní příslušnosti, je povinen formou rozhodnutí doručovaného daňovému subjektu stanovit datum, ke kterému přechází místní příslušnost na nově místně příslušného správce daně. Smyslem rozhodnutí o změně místní příslušnosti je, aby u daňových subjektů, které podléhají registrační povinnosti, neměla změna podmínek rozhodných pro určení místní příslušnosti okamžitý následek, respektive aby zde nenastala povinnost dosud příslušného správce daně bezodkladně postoupit spisovou dokumentaci týkající se daňového subjektu nově příslušnému správci daně, aby dosud příslušný správce daně mohl kontinuálně dokončit zahájená řízení nebo postupy. Pokud by docházelo ke změně místní příslušnosti správce daně
ex lege
k okamžiku změny sídla či místa pobytu daňových subjektů, otevírala by právní úprava prostor ke zpochybňování úkonů provedených správcem daně po okamžiku změny sídla právnické osoby, avšak ještě před okamžikem, kdy se o této změně dozvěděl správce daně, jako úkonů provedených místně nepříslušným správcem daně (viz též Baxa, J.; Dráb, O.; Kaniová, L.; Lavický, P.; Schillerová, A.; Šimek, K. Daňový řád. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011).Změna místní příslušnosti správce daně je důsledkem změny sídla daňového subjektu; v daném případě však není automatická, ale o okamžiku změny místní příslušnosti rozhoduje správce daně. Určením dne změny může dojít k zásahu do práv daňového subjektu, neboť stanovený časový odstup mezi změnou sídla a změnou místní příslušnosti správce daně ve svém důsledku znamená, že správu daně provádí správce daně, který by jinak příslušný nebyl; nastává zde tedy stejná situace jako při delegaci místní příslušnosti. Přitom rozhodnutí o delegaci podle § 18 daňového řádu podle rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 17. 7. 2008, čj. 7 Afs 13/2007-54, č. 1720/2008 Sb. NSS, soudnímu přezkumu podléhá. Rozšířený senát zde uvedl:
"Pravidla místní příslušnosti jsou v daňovém řádu konstruována dostatečně podrobně pro různé situace, a proto je
Rozšířený senát nicméně neopomenul, že delegace
pouze výjimečným řešením. Z odůvodnění rozhodnutí proto musí být patrné, jakými úvahami a na základě jakých podkladů správce daně shledal návrh na delegaci opodstatněným, proč došlo k výjimce ze zákonem určené příslušnosti. [...] Pokud rozhodnutí neobsahuje odůvodnění, nebo nejsou dostatečně objasněny důvody pro delegaci místní příslušnosti, musí mít daňový subjekt možnost brojit proti rozhodnutí o delegaci žalobou ve správním soudnictví.""[p]ři delegaci místní příslušnosti nadřízený správce daně svým úkonem zasahuje do práv daňového subjektu tím, že autoritativně určuje, který jemu podřízený správce daně bude v budoucnu provádět správu daní. Soud proto musí mít možnost na návrh daňového subjektu přezkoumat postup, kterým se určuje správce daně. Jinak může nastat situace, že bude tímto způsobem daňová správa na úkor práv daňového subjektu řešit vlastní organizační potíže."
(zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).Změna místní příslušnosti v daném případě není závislá výlučně na vůli daňového subjektu a rozhodnutí o ní vydané podle § 131 odst. 1 daňového řádu není jen procesním rozhodnutím evidenčního charakteru, jak míní krajský soud. Rozhodnutí totiž není pouhým odrazem faktického stavu, ale správce daně autoritativně určuje, od kterého dne nastávají důsledky v místní příslušnosti správce daně; odchýlení se od fakticity může být důvodné např. při probíhajícím daňovém řízení, a to jak ve snaze nezmařit toto řízení, tak i ve snaze nezvyšovat při něm zatížení daňového subjektu. Odchýlení se správcem daně určeného data změny od skutečného stavu však současně nemůže být prostředkem k obcházení rozhodování o delegaci.
Nejvyšší správní soud v tomto kasačním řízení nehodnotí, zda v daném případě došlo k zásahu do práv stěžovatelky, nicméně uzavírá, že bylo napadeno rozhodnutí, jímž k takovému zásahu dojít mohlo, a které proto nelze vyloučit ze soudního přezkumu.
Krajský soud nepostupoval správně, odmítl-li stěžovatelčinu žalobu. Rozhodnutí o změně místní příslušnosti podle § 131 odst. 1 daňového řádu není rozhodnutím procesní povahy, ale je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť je s to zasáhnout do právní sféry stěžovatelky. Kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. je dán.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.