Řízení před soudem: přezkum závazné informace o sazebním zařazení zboží Cla: závazná informace o sazebním zařazení zboží
k čl. 4 bodu 5, čl. 12, čl. 243 a čl. 245 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní
kodex
Společenství (v textu jen "celní
kodex
")
k části I hlavě II kapitole 2 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní
kodex
Společenství (v textu jen "prováděcí nařízení")
k § 65 odst. 1 a § 70 písm. b) soudního řádu správního
I. Závazná informace o sazebním zařazení zboží je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. a není rozhodnutím předběžné povahy podle § 70 písm. b) s. ř. s. Podléhá proto soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.
II. Nařízení Rady č. 2913/92/EHS a nařízení Komise č. 2454/93/EHS obsahují samostatnou právní úpravu vztahující se k podání žádosti o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží a k vydání této informace. Na řízení o žádosti o vydání závazné informace se správní řád nepoužije.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2010, čj. 6 Ca 90/2007-35)
Věc:
Akciová společnost Delpharmea Nutraceuticals proti Generálnímu ředitelství cel o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží.
Celní ředitelství Praha vydalo na základě žádosti žalobce dne 5. 10. 2006 závaznou informaci o sazebním zařazení zboží žalobce (multivitamin s minerály), ve které předmětné zboží zařadilo do podpoložky 3004 50 10 kombinované nomenklatury společného celního sazebníku uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Žalobce podal proti závazné informaci odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 6. 2. 2007.
Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu, v níž namítal, že nebyla dodržena procesní ustanovení stanovená v celním kodexu a ve správním řádu. Žalobce nesouhlasil s názorem žalovaného, že úprava řízení vztahující se k vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží obsažená v celním kodexu a v prováděcím nařízení je úplná a jediná možná. Celní
kodex
upravuje pouze některá obecná pravidla pro vydávání rozhodnutí. V hlavě II prováděcího nařízení jsou pak upraveny některé podrobnosti týkající se závazných informací, ale není zde upraven proces jako takový. V souvislosti s § 320 odst. 1 písm. b) bod 8 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, pak žalobce dovozoval, že na řízení o vydání závazné informace se uplatní správní řád.
Žalobce mimo jiné namítal, že odůvodnění závazné informace celního ředitelství neodpovídá zákonnému požadavku na náležitosti rozhodnutí podle § 68 odst. 3 správního řádu. Rozhodnutí žalovaného sice již odůvodnění obsahuje, ale ani z něj není zřejmé, jakými úvahami byl žalovaný veden při závěru o sazebním zařazení zboží. Dále namítal, že závazná informace neobsahovala řádné poučení o možnosti podat odvolání, neboť neuváděla lhůtu, v níž lze odvolání podat.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že při vydávání závazných informací musí postupovat ve smyslu § 320 celního zákona v návaznosti na § 1 téhož zákona dle celního kodexu a prováděcího nařízení. Z § 1 celního zákona je třeba dovodit, že tento zákon upravuje některé právní vztahy v oblasti celnictví, pokud nejsou upraveny bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství, mezi něž jistě náleží i celní
kodex
a prováděcí nařízení. Dle § 320 odst. 1 písm. b) bod 8 celního zákona se správní řád uplatní pouze tehdy, pokud celní zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak. Celní
kodex
a prováděcí nařízení obsahují komplexní procesní úpravu s výjimkou postupu při podávání opravného prostředku. Z čl. 245 celního kodexu pak vyplývá, že se na postup při podávání opravného prostředku použije národní právní předpis, tedy správní řád. Obsah odůvodnění a poučení je striktně vymezen celním kodexem a prováděcím nařízením a postup správních orgánů byl v souladu s těmito předpisy. Závazná informace, resp. její oznámení, se provádí na tiskopise podle vzoru uvedeného v příloze č. 1 prováděcího nařízení. V tomto vzoru je uvedeno, že oprávněná osoba má právo se proti závazné informaci odvolat. Neuvedení lhůty pro podání odvolání je výsledkem dodržení závazného postupu stanoveného prováděcím nařízením. Není-li proto možno stanovit lhůtu, ve které má oprávněná osoba podat odvolání, je třeba postupovat podle § 83 správního řádu. Žalovaný rovněž vyjádřil názor, že závazná informace o sazebním zařazení zboží nepodléhá soudnímu přezkoumání.
Městský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Soud se nejprve zabýval tím, zda je závazná informace o sazebním zařazení zboží rozhodnutím, které soudu přísluší přezkoumávat.
Podle čl. 4 bod 5 celního kodexu se pro účely tohoto kodexu "
rozhodnutím
" rozumí "
správní akt vydaný celním orgánem vztahující se k celním předpisům, kterým se rozhoduje v jednotlivém případě a který má právní účinky vůči jedné nebo více určitým nebo určitelným osobám; tento pojem zahrnuje mimo jiné i závaznou informaci o sazebním zařazení zboží ve smyslu článku 12
". Podle čl. 243 odst. 1 věta první celního kodexu "[k]
aždá osoba má právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí celních orgánů v rámci celních předpisů, jež se jí přímo a osobně dotýká
". Podle čl. 243 odst. 2 "[o]
pravný prostředek lze podat a) v prvním stupni u celních orgánů určených k tomuto účelu členskými státy; b) ve druhém stupni u nezávislého orgánu, jímž může být v souladu s platnými předpisy členských států soud nebo rovnocenný zvláštní orgán
".
Z uvedených ustanovení celního kodexu je třeba dle názoru soudu dovodit, že závazná informace o sazebním zařazení zboží je rozhodnutím, proti kterému lze podat žalobu ve správním soudnictví a kterou soud projedná v řízení podle § 65 a násl. s. ř. s. Celní
kodex
garantuje právo, aby dotčená osoba mohla uplatnit své námitky proti sazebnímu zařazení zboží v závazné informaci u nezávislého orgánu (soudu) a vzhledem k závaznosti této informace pro všechny celní orgány Unie i vzhledem k době platnosti takové informace, má soud za to, že takové rozhodnutí nelze považovat za úkon správního orgánu předběžné povahy, který je ze soudního přezkoumání vyloučen podle § 70 písm. b) s. ř. s. Proto se soud zabýval žalobou věcně a posoudil její důvodnost z hlediska vymezených žalobních bodů.
Pokud se jedná o námitku, že v řízení před správním orgánem I. stupně nebylo postupováno podle správního řádu, k této je třeba uvést následující.
Podle § 320 odst. 1 písm. b) bod 8 celního zákona platí, že, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány obecné předpisy o správním řízení, jde-li o řízení ve věcech vydání závazných informací a zrušení jejich platnosti. Tato právní úprava byla do celního zákona vložena zákonem č. 1/2002 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2002. Po 1. 5. 2004 zůstala beze změn, od tohoto data je třeba zkoumat, zda bezprostředně závazné předpisy Evropských společenství nestanoví v této oblasti jinak.
V celním kodexu je vydávání závazné informace o sazebním zařazení zboží upraveno v čl. 12, ze kterého vyplývá, že závazná informace je vydávána na základě žádosti způsobem stanoveným postupem projednávání ve výboru.
Prováděcí nařízení obsahuje mimo jiné v části I hlavu II s názvem závazné informace o sazebním zařazení zboží. V kapitole 2 této hlavy je pak upraven postup pro získávání závazných informací o sazebním zařazení zboží - vydávání informací žadatelům a jejich předávání Komisi. V čl. 6 uvedené kapitoly je stanoveno, kde a s jakými náležitostmi se žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží podává. V čl. 7 je upravena lhůta pro vydání a dále je stanoveno, že závazné informace o sazebním zařazení zboží se vydávají na tiskopise odpovídajícím vzoru uvedenému v příloze 1. Na tiskopise se vyznačují údaje, jež mají být považovány za důvěrné. Na tiskopise se rovněž uvádí možnost podat opravný prostředek proti rozhodnutí celních orgánů podle čl. 243 celního kodexu.
Při řešení shora uvedené námitky pak nelze nepřihlédnout k čl. 245 celního kodexu, podle kterého předpisy o postupu při podávání opravného prostředku přijmou členské státy.
Ze shora citovaných ustanovení dle názoru soudu vyplývá, že celní
kodex
a prováděcí nařízení obsahují samostatnou právní úpravu vztahující se k podání žádosti o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží a k vydání této informace. To znamená, že na řízení o žádosti o vydání závazné informace se správní řád jako procesní předpis nepoužije, neboť není splněna podmínka, se kterou použití správního řádu spojuje § 320 odst. 1 písm. b) bod 8 celního zákona. Vydávání závazné informace je upraveno celním kodexem a jeho prováděcím nařízením, což jsou nařízení, tedy obecně závazné akty normativní povahy s přímým účinkem, tedy je stanoveno těmito předpisy jinak. Na podporu tohoto závěru lze odkázat i na shora citovaný čl. 245 celního kodexu. Pokud by mělo být postupováno podle právních předpisů přijatých členskými státy, potom by nebylo třeba, aby tato možnost byla zvlášť upravena pro postup při podávání opravného prostředku. Dle názoru soudu je třeba přihlédnout i k rozsahu a ke způsobu, jakým je zboží, k němuž je závazná informace vydávána, posuzováno. Celní úřad vychází z podkladů předložených žadatelem a z údajů vztahujících se ke zboží pak vyhodnotí, do jaké podpoložky kombinované nomenklatury má být takové zboží zařazeno. Nejedná se o řízení, ve kterém by obsahem správního spisu byla řada dokladů opatřených bez součinnosti s žadatelem, s jejichž obsahem by tento nebyl seznámen.
V daném případě nedošlo postupem Celního ředitelství Praha při vydávání závazné informace k porušení žalobcem označených ustanovení správního řádu, neboť tento procesní právní předpis se na vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží od 1. 5. 2004 nepoužije. Ze shora uvedených důvodů má soud za to, že určitá menší podrobnost právní úpravy v případě vydávání závazné informace o sazebním zařazení zboží neznamená, že by nebylo zajištěno dostatečné respektování práv žadatelů jako účastníků řízení I. stupně. Pokud se jedná o obsah závazné informace, zejména důvody sazebního zařazení, lze vycházet z toho, že osoba žádající o vydání závazné informace je v potřebné míře obeznámena s příslušnou problematikou, a proto je jí dostatečně srozumitelný i pouhý odkaz na příslušné poznámky a vysvětlivky, které byly při sazebním zařazení zboží použity. (...)