Řízení před soudem: odkladný účinek žaloby
k § 73 odst. 2 a odst. 5 soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
V situaci, kdy důvod pro přiznání odkladného účinku (tvrzená nepřiměřená újma na právech žalobce) plyne výhradně jen z určité oddělitelné části žalobou napadeného rozhodnutí, lze s ohledem na zásadu zdrženlivosti a na potřebu vyvážení práv osob dotčených vydáním napadeného rozhodnutí přistoupit k přiznání odkladného účinku žaloby (§ 73 odst. 2 s. ř. s.) jen ve vztahu k této dílčí části napadeného rozhodnutí. Zjistí-li soud takové důvody dodatečně, může obdobně omezit účinky již přiznaného odkladného účinku žaloby postupem podle § 73 odst. 5 s. ř. s.
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2014, čj. 45 A 35/2013-58)
Věc:
Občanské sdružení za úpravu projektu a následné stavby silnic II. třídy Fialka-Unhošť-Rudná proti Krajskému úřadu Středočeského kraje, za účasti 1) akciové společnosti Beneze, 2) akciové společnosti Civilizace a 3) Stanislava K., o odkladný účinek žaloby.
Stavební úřad Městského úřadu Unhošť (dále jen "stavební úřad") dne 5. 12. 2012 vydal územní rozhodnutí o umístění stavby areálu výrobních služeb a sídla společnosti DKG Hostivice s. r. o. (dále jen "stavba") na pozemcích v katastrálním území Unhošť.
Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí odvolání, které žalovaný dne 11. 3. 2013 zamítl.
Žalobce podal žalobu u Krajského soudu v Praze, kterou doprovodil návrhem na přiznání odkladného účinku, jemuž krajský soud usnesením ze dne 17. 6. 2013, čj. 45 A 35/2013-30, vyhověl. Žalobce konkrétně namítl, že povolením a následným zahájením nebo dokonce provedením stavby by vznikla nevratná újma v podobě dotčení zájmů, jež podle svých stanov hájí. Žalobce zdůraznil, že by došlo zejména k narušení krajinného rázu a zhoršení stávající zátěže životního prostředí, která je v případě hluku již v současnosti nadlimitní. Krajský soud dospěl k závěru, že pokud nepřizná odkladný účinek žalobě podané proti územnímu rozhodnutí, může dojít k vydání stavebního povolení a naplnění hypotézy § 94 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006. Eventuální úspěch žalobce v řízení o žalobě proti územnímu rozhodnutí tak může být ve výsledku bezcenný, neboť po vydání stavebního povolení již eventuálně neúspěšný žalovaný přistoupí pouze k zastavení územního řízení právě s odkazem na změnu skutkových okolností v podobě již vydaného povolení stavby a na § 94 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006. Nepoměrně větší újmu zde krajský soud shledal (vedle hrozícího dalšího zvýšení hlukové zátěže území, v němž mají být dle žalobce hlukové limity již nyní přesahovány) právě v hrozící ztrátě možnosti reálného uplatnění práv a zájmů v územním řízení.
Dne 11. 4. 2014 krajský soud obdržel společný návrh osob zúčastněných na řízení, které požadovaly zrušení výše uvedeného usnesení čj. 45 A 35/2013-30, jímž byl podané žalobě přiznán odkladný účinek. Osoby zúčastněné na řízení uvedly, že napadeným územním rozhodnutím bylo povoleno umístění stavby, která zahrnovala výrobní haly, administrativní budovy, inženýrské sítě a komunikace. Obavy žalobce z nevratného narušení krajinného rázu a zhoršení stávající zátěže životního prostředí přitom plynuly z výstavby výrobní haly a částečně též z výstavby administrativní a ubytovací budovy. Ostatní stavební objekty, zejména obousměrná účelová příjezdová komunikace včetně chodníku a v ní umístěné stavby kanalizace, plynovodu, vodovodu, veřejného osvětlení a sítě vysokého a nízkého napětí, podle osob zúčastněných na řízení nemohou jakkoliv narušit krajinný ráz či zhoršit zátěž životního prostředí, což podle nich potvrzuje i vyjádření odboru životního prostředí Magistrátu města Kladna ze dne 1. 3. 2012, založené ve správním spise. Obousměrná účelová komunikace bude obsluhovat celou zónu vymezenou územním plánem, tj. i pozemky jiných vlastníků než společnosti DKG Hostivice, kteří jsou nemožností realizace stavby komunikace také omezeni na výkonu svých práv. Totéž platí pro inženýrské sítě uložené v komunikaci.
V příloze návrhu osoby zúčastněné na řízení doložily, že jsou 3/4 vlastníky jednoho z pozemků, na němž má být umístěna účelová komunikace, a dále, že samostatně či společně vlastní celkem tři pozemky sousedící s touto pozemní komunikací.
Žalobce ve vyjádření k návrhu osob zúčastněných na řízení konstatoval, že navrhovatelé nijak nespecifikovali, v čem jejich dotčení či omezení mělo spočívat, a "
realizace záměrů na jejich pozemcích
" také nebyla nijak blíže popsána. Návrh proto žalobce vnímal jako nekonkrétní a neurčitý. Žalobce dále namítl, že stavbu je nutno vnímat jako celek, a proto skutečnost, že by měly být umístěny také doplňkové či infrastrukturní stavby, které samy o sobě negativní následky nezpůsobují, nejsou
relevantní
. Kromě toho, v důsledku nevykonatelnosti napadeného územního rozhodnutí osobám zúčastněným na řízení nic nebrání v případě jejich nezbytnosti požádat zvlášť o umístění a povolení pouze komunikací a inženýrských sítí.
Krajský soud v Praze usnesení čj. 45 A 35/2013-30, změnil tak, že žalobě přiznal odkladný účinek pouze v části napadeného rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Podle § 73 odst. 5 s. ř. s. může soud i bez návrhu usnesení o přiznání odkladného účinku "
usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly
".
Usnesení o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy, které může být kdykoliv s ohledem na nová skutková zjištění či změnu právní úpravy soudem i bez návrhu zrušeno. Může-li být usnesení o odkladném účinku zrušeno, může být tím spíše zrušeno i jen zčásti, resp. v tomto smyslu změněno.
Byť standardně přiznáním odkladného účinku žalobě proti správnímu rozhodnutí soud odkládá veškeré účinky žalobou napadeného rozhodnutí, nelze vyloučit situaci, kdy důvod pro přiznání odkladného účinku (tvrzená nepřiměřená újma na právech žalobce) bude plynout výhradně jen z určité oddělitelné části napadeného rozhodnutí. Taková situace může vést s ohledem na zásadu zdrženlivosti a na potřebu vyvážení práv osob dotčených vydáním napadeného rozhodnutí i k přiznání odkladného účinku žaloby jen ve vztahu k dílčí části napadeného rozhodnutí. Není tudíž důvodu, proč by krajský soud nemohl obdobně postupovat také při zjištění důvodů pro zrušení již vydaného usnesení o přiznání odkladného účinku podle § 73 odst. 5 s. ř. s., jestliže zjištěné důvody na straně žalobce dopadají pouze na část účinků tohoto usnesení.
Z výkresů projektové dokumentace krajský soud zjistil, že předmětem územního rozhodnutí byly jednak rozsáhlá budova výrobní haly a administrativní a ubytovací budova včetně souvisejících areálových komunikací, parkovišť a jiných venkovních úprav nacházejících se na pozemku p. č. 668/42 (výrobní areál), a jednak příjezdová komunikace k areálu s chodníkem vedoucí po hraně pozemků p. č. 668/39, p. č. 668/40 a p. č. 668/41 zahrnující i odbočku na pozemek p. č. 668/41, dvě trafostanice a soustava vedení technických sítí pod touto příjezdovou komunikací. Pozemní komunikace o šířce 6 m (+ 2 m chodník) není doplněna žádnými hmotově rozsáhlými stavbami ani stavbami, jež by samy o sobě mohly emitovat hluk, znečištění nebo jiné
imise
významně zatěžující jejich okolí.
Z podané žaloby pak plyne, že žalobce rozhodnutí žalovaného napadá z důvodu tvrzeného rozporu výstavby výrobního areálu s územním plánem, nepřijatelného zatížení území hlukem emitovaným výrobním provozem a jím indukovanou dopravou a přílišné změny krajinného rázu v důsledku výstavby rozsáhlé budovy výrobní haly a též administrativní a ubytovací budovy. Žalobní námitky, tudíž s vlastní účelovou komunikací nesouvisí, resp. pokud zmiňují hluk z dopravy, má jít o dopravu indukovanou právě vybudováním výrobního areálu. Samotná existence účelové komunikace v tomto směru není určující, rozhodné je, co bude na pozemcích navazujících na komunikaci vystavěno.
Za těchto okolností je tedy zřejmé, že přiznání odkladného účinku podané žalobě i ve vztahu k oddělitelné části územního rozhodnutí umísťující stavbu účelové komunikace a souvisejících technických sítí může zasahovat do práv vlastníků pozemků sousedících s pozemní komunikací (resp. pod ní), aniž by to vyžadovala ochrana zájmů chráněných žalobcem. Krajský soud zde sice přitakává žalobci, že návrh osob zúčastněných na řízení je velmi neurčitý a nelze z něj konkrétně dovodit, jakým způsobem má přiznání odkladného účinku do jejich práv zasahovat. Na druhou stranu ze způsobu vedení navrhované komunikace je zřejmé, že osoby zúčastněné na řízení musely s žadatelem o územní rozhodnutí spolupracovat a výstavba komunikace nacházející se v podstatné části na jejich společném pozemku p. č. 668/36 je i jejich záměrem, jak realizovat vlastnické právo k předmětnému pozemku. Z připravené odbočky na pozemek p. č. 668/41 pak plyne, že minimálně vlastník tohoto pozemku na něm v budoucnu hodlá uskutečnit nějakou výstavbu, pro niž bude existence účelové komunikace nezbytnou podmínkou.
Z hlediska efektivnosti soudní ochrany žalobce přitom zjevně postačuje přiznání odkladného účinku pouze vůči té části územního rozhodnutí, jež umísťuje do území samotný výrobní areál včetně vnitřních areálových komunikací a dalších venkovních úprav na pozemek p. č. 668/42. Ostatně sám žalobce ve svém vyjádření připouští, že se samotným umístěním komunikace a inženýrských sítí nejsou spojeny negativní následky zmiňované v žalobě.
Proto krajský soud návrhu osob zúčastněných na řízení částečně vyhověl. Byť vlastní text návrhu požadoval zrušení usnesení přiznávajícího odkladný účinek žalobě jako celku, z jeho obsahu je zřejmé, že směřuje pouze proti části, jíž byl odkladný účinek přiznán
en bloc
i vůči té části územního rozhodnutí, která umísťovala stavbu pozemní komunikace a souvisejících inženýrských sítí. Z tohoto důvodu proto soud rozhodl tak, že se výše uvedené usnesení čj. 45 A 35/2013-30 mění tak, že se žalobě přiznává odkladný účinek vůči té části napadeného rozhodnutí, jíž se umísťuje stavba na pozemku p. č. 668/42. Na zbylé pozemky dotčené umístěnou stavbou se podle zjištění krajského soudu umísťuje pouze stavba pozemní komunikace a inženýrských sítí, které nekolidují se žalobou uplatněnými žalobními body. Není tak důvodu bránit realizaci napadeného rozhodnutí v případě pozemků mimo případný budoucí výrobní areál.