Vydání 4/2008

Číslo: 4/2008 · Ročník: VI

1512/2008

Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví

Ejk 730/2007
Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví
k § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.*)
k § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)**)
k § 65 odst. 1, § 68 písm. e) a § 70 písm. a) a c) soudního řádu správního
Pokud žalobce, který je vlastníkem pozemku, na němž je postavena nepovolená stavba, ale není vlastníkem stavby samotné, napadá rozhodnutí o zastavení řízení o odstranění takové stavby vedeného podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.), není jeho žaloba nepřípustná ve smyslu § 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. a) nebo c) s. ř. s.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 10. 2007, čj. 57 Ca 62/2006-39)
Věc:
Miroslav S. proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje o odstranění stavby.
Městský úřad Města Touškov (stavební úřad) dne 5. 1. 2005 oznámil stavebníkům Pravoslavě K. a Miroslavu P. a žalobci jako dalšímu účastníkovi zahájení řízení dle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, o odstranění stavby postavené bez ohlášení, a to oplocení na pozemku, který je ve vlastnictví žalobce. Dne 1. 2. 2005 vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídil Miroslavu P. a Pravoslavě K. stavbu odstranit.
Proti tomuto rozhodnutí podali Miroslav P. a Pravoslava K. společné odvolání, ve kterém namítali, že nejsou vlastníky stavby, oplocení nebylo předmětem převodu rekreační chaty, kterou zakoupili, v době vzniku nepovolené stavby plotu nebyli vlastníky nemovitostí a na vzniku stavby se nijak nepodíleli.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 5. 2005 bylo rozhodnutí stavebního úřadu zrušeno a věc vrácena s odůvodněním, že podle dodatku kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2004 uzavřeného mezi Ladislavem T. (původním vlastníkem chaty) na straně jedné a Miroslavem P. a Pravoslavou K. (stávajícími vlastníky chaty) na straně druhé, stavba oplocení nebyla předmětem kupní smlouvy a vlastníkem tohoto oplocení nadále zůstává Ladislav T. Vzhledem k tomu, že nařídit odstranění stavby je možné pouze vlastníku stavby, bude stavební úřad v řízení o odstranění stavby oplocení pokračovat s vlastníkem této stavby.
Stavební úřad dne 8. 6. 2005 oznámil pokračování řízení o odstranění stavby oplocení účastníkům řízení shora uvedeným a navíc Ladislavu T. jako vlastníkovi stavby. Podáním ze dne 26. 6. 2005 Ladislav T. namítl, že není vlastníkem stavby oplocení, protože byla součástí kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2004, která byla řádně podepsána a vložena do katastru nemovitostí. Vlastníky oplocení jsou tedy Miroslav P. a Pravoslava K. Stavební úřad vydal dne 11. 7. 2005 rozhodnutí, kterým řízení o odstranění stavby přerušil, protože v řízení vyvstala předběžná otázka ve věci vlastnictví stavby oplocení, která překračuje rozsah rozhodovací pravomoci stavebního úřadu, Ladislava T., Miroslava P. a Pravoslavu K. odkázal s otázkou vlastnictví stavby oplocení na soud a stanovil tříměsíční lhůtu k předložení dokladu o tom, že návrh na určení vlastnictví stavby oplocení byl příslušnému soudu podán. Ve stanovené lhůtě žádný z účastníků řízení doklad o podání žaloby o určení vlastnictví nepodal. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 28. 11. 2005 řízení o odstranění stavby podle § 30 správního řádu zastavil s odůvodněním, že otázka vlastnictví stavby oplocení je sporná. Jelikož není znám vlastník stavby a podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona lze odstranění stavby nařídit pouze vlastníku stavby, odpadl důvod řízení.
Rozhodnutí napadl žalobce odvoláním. Žalovaný vydal dne 27. února 2006 rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2006 žalobu u Krajského soudu v Plzni. Uvedl, že napadené rozhodnutí je v rozporu s postupem stanoveným v § 137 odst. 3 věta druhá stavebního zákona: nebyl-li důkaz o podání návrhu (na rozhodnutí ve sporné věci) ve stanovené lhůtě předložen stavebnímu úřadu, učiní si stavební úřad úsudek o námitce sám a rozhodne ve věci. To však stavební úřad neučinil a namísto toho v rozporu s § 88 odst. 1 stavebního zákona nenařídil odstranění nepovolené stavby a řízení zastavil. Důvod řízení by byl odpadl pouze skončením existence (odstraněním) nepovolené stavby. Ta však stále existuje.
Krajský soud v Plzni rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Soud úvodem předesílá, že se nejprve zabýval otázkou, zda na rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí, kterým stavební úřad podle § 30 správního řádu zastavil řízení o odstranění stavby vedené podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, nedopadá některý důvod kompetenční výluky, pro který by byl takový úkon ze soudního přezkumu vyloučen. V úvahu přicházel důvod uvedený v § 70 písm. a) nebo písm. c) s. ř. s.
Podle názoru soudu se nejedná o úkon správního orgánu, který není rozhodnutím, ve smyslu § 70 písm. a) s. ř. s. Napadené rozhodnutí po formální stránce nepochybně vykazuje všechny znaky rozhodnutí, které stanoví § 47 odst. 1 správního řádu, tj. obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o odvolání, i další náležitosti předepsané pro písemné vyhotovení rozhodnutí v § 47 odst. 5 správního řádu. Rozhodnutím v materiálním slova smyslu je třeba, ve světle definice obsažené v § 65 odst. 1 s. ř. s., rozumět úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Rozhodnutí o zastavení řízení o odstranění stavby nemá sice
meritorní
povahu. Protože zastavením řízení správní orgán vyjádřil fakt, že se odstraněním stavby postavené bez stavebního povolení nebo ohlášení nebude nadále zabývat, nedotýká se takové rozhodnutí hmotněprávní sféry vlastníka stavby, o jejíž odstranění původně v řízení šlo. Naproti tomu účastník řízení odlišný od vlastníka stavby může být takovým výrokem ve svých hmotných právech citelně zasažen. Podle § 88 odst. 1 písm. b) věta první stavebního zákona má stavební úřad povinnost (nikoliv právo) nařídit odstranění stavby postavené bez stavebního povolení nebo ohlášení (s výjimkou upravenou ve větě druhé téhož ustanovení) a této povinnosti odpovídá právo účastníka řízení, aby při splnění zákonem stanovených podmínek rozhodnutí o nařízení odstranění stavby vydal. Zastavení řízení, pro které nebude zákonná opora v procesních předpisech, bude mít za následek zkrácení takového účastníka řízení na jeho právech a bude rozhodnutím i po materiální stránce. Jiný výklad dle názoru soudu v úvahu nepřichází, neboť by mohl vést k odepření spravedlnosti (
denegatio iustitiae
); příkladmo lze uvést právě zastavení řízení o odstranění "nepovolené stavby" umístěné na pozemku bez souhlasu vlastníka pozemku.
Předmětné rozhodnutí nelze zařadit ani do kategorie rozhodnutí procesní povahy, které je vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 70 písm. c) s. ř. s., neboť se jím neupravuje jen proces, tj. průběh správního řízení, ale rozhoduje se s konečnou platností o tom, že se stavební úřad předmětem řízení, tj. odstraněním nepovolené stavby, nebude zabývat. Ze shora uvedených důvodů žaloba podaná žalobcem, který není vlastníkem
"nepovolené stavby"
, kterou žalobce napadá rozhodnutí o zastavení řízení o odstranění takové stavby vedeného podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, není nepřípustnou žalobou ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s.
*)
S účinností od 1. 1. 2007 nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
**)
S účinností od 1. 1. 2006 nahrazen zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.