1930/2009
Řízení před soudem: doručování zahraniční právnické osobě
Řízení před soudem: doručování zahraniční právnické osobě
k § 64 soudního řádu správního
k § 47 občanského soudního řádu*)
I pro zahraniční právnické osoby platí, že v řízení před správními soudy se zásadně doručuje na adresu jejich sídla (§ 64 s. ř. s. ve spojení s § 47 o. s. ř.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2008, čj. 6 As 3/2008-47)
Věc:
Společnost Hofmann GmbH proti Krajskému úřadu Středočeského kraje o soudní poplatek, o kasační stížnosti žalobce.Žalobce je právnickou osobou se sídlem ve Spolkové republice Německo, která má organizační složku na území České republiky, zapsanou v obchodním rejstříku. Žalobou u Krajského soudu v Praze napadl rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2006. V žalobě jako žalobce označil Hofmann GmbH, Konrad Utz Strasse 1, 93437 Furth im Wald, na území České republiky reprezentovaný organizační složkou, se sídlem Sloup 1, Davle. Krajský soud věc usnesením ze dne 2. 3. 2007 postoupil Městskému soudu v Praze, neboť bylo žalobou napadeno rozhodnutí vydané Krajským úřadem Středočeského kraje se sídlem v Praze 5, tedy se sídlem v obvodu Městského soudu v Praze. Toto usnesení bylo žalobci doručováno na adresu jeho organizační složky zapsané v obchodním rejstříku. Zásilka byla uložena, neboť žalobce nebyl na uvedené adrese zastižen. Žalobce si zásilku nevyzvedl. Městský soud poté vyzval žalobce usnesením ze dne 20. 6. 2007, aby ve lhůtě tří dnů zaplatil soudní poplatek, který činil podle položky 14a bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) 2000 Kč, a to v kolcích na připojeném tiskopise. Současně žalobce upozornil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Toto usnesení bylo žalobci opět doručováno na adresu jeho organizační složky zapsané v obchodním rejstříku. Městský soud se pokusil o doručení zásilky dvakrát, ani jeden pokus však nebyl úspěšný. Poprvé bylo doručováno na adresu Sloup 1, 252 66 Davle III, podruhé bylo, zřejmě s ohledem na informaci poskytnutou doručovací poštou, doručováno na adresu Hráského 2231, Praha 4. Zásilka byla žalobci v obou případech uložena, žalobce si ji však nevyzvedl. Městský soud pak, maje za to, že bylo doručeno dne 2. 7. 2007, napadeným usnesením rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) zákona o soudních poplatcích z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Toto usnesení bylo doručováno na adresu Hráského 2231, 148 00 Praha 4, a jednatel žalobce, JUDr. Hofmann, zásilku dne 8. 10. 2007 osobně převzal.
Proti usnesení městského soudu o zastavení řízení podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž uvedl, že svou žalobu mylně podal k "soudu pro Středočeský kraj". Tuto chybu napravil "Krajský soud pro Středočeský kraj" a postoupil spis městskému soudu, o čemž se však stěžovatel nedozvěděl. Při osobní návštěvě stěžovatele u Krajského soudu v Praze mu bylo sděleno, že jej městský soud vyzve, aby uhradil soudní poplatek, neboť v dané chvíli soud pro kauzu nemá jednací číslo a platit kolky v podstatě nejde. Stěžovatel uvedl, že čekal a dočkal se pouze usnesení, kterým bylo řízení zastaveno. Stěžovatel zdůraznil, že je připraven částku 2 000 Kč okamžitě uhradit, a dále uvedl, že při osobní návštěvě městského soudu jej justiční stráž nevpustila do budovy s poukazem na to, že pracoviště tohoto soudu v Hybernské ulici není jeho standardním pracovištěm, soud nerozhoduje veřejně a účastníci do budovy nechodí, ani když nosí peníze.
Nejvyšší správní soud usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud se nejprve musel zabývat tím, zda byl stěžovatel k zaplacení soudního poplatku řádně vyzván, neboť v kasační stížnosti namítal, že předmětnou výzvu neobdržel.
Podle § 37 odst. 3 s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání (dále jen "podatel"), v podání uvede osobní údaje o své osobě jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Podléhá-li podání soudnímu poplatku, musí být opatřeno kolkovou známkou v odpovídající hodnotě a musí k němu být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává.
V daném případě stěžovatel výslovně neuvedl adresu, na kterou mu lze doručovat, a proto městský soud doručoval usnesení obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku na adresu organizační složky zapsané v obchodním rejstříku, aniž by bylo zcela zřejmé, zda se jedná o adresu, na kterou mu lze doručovat. Stěžovatel v žalobě označil jako žalobce Hofmann GmbH, Konrád Utz Strasse 1, 93437 Furth im Wald, na území České republiky reprezentovaný organizační složkou, se sídlem Sloup 1, Davle, což sice naznačuje, že na adresu organizační složky by mohlo být možné doručovat, avšak tato skutečnost není a nebyla městským soudem postavena najisto. Stejně tak dobře by bylo lze z podání stěžovatele dovodit, že doručováno mu má být na adresu sídla a že informace o organizační složce na území České republiky slouží pouze k tomu, aby stěžovatel doložil svůj vztah k České republice, jehož se týká i jím podaná správní žaloba.
Vzhledem k okolnosti, že stěžovatel si na adrese své organizační složky zásilky nevyzvedával a že i na další poštou označené adrese se zprvu doručovat nedařilo, měl se předseda senátu pokusit výzvu k doplnění podání doručovat ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s. na adresu sídla právnické osoby zapsanou do obchodního rejstříku, tedy na adresu ve Spolkové republice Německo. Stěžovatel by pak měl možnost doplnit své podání o údaj, na kterou adresu mu lze doručovat. V případě pochybností o adrese pro doručení písemností totiž nelze tyto pochybnosti vykládat v neprospěch stěžovatele a doručovat mu na adresu, o níž není jisté, že je adresou ve smyslu § 37 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že výzva k zaplacení soudního poplatku nebyla stěžovateli řádně doručena, neboť mu ve smyslu § 37 odst. 3 s. ř. s. nebyla doručena na adresu, na kterou mu lze doručovat.
Nejvyšší správní soud již vícekrát vyslovil, že předpokladem pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku je nejen to, že poplatek nebyl zaplacen, ale také to, že účastník byl k jeho zaplacení řádně vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy a že marně uplynula lhůta k zaplacení. V daném případě nebyla stěžovateli tato výzva doručena, proto nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení podle § 9 zákona o soudních poplatcích. Na základě nesplnění takto nesprávně doručované výzvy k zaplacení poplatku nebylo lze vydat usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, neboť stěžovateli nebyla reálně dána možnost, aby svoji platební povinnost splnil.
Nejvyšší správní soud podotýká, že z § 47 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. neplyne, že je-li doručováno zahraniční právnické osobě, která má na území České republiky organizační složku, doručuje se na adresu této organizační složky a že organizační složka na území České republiky "supluje" sídlo. I pro zahraniční právnické osoby platí, že zásadně se doručuje na adresu jejich sídla. Je to ostatně i logické, neboť zdaleka ne vždy se věci projednávané v soudním řízení musí týkat pouze organizační složky mající sídlo na území České republiky. Existence organizační složky či podniku na území České republiky je pro právnickou osobu sice jednou z podmínek k tomu, aby mohla na území České republiky podnikat (§ 21 obchodního zákoníku, zejm. odst. 3 a 4), nemění však nic na režimu doručování v soudním řízení správním. U zahraničních právnických osob ovšem zpravidla častěji než v jiných případech bude připadat v úvahu (samozřejmě za splnění zákonných podmínek), aby soud uložil stěžovateli, aby si zvolil zmocněnce pro doručování, příp. mu jej ustanovil (§ 42 odst. 3 s. ř. s.).
*)
Ustanovení bylo novelizováno s účinnosti od 1. 7. 2009 zákonem č. 7/2009 Sb.; nyní srov. § 46b písm. e).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.