1217/2007
Řízení před soudem: nedostatek řádného doručení správního rozhodnutí. Správní řízení: účastenství v řízení
Ej 157/2007
Řízení před soudem: nedostatek řádného doručení správního rozhodnutí
Správní řízení: účastenství v řízení
k § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
Nedostatek řádného doručení napadeného správního rozhodnutí jiným účastníkům řízení než žalobci není neodstranitelnou překážkou řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud v takovém případě přikročí k odstranění vady uložením povinnosti správnímu orgánu doručit rozhodnutí opomenutému účastníku řízení, je-li znám, a poté v řízení pokračuje. Pokud však správní orgán nevymezil řádně okruh účastníků řízení, je to důvodem ke zrušení napadeného správního rozhodnutí pro vady řízení. V žádném případě však nelze žalobu z těchto důvodů odmítnout.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2007, čj. 2 As 53/2006-79)
Prejudikatura:
srov. č. 450/2005 Sb. NSS.Věc:
Spolek S. proti Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, za účasti 1) společnosti s ručením omezeným P., 2) Františka K., 3) Evy M., 4) Ing. Miroslava M., o využití území pro dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu a o umístění dočasné stavby, o kasační stížnosti Františka K.Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, rozhodnutím ze dne 22. 10. 2004 zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Kostelec nad Orlicí, odboru územního plánu a stavebního úřadu, ze dne 14. 6. 2004 o využití území pro dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu pro I. etapu těžby štěrkopísku na dobu dvaceti let a o umístění dočasné stavby technického zázemí písníku včetně monitorovacích vrtů.
Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, Krajský soud v Hradci Králové usnesením odmítl dne 28. 6. 2005 z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., přičemž nesplnění podmínek řízení spatřoval v tom, že bylo napadeno nepravomocné rozhodnutí. V odůvodnění svého rozhodnutí zejména uvedl, že se žalovaný řádně nevypořádal s okruhem účastníků řízení, v jehož průběhu nejprve stavební úřad jednal s Ing. Miroslavem M., a aniž bylo rozhodnuto o tom, že účastníkem řízení není, bylo mu toto postavení následně upřeno, a to navíc nedůvodně. Žalovaný nejen tuto vadu neodstranil, ale vůbec se věcně nezabýval odvoláním rovněž podaným Ing. Miroslavem M.. V důsledku toho, že žalovaný rozhodl jen o odvolání žalobce, nenabylo rozhodnutí vůbec právní moci, a proto je krajský soud nemohl přezkoumat. Tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný. V dalším řízení pak podle krajského soudu bude třeba doručit rozhodnutí o odvolání všem účastníkům územního řízení znovu, neboť jinak by byli ti, jimž doručeno bylo, zkráceni na svých právech bránit se proti němu správní žalobou.
Zúčastněná osoba (stěžovatel) se kasační stížností domáhala zrušení uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. V kasační stížnosti mimo jiné uvedla, že dané správní rozhodnutí nabylo právní moci, neboť bylo doručeno všem účastníkům řízení, jejichž okruh byl vyhodnocen v souladu se zákonem.
Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) Odmítnout návrh lze podle § 46 odst. 1 s. ř. s., jestliže:
a) soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,
b) návrh byl podán předčasně nebo opožděně,
c) návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou,
d) návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Krajský soud užil ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nebylo doručeno všem účastníkům, a proto nemohlo nabýt právní moci.
Žaloba podaná proti správnímu rozhodnutí, které nebylo řádně doručeno, může vést za určitých okolností k jejímu posouzení jako předčasné, a tedy k odmítnutí podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Tak by tomu bylo, pokud by žalobu podal ten, komu nebylo rozhodnutí doručeno. O takovou situaci se nejedná, neboť žalobci, který jediný žalobu podal, rozhodnutí žalovaného doručeno bylo a žalobu také podal v zákonné lhůtě. V případě nedoručení jiným účastníkům řízení by nepřicházelo v úvahu posouzení žaloby jako předčasné, neboť každý z účastníků správního řízení má samostatnou lhůtu k podání žaloby vázanou na den, kdy jemu bylo správní rozhodnutí doručeno.
Z logiky soudního přezkumu správních rozhodnutí by bylo lze dovodit, že předpokladem přezkumu je, aby napadené rozhodnutí bylo pravomocné. Soudní řád správní takovou podmínku však výslovně nestanoví.
Otázkou tak je, zda nedoručení správního rozhodnutí jiným účastníkům řízení než žalobci je důvodem pro odmítnutí návrhu pro nesplnění podmínek řízení. Je třeba vycházet z toho, že odmítnout žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze pouze v případě, že se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Mezi ty typicky patří např. překážka . Pokud jde o nedostatek doručení jiným účastníkům řízení, lze vycházet z rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, čj. 2 As 27/2004-78 (č. 450/2005 Sb. NSS). Podle tohoto rozhodnutí
litispendence
nebo překážka rei iudicatae
nedostatek řádného doručení napadeného správního rozhodnutí žalobci spočívající v tom, že rozhodnutí bylo v rozporu s ustanovením § 25 odst. 3 správního řádu doručeno přímo jemu, a nikoli jeho zástupci, brání bez dalšího projednání žaloby; takový nedostatek je však odstranitelný. Soud proto nejprve uloží správnímu orgánu řádně doručit napadené rozhodnutí a teprve po jeho doručení pokračuje v řízení o žalobě. Samotná vada doručení není důvodem k odmítnutí žaloby pro předčasnost.
I když toto rozhodnutí směřovalo k důvodům odmítnutí podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. , lze je plně užít i v daném případě.Doručení opomenutým účastníkům řízení tedy odstraní překážku projednání žaloby v daném případě, když nic nebrání tomu, aby případné žaloby následně jinými účastníky správního řízení podané byly projednány ve společném řízení (§ 39 s. ř. s.). Požadavek krajského soudu na nové doručení všem účastníkům řízení nemá v ničem oporu ve vztahu k těm účastníkům, kterým rozhodnutí žalovaného bylo již zcela řádně doručeno. Je zjevné, že soud tímto požadavkem mínil
eliminovat
důsledek odmítnutí této žaloby vůči žalobci spočívající v tom, že žalobce by po doručení rozhodnutí opomenutým účastníkům již sám možnost podat novou včasnou žalobu neměl. Již z tohoto důsledku je však zřejmé, že odmítnutí návrhu pro nedoručení správního rozhodnutí jinému účastníku řízení nebylo namístě.Postup cestou odstranění překážky řízení doručením správního rozhodnutí účastníkům, jimž doručeno nebylo, přichází v úvahu pouze tam, kde jde o opomenutí známých účastníků. Také žalobní námitka opomenutí jiného účastníka řízení než žalobce musí být vážena z toho hlediska, že každý v řízení střeží svá práva postupem či rozhodnutím dotčená. Pokud by však správní orgán vůbec v řízení nezjišťoval a nevymezil okruh účastníků řízení a nejednal s nimi, což se mohlo projevit na zákonnosti vydaného rozhodnutí, šlo by o důvod pro zrušení takového rozhodnutí. To však je již součástí věcného posouzení, k němuž zde soud nepřikročil. Zdůraznit je jen třeba, že právě v tomto případě, kdy nebyl vůbec řádně vymezen okruh účastníků řízení, je věcně rozhodováno o žalobě proti rozhodnutí, které právní moci zpravidla nenabylo.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.