2892/2013
Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem; lhůta k podání žaloby; Školství: akademická samospráva;
Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem; lhůta k podání žaloby Školství: akademická samospráva; mandát člena akademického senátu; převedení akreditace oboru
k § 82 a § 84 odst. 1 soudního řádu správního
k § 26 odst. 3, § 27 a § 79 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákonů č. 552/2005 Sb. a č. 110/2009 Sb.
I. Zvolený člen akademického senátu fakulty má právo, jakožto člen tohoto kolektivního orgánu, podílet se po dobu svého funkčního období (§ 26 odst. 3 věta první zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) na výkonu působnosti akademického senátu (§ 27 téhož zákona). Je-li do takto definovaného veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty vysokou školou zasaženo, a tento zásah nemá povahu rozhodnutí, lze se proti tomuto zásahu domáhat ochrany žalobou proti nezákonnému zásahu (§ 82 a násl. s. ř. s.).
II. Oznámení o tom, že potenciálně dojde k nezákonnému zásahu, nemá vliv na běh lhůty pro podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s. Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nikoli ode dne, kdy se dozví o tom, že k zásahu s určitou mírou pravděpodobnosti dojde.
III. Nedojde-li k převedení personálního, přístrojového a informačního substrátu potřebného k řádné realizaci akreditovaného studijního programu [§ 79 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách] z fakulty na vysokou školu či jinou její organizační složku, nelze vůbec hovořit o tom, že došlo k převedení realizace akreditovaného studijního oboru. Za této situace je nutné dosavadní studenty považovat stále za studenty fakulty.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2013, čj. 57 A 94/2012-65)
*)
Prejudikatura:
č. 907/2006 Sb. NSS.Věc:
Tomáš H. proti Západočeské univerzitě v Plzni o ochranu před nezákonným zásahem.Žalobce se domáhal ochrany proti zásahu žalované spočívajícímu v odepírání možnosti vykonávat funkci člena Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni (dále jen "AS FPR"). V žalobě popsal, že dne 29. 10. 2012 se konalo zasedání AS FPR. Žalobce na něj nebyl pozván a dozvěděl se o něm náhodou. Přesto se dostavil a snažil se zde vykonávat
mandát
, který mu právem náleží, vyjadřovat se v rozpravě k jednotlivým bodům a hlasovat. Nic z toho mu však nebylo umožněno s tím, že není senátorem ani studentem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni a předseda senátu mu vyhrožoval, že ho nechá ze zasedací místnosti vyvést.Žalobu odůvodnil tím, že byl zvolen členem AS FPR ve volbách konaných v březnu roku 2011, získaného mandátu se ujal a až do zásahu jej řádně vykonával. Dle článku 2 odst. 2 Volebního a jednacího řádu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni je volební období člena akademického senátu tříleté a začíná 1. 5. po proběhnuvších volbách. Volební období žalobce začalo dne 1. 5. 2011 a tři roky dosud neuplynuly. U žalobce nenastala žádná okolnost, s níž právní předpisy nebo volební a jednací řád spojují zánik mandátu.
Žalobce zdůraznil, že nikdy nepřestal být studentem magisterského studijního programu Právo a právní věda na Fakultě právnické, v rámci kterého byl zvolen. Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2012 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy prodloužilo akreditaci studijního programu Právo a právní věda, oboru Právo, uskutečňovaného u žalované, a to do 31. 10. 2013. Žalovaná z tohoto rozhodnutí (zcela neznámým způsobem) dovodila, že žalobce (a ostatní studenti studijního programu) jsou nadále v důsledku citovaného rozhodnutí studenty studijního programu uskutečňovaného toliko univerzitou, nikoli fakultou, a proto jim mimo jiné zanikl
mandát
studentských senátorů senátu fakulty, neboť již nejsou členy akademické obce Fakulty právnické. Tento svůj právní názor žalovaná nevtělila do žádného rozhodnutí ani jiného oficiálního aktu či sdělení, nicméně se podle něj fakticky chová a brání žalobci ve výkonu mandátu v akademickém senátu.Žalobce dále tvrdil, že žalovaná je správním orgánem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť je právnickou osobou, jíž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, mimo jiné například rozhodování a právech a povinnostech studentů podle § 6 odst. 1 písm. e) a § 68 zákona o vysokých školách. Tím je dána její pasivní legitimace. Aktivní legitimace žalobce je dána tvrzeným přímým faktickým zásahem, jímž byl žalobce přímo zkrácen na svých právech, a který byl zaměřen přímo proti němu. Právo vykonávat
mandát
zvoleného člena akademického senátu je veřejným subjektivním právem žalobce, které je v rovině zákonné garantováno § 62 odst. 1 písm. h) zákona o vysokých školách, jež je vyústěním obecného ústavně garantovaného práva podle čl. 21 Listiny základních práv a svobod, jež zajišťuje občanům právo podílet se na veřejné správě výkonem aktivního či pasivního volebního práva.Žalobce dále tvrdil, že ochrana volebního práva se nevztahuje pouze na proces získání mandátu volbou, ale též na možnost
mandát
vykonávat, neboť pouhá volba bez následného výkonu mandátu by byla toliko prázdnou formální slupkou bez materiálního konstitucionálního obsahu. Žalobce pokládá za zřejmé, že proti němu byl zacílen zásah, který mu znemožnil mandát
vykonávat. Žalovaná v této otázce nevydala žádné rozhodnutí a její činnost se omezuje na faktické odpírání možnosti jednat jako senátor. Zejména ze zápisu a videozáznamu z jednání akademického senátu je přitom podle žalobci zřejmé, že zásah byl zcela adresný, konzistentní a vytrvalý, opakovaný a jednoznačný. V důsledku tohoto zásahu žalobce nemá možnost vykonávat mandát
, který získal v řádné volbě. Nezákonnost zásahu žalované je zřejmá. Odpírání práva mandát
vykonávat je zásahem do jeho zákonem garantovaného veřejného subjektivního práva. Ač žalovaná nikdy v žádném oficiálním dokumentu neodůvodnila svůj postup, z útržkovitých sdělení, která činí, lze dovodit, že se zřejmě domnívá, že studijní program, v němž žalobce studuje, byl rozhodnutím ministerstva školství "přesunut
" pod univerzitu, a že žalobce již není studentem Fakulty právnické, ale že studuje pouze v univerzitním studijním programu.Žalobce rovněž argumentoval, že rozhodnutí ministerstva školství "
přesun
" studijního programu z fakulty na univerzitu nezakládá. Žalobce je nadále veden jako student studijního programu uskutečňovaného na Fakultě právnické. Je to zřetelné z matriky studentů a z jeho potvrzení o studiu. Žalobci nebylo nikdy ukončeno studium, nebylo vydáno žádné rozhodnutí o žádné jeho změně, nikdy u něj ukončení studia nebylo evidováno. Studijní program je nadále uskutečňován stejně, ve stejné budově, stejnými lidmi se stejnými studenty. Děkan fakulty stále vydával vyhlášky, pokyny a individuální rozhodnutí týkající se studentů tohoto studijního programu. K žádné změně tedy nedošlo nejen právně, ale ani fakticky.Žalovaná podle žalobce dovodila, že ministerstvo vydalo rozhodnutí, které dle zákona ani teoreticky vydat nemůže. Vydané rozhodnutí je rozhodnutím o prodloužení akreditace vydaným podle § 80 odst. 2 zákona o vysokých školách. Podstatou prodloužení jakéhokoli oprávnění je změna délky jeho platnosti za zachování ostatních podmínek, a to tím spíše, není-li změna podmínek vyslovena. Žádná změna podmínek akreditace není ve výroku rozhodnutí ministerstva vyslovena. Výrok rozhodnutí obsahuje toliko výrok v tom směru, že se prodlužuje akreditace studijního programu, a dále následuje již jen identifikace tohoto programu. Výrok neobsahuje údaj o tom, že se podmínky akreditace např. "
dále mění tak, že studijní program bude namísto Fakulty právnické uskutečňován pouze univerzitou samotnou
" či jiný výrok podobného typu a obsahu. Podle žalobce je přitom zřejmé, že práva a povinnosti se závazně mění toliko výrokem rozhodnutí, a tedy pokud by ministerstvo snad mělo v úmyslu studijní program "přesunout
", muselo by tak učinit ve výroku.Žalovaná navrhla odmítnutí, eventuálně zamítnutí žaloby. Podle žalované volební záležitosti spadají do působnosti samosprávného akademického orgánu fakulty - akademického senátu. Soudy ve správním soudnictví jsou povolány rozhodovat v oblasti veřejné správy, v tomto případě však nejde o zásah při výkonu veřejné moci. Žalovaná s ohledem na tyto skutečnosti namítla nedostatek pravomoci soudu danou věc projednat, jelikož v případě volby do samosprávného akademického orgánu se nejedná o výkon veřejné moci, neboť ustanovování samosprávných orgánů je výsostným právem fakulty, přičemž tato věc spadá do její samosprávy.
Žalovaná dále namítla, že žalobu je třeba odmítnout, neboť je podána opožděně. Žalobce se podle tvrzení žalované nejpozději v den vyhlášení doplňovacích voleb z důvodu zániku mandátů všech členů studentské volební části Akademického senátu fakulty dne 13. 9. 2012 dozvěděl o tom, že jeho
mandát
zanikl. Od tohoto data pak je třeba nejpozději počítat subjektivní dvouměsíční lhůtu pro podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s., která v případě žalobce nebyla dodržena.K věci samé žalovaná uvedla, že opětovně požádala o prodloužení platnosti akreditace magisterského studijního programu Právo a právní věda podle § 80 zákona o vysokých školách. Tato nová žádost byla podána žalovanou bez uvedení skutečnosti, že by daný studijní program měla uskutečňovat její Fakulta právnická. Možnost uskutečňování studijního programu přímo vysokou školou přitom výslovně vyplývá například z § 50 odst. 2 zákona o vysokých školách, podle kterého o přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan, o přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.
Žalovaná tvrdila, že zatímco dříve byl studijní program uskutečňován fakultou, po rozhodnutí ministerstva školství ze dne 29. 6. 2012 bylo určeno, že akreditovaný studijní program bude namísto fakulty povinně uskutečňovat přímo univerzita. Žalovaná dále argumentovala, že udělením akreditace magisterského programu pro univerzitu přestali být studenti příslušníky akademické obce fakulty, ale stali se příslušníky akademické obce univerzity, a to se všemi právy a povinnostmi, které jim též univerzita plně zabezpečila. To se týká především možnosti volit a být volen do univerzitního akademického senátu. K tomu žalovaná prohlásila, že takové právo studentům zajistila, když vyhlásila doplňovací volby do univerzitního akademického senátu, kterých se žalobce mohl zúčastnit bez jakéhokoliv omezení. Ztratí-li student příslušnost k akademické obci fakulty, například v důsledku ztráty akreditace udělené dříve fakultě, ztrácí právo volit a být volen, stejně tak v případě, že již vykonává
mandát
, ztrácí tento mandát
, a to právě z jediného důvodu, že přestal být členem akademické obce fakulty a tím i studentské části senátu, kam byl jako student zvolen. Takováto ztráta volitelnosti nastala podle žalované u žalobce v důsledku nové žádosti žalované, na jejímž základě byla akreditace udělena přímo univerzitě. Nastala-li tedy u žalobce ztráta volitelnosti, která je upravena Volebním a jednacím řádem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, nemůže se ze strany žalované jednat o nezákonný zásah.Krajský soud vyhověl žalobci a rozsudkem určil, že zásah žalované vůči žalobci byl nezákonný a žalované zakázal pokračovat v odpírání možnosti žalobce vykonávat svůj
mandát
.Z odůvodnění:
IV. Posouzení věci soudem
A. Vypořádání námitek žalované o nedostatku procesních podmínek k rozhodnutí soudu
Podle § 26 odst. 1 zákona o vysokých školách je akademický senát fakulty "
jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
" Působnost akademického senátu je stanovena v § 27 zákona o vysokých školách. Podle § 26 odst. 3 věty první zákona o vysokých školách je funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty nejvýše tříleté.Zákon o vysokých školách jakožto norma veřejného práva zakládá studentům, jakožto členům akademické obce fakulty (§ 25 odst. 3 zákona o vysokých školách), právo volit a být volen do akademického senátu fakulty.
Zvolený člen akademického senátu fakulty má pak právo jakožto člen tohoto kolektivního orgánu podílet se po dobu svého funkčního období (§ 26 odst. 3 věta první zákona o vysokých školách) na výkonu působnosti akademického senátu (§ 27 zákona o vysokých školách). Do takto definovaného veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty nemůže být ze strany jakéhokoli orgánu veřejné správy zasaženo jinak, než při respektování čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, tj. pouze v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
Rozhoduje-li vysoká škola o právech a povinnostech studentů, je již tradičně považována za správní orgán ve smyslu definice správního orgánu vymezené v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2006, čj. 2 As 50/2004-64, č. 907/2006 Sb. NSS. Jak naznačil Nejvyšší správní soud, vysoká škola je právnickou osobou (§ 2 odst. 2 zákona o vysokých školách), které bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob v oblasti veřejné správy, resp. studentů v oblasti vysokého školství.
Skutečnost, že zásah nemá povahu rozhodnutí ve formálním slova smyslu, nemění nic na tom, že žalovanou je stále nutné považovat za správní orgán ve smyslu definice správního orgánu vymezené v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Bylo by
absurdní
přijmout závěr, že v případě, kdy zásah do veřejných subjektivních práv či povinností studentů ze strany vysoké školy nemá povahu rozhodnutí, jsou studenti zbaveni možnosti soudní ochrany proti tomuto zásahu. Takový závěr by byl v přímém rozporu se zásadami demokratického právního řádu, neboť nikdo nemůže být zbaven možnosti soudní ochrany svých práv.Veřejnému subjektivnímu právu na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty odpovídá povinnost vysoké školy toto právo respektovat. Pokud se vysoká škola rozhodne do tohoto práva zasáhnout, musí být tento zásah v souladu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Domnívá-li se zasažený, že zásah tato kritéria nesplňuje, může se proti tomuto zásahu domáhat ochrany žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.), má-li zásah povahu rozhodnutí, nebo žalobou proti nezákonnému zásahu (§ 82 a násl. s. ř. s.), nemá-li zásah povahu rozhodnutí.
Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Stanoví-li soudní řád správní v § 82, že "[k]
aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen ,zásah') správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný
", nelze žalobci upřít právo podat žalobu proti tvrzenému zásahu žalované do jeho veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty. Žalobce totiž tvrdí, že byl nezákonným zásahem správního orgánu přímo zkrácen na tomto svém veřejném subjektivním právu. Stanoveným postupem se tak žalobce domáhá svého práva u soudu.K tvrzení žalované, že v nyní souzené věci "
nejde o zásah při výkonu veřejné moci, když se v případě volby do samosprávného akademického orgánu nejedná o výkon veřejné moci, neboť je výsostným právem fakulty ustanovování jejích samosprávných orgánů, přičemž tato věc spadá do její samosprávy
", je nezbytné uvést, že předmětem soudního řízení, je tvrzený zásah žalované do veřejného subjektivního práva žalobce na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty, nikoli otázka volby do akademického senátu. Nadto je vhodné v obecné rovině žalovanou upozornit na to, že soudní ochrany je možné se domáhat nejen ve věcech ochrany mandátu, ale také ve věcech volebních, a to bez ohledu na to, zda se jedná či nejedná o samosprávný orgán. Odkázat lze například na okruh věcí volebních souzených soudy ve správním soudnictví podle § 88 až § 93 s. ř. s. V demokratickém právním státě jsou podrobeny soudnímu přezkumu zásadně všechny zásahy správních orgánů do práv a povinností fyzických a právnických osob.Nedůvodnou soud shledal i námitku žalované o opožděnosti žaloby.
Podle § 84 odst. 1 a 2 s. ř. s. musí být žaloba podána "
do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Zmeškání lhůty nelze prominout.
"Z již citovaného § 82 s. ř. s. vyplývá, že nezákonný zásah správního orgánu je aktem správního orgánu, kterým je žalobce přímo zkrácen na svém veřejném subjektivním právu, který je zaměřen přímo proti žalobci, resp. jeho veřejnému subjektivnímu právu, nebo v jeho důsledku bylo proti němu, resp. jeho veřejnému subjektivnímu právu, přímo zasaženo.
Z článku 13 odst. 3 a odst. 4 Volebního a jednacího řádu AS FPR vyplývá, že senátor má právo být přítomen jednání akademického senátu fakulty a právo vystoupit na něm. Rovněž má právo být přítomen na jednání předsednictva akademického senátu, a to i tehdy, není-li jeho členem. Právo vystoupit na jednání předsednictva akademického senátu má pouze tehdy, když mu to předsednictvo akademického senátu dovolí. Senátor má dále právo činit na jednání pléna návrhy, jak má akademický senát rozhodnout. Návrhy může činit sám nebo s ostatními senátory. Vnitřní a jednací řád stanoví, ve kterých případech je pro účinné podání návrhu třeba, aby jej podalo společně více senátorů.
Citovaná ustanovení Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni vymezují podstatný obsah veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty.
Žalobce spojoval zásah do svého veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty se zasedáním Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni konaného dne 29. 10. 2012.
V zápisu z jednání Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni konaného dne 29. 10. 2012 bylo mimo jiné uvedeno: "
Do jednání několikrát vstoupil Tomáš H., který se domáhal postavení senátora - předseda mu opakovaně sdělil, že již senátorem není, a zároveň zdůraznil, že toto fórum není určeno ke zkoumání mandátu Tomáše H. - ten zanikl z rozhodnutí univerzity. Pokud tedy Tomáš H. chce problematiku svého mandátu řešit, musí ji řešit s ZČU. Tomáš H. se v této souvislosti dotázal, které rozhodnutí má předseda na mysli. Předseda odkázal na e-mail, který on rozesílal a v němž oznamoval původním senátorům za SK, že jim skončil
." Na jiném místě zápisu bylo uvedeno: "mandát
. Zároveň předseda sdělil, že ukončuje tuto debatu, a to konstatováním, že Tomáš H. v tuto chvíli není senátorem, a pokud se domnívá, že stále senátorem je, má právní prostředky obrany. Až bude mít předseda pravomocné rozhodnutí, které říká opak, tzn. že Tomášovi H. mandát
nezanikl, bude se podle toho chovat. Nyní však ale žádné takové rozhodnutí není, takže v tuto chvíli není Tomáš H. studentem FPR, a není tedy ani senátorem, protože mu zanikla volitelnost. Na to reagoval Tomáš H., že dosud žádné rozhodnutí nedostal, a proto se stále cítí být senátorem - předseda mu odvětil, že ho to nezajímá, vše co bylo třeba, mu prý sdělilV diskusi o návrhu programu jednání nikdo jiný nevystoupil, hlásil se jen Tomáš H., ale předseda mu neudělil slovo s poukazem na to, že Tomáš H. není senátor, ale host, a jako takový může na jednání AS hovořit jen tehdy, pokud mu předseda AS udělí slovo (což v tu chvíli předseda neučinil). Tomáš H. namítal, že je stále studentem FPR, a tedy i senátorem. Předseda mu sdělil, že ho to v daný moment nezajímá.
" V zápisu bylo dále uvedeno: "Do hlasování se snažil vstoupit Tomáš H., a to tím, že hlasuje proti. Na to reagoval předseda a vyzval Tomáše H., aby nenarušoval průběh jednání, a zároveň ho upozornil, že ho v krajním případě může nechat vyvést.
" Na dalších místech zápisu byly uvedeny tato pasáže: "K volbě se vyjádřil ještě Tomáš H., který upozornil na to, že mu nebyl vydán hlasovací lístek. Předseda opět sdělil, že Tomáš H. není senátorem
" a "V diskusi vystoupil Tomáš H., který upozornil na to, že nedostal žádné materiály. Předseda na to reagoval sdělením, že Tomáš H. nehovoří k věci.
"Z citovaných částí zápisu z jednání AS FPR vyplývá, že dne 29. 10. 2012 došlo k přímému zásahu do veřejného subjektivního práva žalobce na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty. Žalobci nebylo umožněno být přítomen jednání akademického senátu fakulty v pozici senátora, jak vyplývá z první a čtvrté citované pasáže zápisu, a bylo mu současně zamezeno realizovat právo vystoupit na akademickém senátu fakulty, jak vyplývá z druhé a třetí citované pasáže zápisu. Jednalo se o přímý zásah do veřejného subjektivního práva žalobce, zásah byl zaměřen přímo proti žalobci. Zásah tudíž splňuje všechny definiční znaky tvrzeného nezákonného zásahu vymezené v § 82 s. ř. s.
Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu dne 28. 12. 2012 a k zásahu došlo dne 29. 10. 2012, tj. před méně než dvěma měsíci ode dne konání jednání AS FPR, byla žaloba podána ve lhůtě uvedené v § 84 odst. 1 s. ř. s., tj. včas.
Na tomto místě je vhodné upozornit na následující.
Podle § 26 odst. 1 věty čtvrté zákona o vysokých školách vnitřní předpis fakulty krom jiného stanoví důvody zániku členství v akademickém senátu. Tyto jsou stanoveny v čl. 12 odst. 2 Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.
Mandát
senátora zaniká: a) uplynutím funkčního období, b) rozhodnutím o rozpuštění AS FPR, c) vzdáním se mandátu, d) okamžikem ujmutí se funkce neslučitelné s členstvím v AS FPR, e) ztrátou volitelnosti.K zániku mandátu dochází přímo z Volebního a jednacího řádu AS FPR. O zániku mandátu se nevydává žádné rozhodnutí.
Mandát
buď trvá, nenastala-li skutečnost, na základě které mandát
zaniká, nebo zaniká, nastala-li skutečnost, na základě které mandát
zaniká. Nikde není stanoveno, že by mandát
zanikal včasným nepodáním žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu spočívajícímu ve znemožnění uplatnění veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty. Senátor se tak může až do skončení svého mandátu z některého z uvedených důvodů domáhat ochrany proti každému nezákonnému zásahu do svého veřejného subjektivního práva. I v případě, že by senátor nepodal či zmeškal žalobu proti konkrétnímu nezákonnému zásahu, který bude vždy vymezen konkrétními skutkovými okolnostmi, zejm. místem, časem a způsobem spáchání, neznamenala by tato skutečnost zánik možnosti brojit žalobou podle § 82 a násl. s. ř. s. proti jakémukoli nezákonnému zásahu budoucímu.Již z tohoto důvodu jsou nedůvodné námitky žalované o tom, že se žalobce o zásahu dozvěděl dříve než 29. 10. 2012. Došlo-li k namítanému zásahu 29. 10. 2012, nemohl se žalobce o tomto zásahu dozvědět dříve.
Přesto je vhodné doplnit, že žádná ze čtyř listin žalovanou navržených k prokázání opožděnosti žaloby nenaplňuje znaky nezákonného zásahu podle § 82 s. ř. s. Nedošlo jimi totiž k přímému zásahu do veřejného subjektivního práva žalobce na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty.
V listině s označením "
Vážení členové akademické obce Fakulty právnické v Plzni
" ze dne 19. 7. 2012 bylo uvedeno: "Vzhledem k tomu, že akreditace byla udělena univerzitě, zůstávají studenti 2. až 5. ročníku Programu nadále členy akademické obce univerzity, ale od 1. 8. 2012 již nebudou členy akademické obce fakulty právnické. Tato skutečnost ukončuje právo studentů Programu volit a být volen do akademického senátu fakulty
."V rozhodnutí žalované, resp. rektorky, ze dne 31. 8. 2012, kterým bylo zastaveno disciplinární řízení proti žalobci, bylo uvedeno: "
Dne 29. 6. 2012 vydalo ministerstvo
[...] rozhodnutí, kterým se akreditace magisterského studijního programu
,Právo a právní věda' se studijním oborem
,Právo'
" uděluje přímo Západočeské univerzitě v Plzni, a to s účinností od 1. 8. 2012. V důsledku tohoto rozhodnutí přestal být student Tomáš H. členem akademické obce Fakulty právnické i členem jejích orgánů, kdy členství je podmíněno příslušností k akademické obci fakulty.
"Z fotokopie e-mailu JUDr. T. P., předsedy Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, ze dne 13. 9. 2012 vyplývá, že v e-mailu bylo uvedeno: "
Vzhledem k tomu, že toto stanovisko je i stanoviskem ZČU a univerzita deklaruje, že již provedla vynětí studentů magisterského programu z akademické obce FPR ZČU, nezbývá mi, než konstatovat, že u senátorů zvolených za studentskou volební část došlo k zániku mandátu.
."Mandát
tedy zanikl kolegům J. G., T. H., R. K., H. M., P. Š., F. V., přičemž totéž platí o náhradnícíchV listině ze dne 13. 9. 2012, kterou byly vyhlášeny doplňovací volby do studentské volební části Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, bylo uvedeno: "
Předseda Akademického senátu Fakulty právnické ZČU z důvodu zániku mandátů všech členů studentské volební části Akademického senátu FPR ZČU v Plzni a neexistenci žádného způsobilého náhradníka vyhlašuje doplňovací volby do studentské volební části Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni na dny 9. 10. 2012 a 10. 10. 2012.
"Z citovaných částí obsahu shora uvedených listin, na které žalovaná výslovně upozornila, vyplývá, že se z nich žalobce objektivně mohl dozvědět o tom, jaký postoj žalovaná zastává ve vztahu k otázce trvání mandátu žalobce jako senátora AS FPR. Z tohoto postoje žalované mohl žalobce dovodit, že pokud se dostaví na nejbližší zasedání akademického senátu, je možné, že mu bude zamezeno realizovat práva senátora, tj. že potenciálně může dojít k přímému zásahu do jeho veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty. Žalobce se jistě mohl cítit postojem žalované dotčen, avšak toto dotčení není možné považovat za dotčení přímé.
Jak již bylo uvedeno shora, podstatným obsahem veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty je právo být přítomen jednání akademického senátu fakulty, právo vystoupit na něm a právo činit na jednání pléna návrhy, jak má akademický senát rozhodnout. Do žádného z těchto dílčích práv žalobce listinami přímo zasaženo nebylo, a proto v souhrnu nemohlo dojít ani k přímému zásahu do veřejného subjektivního práva žalobce na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty.
Je-li tudíž možné listiny předložené žalovanou považovat toliko za jakési oznámení o tom, že potenciálně může dojít k přímému zásahu do jeho veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty, je nezbytné odkazem na § 84 odst. 1 s. ř. s. konstatovat, že oznámení o tom, že potenciálně dojde k nezákonnému zásahu, nemá vliv na běh lhůty pro podání žaloby. Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nikoli ode dne, kdy se dozví o tom, že v zásahu s určitou mírou pravděpodobnosti dojde.
B. Posouzení věci samé
Podstatou sporu mezi účastníky řízení bylo, zda žalobce je či není členem AS FPR, resp. zda je či není studentem Fakulty právnické.
Jak vyplývá z článku 12 odst. 2 písm. e) Volebního a jednacího řádu AS FPR,
mandát
senátora zaniká ztrátou volitelnosti. Ztráta volitelnosti nastává, pokud senátor přestal být členem volební části, za kterou byl zvolen (čl. 12 odst. 3 téhož vnitřního předpisu). Z článku 3 odst. 1 písm. b) Volebního a jednacího řádu AS FPR vyplývá, že "studentská
" volební část je tvořená studenty zapsanými na Fakultě právnické.Žalovaná dospěla na základě rozhodnutí Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ze dne 29. 6. 2012 k závěru, že dosavadní studenti právnické fakulty přestávají být studenty právnické fakulty a stávají se studenty univerzity. Žalovaná uvedla, že "
udělením akreditace pro univerzitu přestali být studenti příslušníky akademické obce fakulty, ale stali se příslušníky akademické obce univerzity, a to se všemi právy a povinnostmi, které jim též univerzita plně zabezpečila
".Soud se se závěry žalované neztotožňuje.
1.
Předně je nezbytné upozornit na to, že vnitřní členění veřejné vysoké školy není věcí Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, nýbrž věcí veřejné vysoké školy.
Vyplývá tak z § 6 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách, podle kterého vnitřní organizace patří do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy. Podle § 22 odst. 1 zákona o vysokých školách se veřejná vysoká škola "
může členit na tyto součásti: a) fakulty, b) vysokoškolské ústavy, c) jiná pracoviště pro vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy
". Pouze k rozhodnutí o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty je vyžadováno předchozí stanovisko Akreditační komise (§ 23 odst. 3 zákona o vysokých školách).Vzhledem k tomu, že podle § 23 odst. 1 zákona o vysokých školách "[f]
akulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
", je také na veřejné vysoké škole, aby určila, jaký či jaké akreditované studijní programy bude fakulta uskutečňovat a jakou vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost bude vykonávat. Ani do této působnosti nemůže ministerstvo nijak zasahovat. Opačný přístup by vedl k samotnému popření samosprávné působnosti veřejné vysoké školy uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách, neboť by to ve svém důsledku nebyla veřejná vysoká škola, kdo rozhoduje o svém vnitřním členění, nýbrž ministerstvo či Akreditační komise.Stejným způsobem je nezbytné vykládat i § 79 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách, podle kterého "[p]
ísemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat
". Bez ohledu na to, zda vysoká škola v žádosti o akreditaci uvede, že bude studijní program uskutečňovat sama, nebo uvede, že jej bude uskutečňovat některá z jejích součástí, a na základě této žádosti jí je akreditace studijního programu udělena, neztrácí vysoká škola ani po dobu platnosti akreditace právo své dosavadní rozhodnutí změnit. Změna subjektu, který bude v rámci vysoké školy akreditovaný studijní program uskutečňovat, totiž sama o sobě není způsobilá zavdat příčinu pro objektivní pochybnosti o řádném uskutečňování studijního programu.Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy tudíž není v žádném rozhodnutí oprávněno určovat, jaká vnitřní organizační složka veřejné vysoké školy bude akreditovaný studijní program uskutečňovat. Dlužno doplnit, že i pokud by k něčemu takovému přesto došlo, bylo by k převodu uskutečňování akreditovaného programu následně nutné provést faktické kroky, jak odůvodněno v následující části 2. rozsudku. Již z těchto důvodů se žalovaná nemůže ve svůj prospěch úspěšně dovolávat rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 6. 2012.
Přesto je nezbytné uvést, že žalovanou tvrzená skutečnost, že rozhodnutím ministerstva ze dne 29. 6. 2012 bylo určeno, že akreditovaný studijní program bude namísto fakulty povinně uskutečňovat přímo univerzita, z obsahu rozhodnutí nevyplývá.
Výrok rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 6. 2012 zní: "
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodlo podle
§ 79 odst. 4, § 80 odst. 2 a § 105 zákona [o vysokých školách] o prodloužení platnosti akreditace magisterského studijního programu Právo a právní věda se studijním oborem Právo na dobu platnosti do 31. 10. 2013, forma studia je prezenční, standardní doba studia 5 roků, pro Západočeskou univerzitu v Plzni.
"K citovanému výroku rozhodnutí ministerstva je nejprve nezbytné uvést, že podle § 78 odst. 1 zákona o vysokých školách "[s]
tudijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo
", přičemž z § 79 odst. 1 téhož zákona vyplývá, že písemnou žádost o akreditaci studijního programu podává vysoká škola. Je proto logické, ba dokonce nezbytné, aby se ve výroku rozhodnutí o akreditaci studijního programu objevilo označení vysoké školy, které je akreditace udělena. Pokud by ve výroku rozhodnutí o akreditaci nebyl označen subjekt, kterému je akreditace udělována, mohlo by rozhodnutí ministerstva jen stěží mít nějaké právní účinky. Udělit akreditaci, aniž by bylo vysloveno, komu je udělována, možné není.Z tohoto důvodu nelze ze slov "
pro Západočeskou univerzitu v Plzni
" uvedených ve výroku rozhodnutí ministerstva vyvozovat cokoli mimořádného, zvláštního či tajuplného. Je zcela správné, že platnost akreditace magisterského studijního programu byla prodloužena žalované, neboť nikomu jinému, než žadateli ani prodloužena být nemohla.Označení žalované se navíc ve výroku rozhodnutí ministerstva objevuje pouze jednou, proto ani tato skutečnost neposkytuje žádnou oporu pro výklad zastávaný žalovanou. Tomuto výkladu by snad skýtal jakousi oporu výrok, ve kterém by bylo uvedeno, že platnost akreditace se prodlužuje "
Západočeské univerzitě v Plzni pro Západočeskou univerzitu v Plzni
". Nic takového či tomu podobného však součástí výroku rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 6. 2012 není.Dále je nezbytné upozornit na skutečnost, že výrok rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 6. 2012 je opřen o § 80 odst. 2 zákona o vysokých školách, podle kterého "[p]
latnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje § 79.
" Z použití tohoto zákona o vysokých školách ve výroku rozhodnutí tak vyplývá, že jediným smyslem rozhodnutí ministerstva bylo "prodloužit platnost akreditace
" nikoli "udělit novou akreditaci
" či "změnit stávající akreditaci
". Výrok rozhodnutí není formulován tak, že by snad mělo dojít ke změně stávajících podmínek akreditace, krom doby jejího trvání. Není zde uvedeno, že "stávající akreditace se mění tak, že namísto Fakulty právnické bude studijní program uskutečňovat Západočeská univerzita v Plzni
".Ač je právně závazný toliko výrok správního rozhodnutí, který vyznívá tak, jak uvedeno shora, je vhodné podotknout, že jinak nevyznívá ani odůvodnění rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 6. 2012. Ve velice strohém odůvodnění bylo v prvním odstavci konstatováno, jakou žádost žalovaná podala, ve druhém odstavci bylo uvedeno, že žádost projednala Akreditační komise a že k ní vydala stanovisko, následně bylo toto stanovisko doslovně okopírováno a vyznačeno kurzívou, a v posledním odstavci bylo uvedeno: "
Ministerstvo s ohledem na skutečnost, že platnost udělené akreditace končí dnem 31. 7. 2012 a že je třeba zajistit stávajícím studentům řádné dokončení studia nebo příslušného úseku studia, a na citované stanovisko Akreditační komise, s nímž se po věcné stránce plně ztotožnilo (včetně navržené doby akreditace), rozhodlo o prodloužení platnosti akreditace studijního oboru ,
Právo a právní věda' se studijním oborem ,
Právo' pro Západočeskou univerzitu v Plzni, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
" Citovaná část odůvodnění rozhodnutí je formulována stejně jako výrok, a proto pro jeho výklad platí to, co soud uvedl při výkladu jeho výroku.Vzhledem k tomu, že obsah rozhodnutí vyznívá jednoznačně, nemůže být jeho výklad ovlivněn výroky předchozích rozhodnutí. Také rozhodnutím ministerstva ze dne 9. 3. 2012 byla toliko prodloužena akreditace. Slova "
uskutečňovaného Fakultou právnickou Západočeské univerzity v Plzni
" nelze vykládat tak, že v každém příštím rozhodnutí, kde nebude zmíněna fakulta právnická, dojde k automatickému převedení uskutečňování akreditovaného studijního programu na vysokou školu. Rozhodnutím ministerstva ze dne 19. 6. 2012 pak bylo rozhodnutí ze dne 9. 3. 2012 toliko zrušeno. Tato rozhodnutí tak nejsou způsobilá zvrátit závěry, shora učiněné soudem. Stejně tomu je i v případě zpětvzetí žádosti univerzity o prodloužení akreditace studijního programu Právo a právní věda ze dne 21. 6. 2012 a žádosti o prodloužení akreditace ze dne 25. 6. 2012. Z obsahu těchto listin jednak nevyplývá, že je sdělováno, že akreditovaný studijní program bude namísto fakulty právnické uskutečňovat přímo vysoká škola, jednak pro rozhodnutí věci není podstatné, jak bylo formulováno zpětvzetí původní žádosti a žádost nová, nýbrž to, jak byl formulován výrok rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 6. 2012. (...)2.
Jak soud uvedl při výkladu § 6 odst. 1 písm. a), § 22 odst. 1, § 23 odst. 1 a § 79 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách, je zcela v samosprávné působnosti vysoké školy rozhodnout, kdo bude konkrétní akreditovaný studijní program uskutečňovat, tj. zda veřejná vysoká škola nebo některá z jejích vnitřních organizačních složek, resp. i v průběhu platnosti akreditace studijního programu převést jeho realizaci na sebe či jinou svoji vnitřní organizační složku. Toto právo vysoké školy respektuje také soud.
Soud se proto zabýval tím, zda po vydání rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 6. 2012, se kterým žalovaná spojovala změnu dosavadních poměrů, došlo ze strany žalované k namítanému faktickému převedení uskutečňování "
magisterského studijního programu Právo a právní věda se studijním oborem Právo
" z Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni na Západočeskou univerzitu v Plzni. (...)Pověřila-li rektorka Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni, aby "
řádně, podle zákona a vnitřních předpisů Západočeské univerzity zabezpečila uskutečňování magisterského studijního programu Právo a právní věda se studijním oborem Právo, a to po stránce personální, přístrojové a informační
", a to za situace, kdy v době vydání pověření fakulta tento akreditovaný studijní program již po několik let uskutečňovala, je pověření ve své podstatě toliko deklarací faktického stavu nikoli konstituováním stavu nového. Zabezpečení studijního programu po stránce personální, přístrojové a informační je přitom esenciální složkou řádné realizace akreditovaného studijního programu. Vždyť dostatečné zabezpečení studijního programu po stránce personální, přístrojové a informační je jednou ze základních podmínek pro udělení akreditace [viz § 79 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 79 odst. 6 zákona o vysokých školách] a ruku v ruce s tím základní podmínkou pro trvání akreditace. Bez personálního, přístrojového a informačního substrátu je realizace akreditovaného studijního programu zcela nemožná. Nedojde-li k převedení personálního, přístrojového a informačního substrátu potřebného k řádné realizaci akreditovaného studijního programu z fakulty na vysokou školu či jinou její organizační složku, nelze vůbec hovořit o tom, že došlo k převedení realizace akreditovaného studijního oboru na kohokoli jiného.Z obsahu pověření současně nevyplývá, že by došlo k převedení čehokoli jiného potřebného k řádné realizaci akreditovaného studijního programu na kohokoli jiného. Jedinou změnou, která má jakousi
konstitutivní
povahu je uvalení dohledu "vedení Západočeské univerzity v Plzni
", resp. "doc. PaedDr. Jaroslava Dokoupila, Ph.D., prorektora pro studijní a pedagogickou činnost
", a to "nad uskutečňováním magisterského studijního programu Právo a právní věda se studijním oborem Právo Fakultou právnickou
". Pro potřeby nyní souzené věci není nezbytné se zabývat zákonností tohoto postupu, ač lze mít o tom důvodné pochybnosti, jelikož zákon o vysokých školách takový institut nezná a jakýsi formalizovaný "dohled
" je eventuálně možný toliko v souvislosti s postupem podle § 38 zákona o vysokých školách. Zcela postačí konstatování, že uvalení dohledu není převedením realizace akreditovaného studijního programu. Jedná se o dohled "nad uskutečňováním magisterského studijního programu
", který uskutečňuje stále Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni.Podle § 62 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách má student "
právo zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem
". Vzhledem k tomu, že "magisterský studijní program Právo a právní věda se studijním oborem Právo
" stále uskutečňuje Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni, a podle § 25 odst. 3 zákona o vysokých školách "[a]kademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě
", je nezbytné považovat dosavadní studenty stále za studenty Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.Žalobce tudíž nepřestal být součástí studentské volební části [čl. 7 odst. 2 Statutu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, resp. čl. 3 odst. 1 písm. b) Volebního a jednacího řádu AS FPR], tj. nepřestal být členem volební části, za kterou byl zvolen, a proto nedošlo ke ztrátě jeho volitelnosti (čl. 12 odst. 3 téhož vnitřního předpisu). Jeho
mandát
senátora tak nezanikl podle čl. 12 odst. 2 písm. e) Volebního a jednacího řádu AS FPR. Jeho mandát
získaný v roce 2011, jak vyplývá ze zápisu o výsledcích voleb do Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni ze dne 12. 4. 2011, stále trvá. Žalovaná se tudíž dopustila nezákonného zásahu, když žalobci na jednání AS FPR konaného dne 29. 10. 2012 zamezila uplatňování jeho práva na pokojný výkon mandátu senátora. (...)3.
Nedůvodným soud shledal i tvrzení žalované o tom, že by "
vyloučení
" zástupců studentů z Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni bylo jakousi "kosmetickou
" záležitostí s tím, že univerzita studentům "plně zabezpečila jejich práva a povinnosti
".Podle § 27 odst. 1 zákona o vysokých školách "[a]
kademický senát fakulty a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť, b) na návrh děkana schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty a postupuje je ke schválení akademickému senátu vysoké školy, c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání, d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předloženou děkanem, e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě, f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty a disciplinární komise fakulty, g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, h) na návrh děkana schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy po projednání ve vědecké radě fakulty
". Podle § 27 odst. 2 zákona o vysokých školách se akademický senát fakulty "vyjadřuje zejména a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě, b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany
".Postupem žalované byli studenti potenciálně zkráceni na všech z výše uvedených práv. Tvrzení žalované o "
plném zabezpečení práv a povinností studentů
" je dokonce v přímém rozporu s tím, co je uvedeno v zápisu z jednání AS FPR konaného dne 29. 10. 2012. Ač podle § 27 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách akademický senát fakulty schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předloženou děkanem, došlo na jednání dne 29. 10. 2012 ke schválení "Zprávy o činnosti FPR ZČU za rok 2011" a "Zprávy o hospodaření FPR ZČU za rok 2011
". Ač podle § 27 odst. 1 písm. f) akademický senát fakulty schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty a disciplinární komise fakulty, došlo ke schválení "nového člena Vědecké rady FPR ZČU
". Ač podle § 27 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách se akademický senát vyjadřuje k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě, došlo ke schválení "návrhu reakreditace magisterského studijního programu Právo a právní věda, obor Právo
". Ač podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona o vysokých školách akademický senát fakulty schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání, došlo dne 29. 10. 2012 ke schválení "návrhu na vyplacení prospěchových stipendií za akademický rok 2011/2012
". A to vše při "vyloučení
" zástupců studentů z AS FPR. Za této situace nelze vůbec hovořit o tom, že by žalovaná "plně zabezpečila práva studentů
". Práva studentů byla naopak zcela pošlapána, když zástupci studentů byli neoprávněně vyloučeni z podílu na rozhodování AS FPR. (...)C. Rozhodnutí soudu
Soud dospěl k závěru, že žalovaná dne 29. 10. 2012 neoprávněně zasáhla do veřejného subjektivního práva žalobce na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty, a proto v souladu s § 87 odst. 2 s. ř. s. pod výrokem I. rozsudku určil, že provedený zásah byl nezákonný. Vzhledem k tomu, že ke dni rozhodnutí soudu trvají důsledky tohoto zásahu, zakázal soud žalované v souladu s § 87 odst. 2 s. ř. s. pod výrokem II. rozsudku, aby v porušování žalobcova práva pokračovala.
*)
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozsudku svým rozsudkem ze dne 15. 5. 2013, čj. 1 Aps 3/2013-43.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.