Vydání 1/2010

(...)

[9] K otázce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudu pro nedostatek důvodů se zdejší soud vyjádřil např. v rozsudku č. 133/2004 Sb. NSS: „Nedostatkem důvodů pak nelze rozumět dílčí nedostatky odůvodnění soudního rozhodnutí, ale pouze nedostatek důvodů skutkových. Skutkovými důvody, pro jejichž nedostatek je možno rozhodnutí soudu zrušit pro nepřezkoumatelnost, budou takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tedy tam, kde soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo tam, kde není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny.“ Za nepřezkoumatelné se považuje též rozhodnutí, v němž se soud nevypořádá se všemi uplatněnými žalobními body (např. rozsudek NSS ze dne 8. 4. 2004, čj. 4 Azs 27/2004-74). Jelikož předmětem usnesení, které bylo napadeno touto kasační stížností, není přezkum správního rozhodnutí, nýbrž posouzení podmínek pro osvobození od soudních poplatků, nelze hovořit o pominutí žalobních bodů ze strany městského soudu, nýbrž o nezohlednění všech skutečností uváděných stěžovatelem.

[10] Stěžovatel vytýká městskému soudu, že nijak nehodnotil dvě skutečnosti, které uvedl, a to svůj nepříznivý zdravotní stav a péči o dvě děti své družky, na něž jejich otec dlouhodobě neplatí výživné. Nejvyšší správní soud ve spise ověřil, že stěžovatel uvedl tyto dvě skutečnosti v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech v bodě X. - jiné skutečnosti (č. l. 42). Městský soud v napadeném usnesení přihlédl k tomu, že stěžovatel pečuje o dvě nezletilé děti své družky. Stěžovatel se tedy v tomto bodě mýlí. Nicméně je pravda, že se městský soud nikterak nevyjádřil k nepříznivému zdravotnímu stavu stěžovatele.

[11] Pro posouzení námitky nepřezkoumatelnosti je nezbytné vyjít z důvodů, pro něž městský soud neosvobodil stěžovatele od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti. Rozhodnutí městského soudu není postaveno na závěru, že by stěžovatel měl dostatek prostředků, a nejsou tudíž u něj dány důvody pro osvobození od soudních poplatků. Městský soud pouze dospěl k závěru, že stěžovatel věrohodným způsobem nedoložil své majetkové a výdělkové poměry. Městský soud tento svůj závěr srozumitelně a logicky odůvodnil. Nejvyšší správní soud připomíná, že i v případě žádosti o osvobození od soudních poplatků stíhá stěžovatele břemeno tvrzení a důkazní, které nelze naplnit uváděním nevěrohodných tvrzení, resp. zamlčením některých dalších významných skutečností. Z tohoto pohledu je naprosto nerozhodné, jestli je zdravotní stav stěžovatele neuspokojivý, resp. zda se stěžovatel léčí s určitou chorobou. Skutečnost, že městský soud se nikterak nevyjádřil ke zdravotnímu stavu stěžovatele, je pouze dílčím nedostatkem odůvodnění, který nezakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí. V situaci, kdy městský soud nevyhověl návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta z důvodu nevěrohodnosti, resp. neúplnosti tvrzení stěžovatele, nehraje nepříznivý zdravotní stav žádnou roli při posuzování žádosti stěžovatele. Tato námitka je tedy nedůvodná.

[12] Nejvyšší správní soud podotýká, že svým rozsudkem ze dne 22. 7. 2009, čj. 4 As 18/2009-132, zrušil usnesení městského soudu čj. 8 Ca 335/2005-111 o neosvobození od soudních poplatků, které se týká jiné stěžovatelovy věci. NSS posoudil usnesení městského soudu jako nepřezkoumatelné, jelikož z odůvodnění nelze zjistit, zda soud přihlédl k nepříznivému zdravotnímu stavu stěžovatele, péči o dvě nezletilé děti jeho družky a skutečnosti, že kvůli administrativním pochybením v exekučním řízení nemůže získat hypotéku. Ačkoliv se mohou obě usnesení městského soudu (čj. 8 Ca 335/2005-111 a čj. 9 Ca 248/2008-64) jevit, pokud jde o pominutí zhodnocení nepříznivého zdravotního stavu stěžovatele, jako podobná, jedná se pouze o zdání. Obě jsou totiž postavena na naprosto odlišné logice, což také opodstatňuje odlišný závěr Nejvyššího správního soudu v nyní projednávané věci. Na straně jedné v usnesení čj. 8 Ca 335/2005-111 městský soud uvedl, že srovnal finanční situaci stěžovatele s výší soudního poplatku a dospěl k závěru, že stěžovatel vzhledem ke svým majetkovým poměrům nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Naproti tomu v této věci (usnesení čj. 9 Ca 248/2008-64) městský soud nevyhověl žádosti o osvobození od soudních poplatků z toho důvodu, že tvrzení stěžovatele posoudil jako nevěrohodná a evidentně neúplná. Soud neučinil závěr, že zjištěná majetková situace stěžovatele vylučuje naplnění podmínek osvobození od soudních poplatků. Zatímco tedy v prvém případě přistoupil městský soud k meritornímu posouzení splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků, v druhém případě je pro stěžovatele nepříznivé rozhodnutí nutno chápat jako procesní sankci reagující na jeho evidentně neúplná a nevěrohodná tvrzení. Opomenutí zhodnotit nepříznivý zdravotní stav stěžovatele mohlo zatížit nepřezkoumatelností pouze rozhodnutí městského soudu, které je opřeno o hodnocení majetkových poměrů stěžovatele, nikoliv rozhodnutí, jež není založeno na hodnocení majetkových poměrů, nýbrž sankcionuje neunesení břemene tvrzení a důkazního (viz bod [11] shora).

[13] K uvedenému lze ještě obecně doplnit, že krajský soud jistě musí vzít v potaz zvýšené náklady vyplývající ze zdravotních potíží a jejich léčení. Příkladem budiž rozsudek ze dne 24. 9. 2008, čj. 1 As 63/2008-34, kterým bylo zrušeno jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků. Jakkoliv v oné věci ze soudu předložených důkazů vyplývalo jen to, že žadatelka o osvobození od soudních poplatků je v pravidelné péči lékaře, aniž by z nich jakkoli vyplývala částka, jíž je nucena za léčení hradit, není možné tuto skutečnost dle názoru NSS „zcela ignorovat, jak to učinil krajský soud“. V dané věci totiž mohly hrát značnou roli též tzv. regulační poplatky ve zdravotnictví spojené s léčbou žadatelky. „Krajský soud proto pochybil, pokud se v napadeném usnesení ke stěžovatelčiným výdajům na zdravotní péči vůbec nevyjádřil. Pokud však z těchto předložených důkazů nebylo možné dostatečně posoudit stěžovatelčiny majetkové a sociální poměry a ověřit si její tvrzení, měl ji soud poučit v tom smyslu, jakým způsobem může svá tvrzení prokázat, aby v řízení neutrpěla újmu.“ (bod 14 a násl. cit. rozsudku). Ovšem i v případě řešeném před zdejším soudem pod sp. zn. 1 As 63/2008 krajský soud hodnotil majetkovou situaci žadatelky meritorně, když se sice pokusil komplexně hodnotit její majetkové poměry, zůstal však nepřípustně pasivní co do zjištění důvodů pro své rozhodnutí (srov. body 2, 3 a 15 cit. rozsudku). Naproti tomu v právě řešeném případě městský soud v žádném případě nebyl pasivní, nevzal bez dalšího za toliko data uváděná v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, ale naopak vyzval stěžovatele k poskytnutí dalších informací a podkladů (viz výzva městského soudu ze dne 23. 12. 2008, čj. 9 Ca 248/2008-48). Teprve z informací získaných na základě této výzvy městský soud vyvodil svůj přehledně a srozumitelně vyjádřený závěr. Nazíráno perspektivou závěru městského soudu by zjišťování dalších informací ohledně zdravotního stavu stěžovatele bylo v každém případě irelevantní.

[14] Lze tedy uzavřít, že závěr krajského soudu, podle něhož jsou tvrzení uváděná stěžovatelem nedůvěryhodná a neúplná, přičemž pokud on sám je subjektivně „přesvědčen o tom, že je schopen splácet bance pravidelné splátky hypotéky [ve výši 2 300 000 Kč], nemohou být jeho majetkové poměry natolik nepříznivé, aby mu znemožňovaly úhradu soudního poplatku [ve výši 3000 Kč]“, je plně přezkoumatelný a je založen na důvodech, které městský soud srozumitelně v odůvodnění svého rozhodnutí předkládá. Tato kasační námitka je proto nedůvodná.