1178/2007
Řízení před soudem: místní příslušnost soudu v azylové věci; ochrana před nezákonným zásahem
Ej 135/2007
Řízení před soudem: místní příslušnost soudu v azylové věci; ochrana před nezákonným zásahem
k § 32 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 165/2006 Sb.
k § 7 odst. 2 soudního řádu správního
Z kontextuálního výkladu § 32 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, vyplývá, že určení místní příslušnosti krajského soudu podle obvodu, v němž má žalobce pobyt, se týká pouze řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu – tedy žaloby ve smyslu části třetí hlavy II. dílu 1 s. ř. s., nikoliv řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu – část třetí hlava II. díl 3 s. ř. s. Pro řízení o žalobě žadatele o azyl dle části třetí hlavy II. dílu 3 s. ř. s. není stanovena zvláštní odchylná úprava oproti obecnému určení místní příslušnosti dle § 7 odst. 2 s. ř. s.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2007, čj. Nad 48/2006-18)
Věc:
Moustaga M. (Egypt) proti Ministerstvu vnitra o ochraně proti nezákonnému zásahu, o určení místní příslušnosti.Žalobou ze dne 26. 9. 2006 se žalobce domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného. Za nezákonný zásah považoval nečinnost žalovaného spočívající v neukončení jeho držení v přijímacím středisku po podání kasační stížnosti a skutečnost, že může setrvat ve středisku po celou dobu řízení o kasační stížnosti, tj. po časově neohraničenou dobu.
Městský soud v Praze dne 29. 9. 2006 vyslovil, že se věc postupuje Krajskému soudu v Praze. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, Městský soud v Praze vycházel z následujících skutečností: Krajský soud v Praze již vydával v záležitosti téhož žalobce usnesení, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí jeho žádosti o udělení azylu. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že rovněž v případě nyní podané žaloby týkající se ochrany před nezákonným zásahem žalovaného je dána místní příslušnost krajského soudu dle obvodu, v němž je žalobce hlášen k pobytu. V tomto případě se jedná o Krajský soud v Praze.
Krajský soud v Praze s postoupením této věci vyslovil nesouhlas a podle § 7 odst. 6 věty druhé s. ř. s. věc předložil k rozhodnutí o místní příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Krajský soud v Praze měl za to, že v této věci je určena místní příslušnost na základě § 7 odst. 2 s. ř. s. podle sídla žalovaného, které je v obvodu Městského soudu v Praze.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že příslušným k vyřízení věci je Městský soud v Praze.
Z odůvodnění:
Určení místní příslušnosti je v soudním řádu správním upraveno následovně: Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak. Soudní řád správní stanoví výjimku ze stanoveného pravidla v § 7 odst. 3, 4 a 5 s. ř. s. např. pro věci důchodového pojištění, úrazového pojištění, důchodového zabezpečení, či ve věcech nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ze zvláštních zákonů stanoví odchylku z pravidla pro určení místní příslušnosti tak, jak je vymezeno v § 7 odst. 2 s. ř. s., právě zákon o azylu. Podle § 32 odst. 4 tohoto předpisu je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.
Právě citovaného ustanovení se Městský soud v Praze dovolává pro určení místní příslušnosti dle obvodu, v němž je žalobce hlášen k pobytu. Nutno však uvést, že argumentace Městského soudu v Praze není případná. Ustanovení § 32 odst. 4 zákona o azylu specifikuje místní příslušnost soudu pouze pro řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věcech mezinárodní ochrany. Jasně to vyplývá ze základního kontextuálního výkladu ustanovení § 32 zákona o azylu:
- jeho první odstavec stanoví, že
„žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí“,
- druhý odstavec stanoví kratší lhůtu pro podání žaloby proti některým typům rozhodnutí,
- třetí odstavec upravuje odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí ministerstva,
- čtvrtý odstavec zakotvuje místní příslušnost krajského soudu k řízení o této žalobě dle místa hlášení k pobytu žalobce.
První odstavec tedy nanáší problematiku žalob proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Následující odstavce kodifikují specifika tohoto typu žaloby oproti obecné úpravě (lhůtu u některých typů rozhodnutí, odkladný účinek, místní příslušnost soudu). Z dikce ustanovení § 32 zákona o azylu je zřejmé, že určení místní příslušnosti krajského soudu podle obvodu, v němž má žalobce pobyt, se týká pouze řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu – tedy žaloby ve smyslu části třetí hlavy II dílu 1 s. ř. s., nikoliv řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem, nebo donucením správního orgánu - část třetí hlava II. díl 3 s. ř. s.
Pro typ řízení o žalobě dle části třetí hlavy II. dílu 3 s. ř. s. není stanovena zvláštní odchylná úprava oproti obecnému určení místní příslušnosti dle § 7 odst. 2 s. ř. s. Za těchto okolností je místní příslušnost dána podle sídla správního orgánu, nikoliv podle pobytu žalobce. K řízení je tedy podle základní úpravy místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. V daném případě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo Ministerstvo vnitra – Městský soud v Praze.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.