Vydání 1/2018

Číslo: 1/2018 · Ročník: XVI

3659/2018

Řízení před soudem: podání v elektronické formě; oprávnění k zastupování

Řízení před soudem: podání v elektronické formě; oprávnění k zastupování
k § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
k § 11 odst. 1 a 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákonů č. 404/2004 Sb. a č. 167/2012 Sb.*)*)
k § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
I. Bylo-li podání v elektronické podobě opatřeno uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, § 11 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu), nepoužije se tzv.
fikce
podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, i když bylo učiněno prostřednictvím datové schránky.
II. Pokud návrh v soudním řízení správním učiní určitá osoba za účastníka řízení jako jeho zástupce, ačkoliv k tomu nebyla oprávněna, a ani na případnou výzvu není tato vada odstraněna, je namístě návrh odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť se jedná o nesplnění jiných podmínek řízení [nikoliv o návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2017, čj. Vol 65/2017-24)
Prejudikatura:
č. 48/1998 Sb. NS a č. 1/2017 Sb. NS.
Věc:
Česká pirátská strana proti Státní volební komisi o určení neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Dne 3. 11. 2017 obdržel Nejvyšší správní soud prostřednictvím informačního systému datových schránek návrh na určení neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve volbách konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017. Návrh byl odeslán z datové schránky navrhovatelky a podatel se v něm domáhal vyslovení neplatnosti volby všech zvolených poslanců, neboť nelze určit, jaký byl skutečný výsledek voleb v některých okrscích. Navrhoval proto provést přepočet hlasů přinejmenším v uvedených okrscích, ve kterých volební komise zjevně pochybily. Podatel se dovolával článku na internetovém serveru www.irozhlas.cz ze dne 25. 10. 2017 s titulkem „
Některé volební komise pochybně započítávaly hlasy. Podle výsledků všichni kroužkovali, voliči to popírají
“ a poukázal na údaje Českého statistického úřadu ohledně voleb. Chyby podle něj nastaly také v případě přednostních hlasů na zadní straně volebních lístků. Podatel uvedl, že v některých okrscích voliči hlasovali ještě v době, kdy již začaly být zveřejňovány průběžné výsledky hlasování; na Ústecku došlo ke kupčení s hlasy.
V textu volební stížnosti bylo uvedeno, že jej za navrhovatelku činí PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D, a dále že věc vyřizuje Vladislav T. E., oficiál, administrativní odbor. Návrh obsahoval uznávaný elektronický podpis Vladislava T. E.
Dne 8. 11. 2017 obdržel Nejvyšší správní soud z datové schránky navrhovatelky podání označené „
Informace o podání zjevně neoprávněnou osobou a eventuální zpětvzetí návrhu ve věci voleb
“. Toto podání nebylo samo o sobě elektronicky podepsáno a jako podepisující osoba byl uveden Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, místopředseda strany. V přípisu navrhovatelka sdělila, že ačkoliv bylo podání ze dne 3. 11. 2017 skutečně učiněno z její datové schránky, podepsal jej Vladislav T. E., který je administrátorem datové schránky, ale k učinění uvedeného úkonu nebyl oprávněn dle zákona, ani nebyl pověřen statutárním orgánem navrhovatelky. V předmětném návrhu byl mylně podepsán předseda strany PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. Ten o tomto návrhu však nevěděl a návrh neodsouhlasilo ani republikové předsednictvo, které je statutárním orgánem navrhovatelky. Navrhovatelka žádala, aby soud návrh odmítl jako podaný osobou zjevně neoprávněnou podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Pro případ, že by soud takto nepostupoval, vzala návrh a navrhla, aby soud řízení zastavil podle § 47 písm. a) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud návrh odmítl.
Z odůvodnění:
[4] Nejvyšší správní soud se tedy v prvé řadě musel zabývat tím, zda návrh ze dne 3. 11. 2017 lze považovat za návrh učiněný navrhovatelkou. Podatel se při podání návrhu dovolával § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, podle něhož platí: „
Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky, má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob
.“ Jedná se tedy o tzv. fikci podpisu. Ta se však uplatní pouze tehdy, kdy samotný úkon není elektronicky podepsán, neboť
fikce
nastupuje právě pouze tehdy, kdy podpis absentuje. S ohledem na to Nejvyšší soud ve stanovisku pléna ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, č. 1/2017 Sb. NS, dospěl mimo jiné k závěru, že „[b]
ylo-li podání v elektronické podobě opatřeno uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dříve podle § 11 odst. 1 a 3 zákona o elektronickém podpisu ve znění účinném do 18. 9. 2016), nepoužije se tzv.
fikce
podpisu podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, i když bylo učiněno prostřednictvím datové schránky.
“
Nejvyšší správní soud se s tímto závěrem plně ztotožňuje.
[5] V případě návrhu ze dne 3. 11. 2017 tedy nenastala
fikce
podpisu navrhovatelky. Návrh byl podepsaný Vladislavem T. E., který však není uveden v rejstříku politických stran a politických hnutí jako osoba, která by byla oprávněna za navrhovatelku jednat. Oprávnění tuto stranu zastupovat nebylo doloženo ani žádným jiným způsobem.
[6] Oproti tomu podání ze dne 8. 11. 2017 je třeba považovat za podání řádně učiněné navrhovatelkou. Samotný návrh není podepsán uznávaným elektronickým podpisem, je opatřen pouze jednoduchým elektronickým podpisem (napsaným textem) místopředsedy strany. Ten je v rejstříku politických stran a politických hnutí veden jako člen statutárního orgánu. Podle citovaného stanoviska Nejvyššího soudu platí: „
Byl-li z datové schránky toho, kdo činí úkon, nebo jeho právního zástupce odeslán do datové schránky soudu elektronický dokument, který obsahuje podání ve věci samé, považuje se za řádně podepsaný úkon ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, i když takové podání neobsahuje uznávaný elektronický podpis
.“ Zároveň nenastala situace předvídaná v bodě 28 písm. c) tohoto stanoviska, tedy že by zde byl rozpor spočívající v tom, že by část datové zprávy byla podepsána jiným než uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby, než pro kterou je datová schránka zřízena, neboť Mgr. et Mgr. Jakub Michálek je uveden jako místopředseda strany.
[7] Dále Nejvyšší správní soud posoudil, jaké důsledky má skutečnost, že návrh za navrhovatelku podala osoba k tomu neoprávněná. Obdobná situace je již řešena judikaturou Nejvyššího soudu, od níž Nejvyšší správní soud neshledává důvod se odchylovat. Ta dospěla k závěru, že uvedenou situaci nelze posoudit tak, že jde o návrh podaný někým, kdo k tomu není oprávněn [např. § 218 odst. 1 písm. b) o. s. ř., obdobně pak § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., jehož se dovolává navrhovatelka]. Není totiž významné jen to, kdo podání učinil, ale podstatné je také to, zda sám hodlá vstoupit do procesně-právního vztahu, nebo zda procesně-právní úkon činí za jiného (za účastníka řízení) jako jeho zástupce. Učinila-li určitá osoba procesně-právní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje v řízení sama (svým jménem) procesní práva, ale jedná za zastoupeného. Nedostatek plné moci je pak nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit. K tomu viz zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1997, sp. zn. 3 Cdon 992/97, č. 48/1998 Sb. NS, na které navazovala další rozhodnutí, například usnesení ze dne 27. 11. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2352/2000, uveřejněné v časopise Soudní
judikatura
pod č. 60/2002, nebo ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 344/2004.
[8] Případné nedoložení zastoupení či oprávnění jednat za určitou osobu je proto třeba považovat za nesplnění jiné podmínky řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., která je však odstranitelná. S ohledem na to, že navrhovatelka sama sdělila, že Vladislav T. E. za ni nebyl oprávněn jednat, nemělo smysl ji vyzývat k odstranění uvedeného nedostatku návrhu. Proto bylo na místě návrh odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
*) S účinností od 19. 9. 2016 zrušen zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.