Postavení společníka obchodní společnosti nebo osoby danou obchodní společnost ovládající nezakládá samo o sobě postavení osoby zúčastněné na řízení ve smyslu § 34 odst. 1 s. ř. s., pokud jde o řízení o žalobě, kterou tato obchodní společnost ve správním soudnictví podala.
Věc:
Společnost s ručením omezeným Euro Project BETA proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti občanského sdružení Sdružení ochránců přírody a krajiny, o souhlas se stavební činností, o kasační stížnosti žalobce a Herberta N.
Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 19. 1. 2007, jímž byl zamítnut rozklad podaný žalobcem proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 27. 9. 2006 ve věci souhlasu ke stavební činnosti v ochranném pásmu zvláště chráněného území Přírodní památky Prosecké skály, a jímž bylo toto rozhodnutí vydané v I. stupni zároveň potvrzeno. Žalobce v žalobě označil jako osobu zúčastněnou na řízení pana Herberta N., společníka obchodní společnosti EURO-
HOLDING
, s. r. o., která je jediným společníkem žalobce. Žalobce měl za to, že pan N. byl vydáním napadeného rozhodnutí přímo dotčen na svých právech a povinnostech a přímo dotčen může být rovněž jeho zrušením dle návrhu výroku rozhodnutí soudu.
Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 3. 7. 2008 vyslovil závěr, že pan Herbert N. není osobou zúčastněnou na řízení. Své rozhodnutí opřel o znění § 34 odst. 1 s. ř. s. a dospěl k závěru, že v důsledku toho, že pan N. nemůže být považován za osobu přímo dotčenou na svých právech, není možné jej považovat za osobu zúčastněnou na řízení. Městský soud rovněž konstatoval, že pan N. nemohl být přímo dotčen na svých právech či povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí, neboť vůbec nebyl účastníkem řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno. Pan N. může být napadeným rozhodnutím dotčen toliko nepřímo, a to pouze v důsledku jeho účasti ve společnosti EURO-
HOLDING
, s. r. o.
Žalobce i pan Herbert N. (stěžovatelé) napadli usnesení městského soudu včasnými kasačními stížnostmi. Obě kasační stížnosti, obsahově prakticky totožné, se opírají o skutečnost, že pan N. je s podílem přes 99 %
"směrodatným společníkem"
společnosti EURO-
HOLDING
, s. r. o., která je jediným společníkem stěžovatele Euro Projekt BETA, s. r. o., člen koncernu. Pan N. byl dle svých slov povinen odkoupit od druhého společníka jeho podíl ve společnosti EURO-
HOLDING
, s. r. o., a získal tak v této společnosti 100 % podíl. Z pozice 99,51 %, resp. 100 % společníka je dotčen na svých právech z těchto důvodů: Jako zahraniční osoba je omezen ve své podnikatelské činnosti a nemá možnost investovat přímo do pozemků, může tak činit pouze prostřednictvím kapitálových společností. Z tohoto důvodu investoval do pozemků na území České republiky prostřednictvím společnosti Euro Project BETA, s. r. o., člena koncernu, s úmyslem realizace budoucího stavebního záměru. V době nákupu pozemků byly v územním plánu vykazovány jako pozemky stavební, které podle územního plánu umožňovaly společnosti Euro Project BETA, s. r. o., členu koncernu, navrhovanou zástavbu. Žalobou napadené rozhodnutí ministra však přivodilo další řízení, a to řízení o obnově řízení o umístění stavby s cílem zrušit pravomocné územní rozhodnutí, které svědčilo záměrům společnosti Euro Project BETA, s. r. o., člen koncernu. Na základě obnovy řízení o umístění stavby nemůže pan N. prostřednictvím žalobce pokračovat ve stavebním řízení, což pro oba stěžovatele přináší dalekosáhlé důsledky. Kromě toho se pan N. v příslušných obchodních jednáních angažoval osobně a jeho jméno je jakožto jméno investora s tímto stavebním záměrem bezprostředně spojeno. Pan N. dal žalobci k dispozici také finanční prostředky za účelem realizace stavebního záměru. Případný neúspěch projektu by tak mohl poškodit dobré jméno a majetek pana N., čímž by bylo přímo dotčeno jeho právo na ochranu osobnosti dle § 11 odst. 1 občanského zákoníku. Pan N. také dodal, že u Městského soudu v Praze je vedena související věc pod sp. zn. 11 Ca 5/2008, kde je považován za osobu zúčastněnou na řízení; z pozice společníka či akcionáře je připuštěn jako vedlejší účastník podle § 93 občanského soudního řádu například také v řízení čj. 6 C 306/2006 u Okresního soudu Praha-západ.
Nejvyšší správní soud kasační stížnosti zamítl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud souhlasí se závěry, ke kterým při výkladu § 34 s. ř. s. dospěl městský soud. Ustanovení § 34 odst. 1 s. ř. s. přitom stanoví, že
"osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat".
V souladu s § 34 odst. 2 s. ř. s. žalobce v žalobě označil osoby, které dle jeho názoru přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, konkrétně pana Herberta N. V řízení pak městský soud správně postupoval dle § 34 odst. 4 s. ř. s., dle kterého platí, že
"soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení".
Dle názoru Nejvyššího správního soudu, který se shoduje s názorem městského soudu, není možné považovat pana Herberta N. za osobu, která by byla přímo dotčena na svých právech vydáním žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného či jeho případným zrušením městským soudem, a to nejen proto, že nebyl účastníkem řízení, v němž bylo žalobou napadené rozhodnutí vydáno, ale zejména proto, že toto rozhodnutí mu není adresováno, nebylo jím rozhodnuto o jeho právech a povinnostech, ani se jeho práv a povinností přímo nijak nedotýká. Pan Herbert N. může být žalobou napadeným rozhodnutím dotčen na svých ekonomických zájmech v České republice, a to v důsledku toho, že je ve vztahu k žalobci ovládající osobou. Pokud by soudy ve správním soudnictví připustily argumentaci stěžovatelů, vedlo by to k absurdním důsledkům v tom, že by nejen všichni přímí společníci obchodních společností (tedy i akcionáři !?), ale přinejmenším i všechny osoby tvořící s ní koncern musely být považovány za osoby zúčastněné na řízení o žalobě podané danou obchodní společností. Je přitom zřejmé, že právnická osoba, zde obchodní společnost, představuje právní entitu odlišnou od jejích členů a tyto dvě kategorie nelze zaměňovat. Pokud vznikají práva či povinnosti právnické osobě rozhodnutím správního orgánu nebo je tato právnická osoba rozhodnutím správního orgánu na svých právech či povinnostech přímo dotčena, neznamená to, že tím zároveň vznikají přímo práva a povinnosti jejím členům. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani argumentace pana Herberta N. týkající se nutnosti investovat do nemovitostí v České republice
"prostřednictvím kapitálových společností"
. Pokud se rozhodl investovat v České republice prostřednictvím právnické osoby, pak musí počítat i s tím, že práva a povinnosti z právních úkonů této právnické osoby jakož i z jiných právních skutečností (např. z rozhodnutí správních orgánů) týkajících se dané právnické osoby a s nimi související procesní oprávnění budou vznikat právě jen této právnické osobě. Je na panu Herbertu N., aby využil oprávnění, které společníkovi společnosti s ručením omezeným svěřuje obchodní zákoník, k tomu, aby jednání žalobce, včetně případných procesních úkonů žalobce v předmětné věci, odpovídalo rovněž zájmům pana Herberta N.
Co se týká tvrzení pana N. o vedlejším účastenství dle § 93 o. s. ř. v jiné občanskoprávní věci, necítí se Nejvyšší správní soud povolán k hodnocení postupu soudů v občanském soudním řízení, snad lze jen obecně dodat, že předpoklady, které musí splňovat vedlejší účastník dle § 93 odst. 1 o. s. ř. (
"jako vedlejší účastník se může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku"
), a předpoklady, které musí splňovat osoba zúčastněná na řízení dle § 34 odst. 1 s. ř. s., rozhodně nejsou shodné. Pokud jde o osobnostní práva pana N., jejich ochrany se může domáhat v příslušném řízení, nelze však bez dalšího tvrdit, že by byl v tomto smyslu na svých právech přímo dotčen žalobou napadeným rozhodnutím. Ohledně postupu Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 11 Ca 5/2008, v níž městský soud s panem N. jednal jako s osobou zúčastněnou na řízení, Nejvyšší správní soud uvádí, že tento postup byl, jak vyplývá z výše uvedeného, nesprávný. To však bude předmětem případného hodnocení v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2008, čj. 11 Ca 5/2008-102, proti němuž, jak je Nejvyššímu správnímu soudu známo z úřední činnosti, podal kasační stížnost žalobce (věc je vedena Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 5 As 12/2009). Nic to ale nemění na zákonnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2008, čj. 9 Ca 115/2007-44, které je předmětem přezkoumání v této věci.