1947/2009
Řízení před soudem: pravomoc k přezkumu usnesení zastupitelstva obce
Řízení před soudem: pravomoc k přezkumu usnesení zastupitelstva obce
k § 4 soudního řádu správního
Přezkum usnesení zastupitelstva obce, které stanovilo pravidla převodu bytů a nebytových prostor z majetku obce, není v pravomoci soudů ve správním soudnictví.
(Podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 8. 2009, čj. 30 Ca 44/2009-22)
Prejudikatura:
č. 1717/2008 Sb. NSS.Věc:
Občanské sdružení Hradecká občanská iniciativa proti statutárnímu městu Hradec Králové o návrhu na zrušení usnesení zastupitelstva obce.Dne 31. 3. 2009 vydalo zastupitelstvo Statutárního města Hradec Králové usnesení, doplněné usnesením téhož orgánu ze dne 28. 4. 2009, jímž byla schválena
Pravidla pro prodej domů, bytů a nebytových prostor
.Žalobce se u Krajského soudu v Hradci Králové žalobou domáhal zrušení tohoto usnesení. Sdělil, že je právnickou osobou sdružující a hájící zájmy nájemců bytových domů určených usnesením zastupitelstva žalovaného ze dne 27. 5. 2008 k prodeji. Namítal zejména, že při jednání a hlasování o usneseních ze dne 31. 3. 2009 a 28. 4. 2009 byl porušen jednací řád zastupitelstva a čl. 6 Ústavy a že samotné znění
Pravidel
poškozuje práva nájemců bytů, je nezákonné, v některých bodech i protiústavní a představuje zásah do základních práv a svobod.K žalobě se žalovaný vyjádřil mimo jiné tak, že usnesení zastupitelstva města není možné považovat za rozhodnutí vydané správním orgánem ve smyslu přenesené působnosti. Napadená usnesení zastupitelstva žalovaného ze dne 31. 3. 2009 a 28. 4. 2009 byla rozhodnutími dle § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, dále jen "zákon o obcích"), týkala se nabytí a převodu nemovitých věcí města, a jedná se tudíž o samostatnou působnost obce. Shora uvedeným usnesením předcházelo usnesení zastupitelstva města ze dne 27. 5. 2008, kterým byl schválen seznam domů určených k prodeji. Také toto rozhodnutí učinilo zastupitelstvo v samostatné působnosti. Protože v případě zcizování majetku nevystupuje město jako veřejnoprávní
korporace
a jedná v samostatné působnosti, je nutné následně vzniklé vztahy posuzovat soukromoprávně. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu odmítl jako nepřípustnou.Krajský soud v Hradci Králové žalobu odmítl.
Z odůvodnění:
Soud si předně musel položit otázku, zda jsou splněny podmínky řízení, konkrétně pak, zda-li soudy ve správním soudnictví vůbec mají pravomoc přezkoumat napadené usnesení zastupitelstva žalovaného. Otázka pravomoci soudu je totiž podmínkou řízení na straně soudu, která už z logického hlediska musí být zkoumána jako prvá hned po zahájení řízení.
Pravomoc soudů dle soudního řádu správního je vymezena zejména v jeho § 4. Dle odst. 1 soudy ve správním soudnictví rozhodují: a) o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"), b) o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) o kompetenčních žalobách.
Krajský soud nepřehlédl, že otázkou rozsahu přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví se již opakovaně zabýval v minulosti také Nejvyšší správní soud. Krajský soud považuje za vhodné a užitečné ocitovat již v této části odůvodnění závěry Nejvyššího správního soudu, ke kterým dospěl ve svém rozsudku ze dne 21. 5. 2008, čj. 4 Ans 9/2007-197, č. 1717/2008 Sb. NSS, přístupném též na www.nssoud.cz, v němž se dané problematice věnoval velmi podrobně. Nejvyšší správní soud uvedl, že: "
Rozsah přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví vymezuje na zákonné úrovni soudní řád správní, konkrétně ustanovení § 4 ve spojení s § 2 s. ř. s. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zavádí legislativní zkratku ‚správní orgán'. Tím se rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Tato legislativní zkratka se vztahuje nejen na pravomoc správních soudů podle tohoto písmene zmíněného ustanovení, nýbrž i na pravomoci podle dalších písmen, tj. b), c) a d), tedy také na nečinnost ‚správního orgánu' či jemu přičitatelný nezákonný zásah. Zákonná definice obsahuje tři prvky: za prvé, jedná se o orgán moci výkonné či jiný z typu orgánů v definici uvedených. Za druhé, tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Za třetí, toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy.
"V přezkoumávané věci napadl žalobce žalobou usnesení zastupitelstva obce, kterým schválilo podmínky prodeje domů, bytů a nebytových prostor ve vlastnictví obce. O tom není mezi účastníky řízení pochybností. Takové rozhodnutí zastupitelstva obce je ovšem rozhodnutím o majetkoprávních úkonech obce, konkrétně pak rozhodováním o nabytí a převodu nemovitých věcí, převodu bytů a nebytových prostor z majetku obce, jak předpokládá ustanovení § 85 písm. a) zákona o obcích. Dle § 35 odst. 2 zákona o obcích pak záležitosti uvedené v § 84, § 85 a § 102 zákona o obcích, s výjimkou vydávání nařízení obce, patří do samostatné působnosti obce, přičemž o takových věcech přísluší rozhodovat právě zastupitelstvu obce (srovnej § 84 odst. 1 téhož zákona).
Z uvedeného je zřejmé, že usnesení zastupitelstva obce, kterým schválí pravidla či podmínky prodeje domů, bytů a nebytových prostor ve vlastnictví obce, není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu zákonné definice vymezené v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Zastupitelstvo obce nebylo při tomto rozhodování v postavení orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, ani v postavení fyzické nebo právnické osoby nebo jiného orgánu, kterým bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Zastupitelstvo obce rozhodovalo v samostatné působnosti obce o konkrétních majetkoprávních úkonech, a z toho titulu nerozhodovalo v oblasti veřejné správy, nedotklo se veřejných subjektivních práv fyzických nebo právnických osob (§ 2 s. ř. s.), nýbrž rozhodovalo o právech a povinnostech soukromoprávního charakteru.
Obiter dictum
Na základě výše uvedeného proto musel krajský soud na shora položenou otázku odpovědět tak, že posuzovaná věc nespadá do pravomoci soudů ve správním soudnictví. V důsledku toho není splněna, jak už krajský soud shora předeslal, jedna z podmínek řízení, přičemž tento nedostatek je ze své podstaty neodstranitelný a krajský soud kvůli němu nemůže v řízení pokračovat. (...)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.