Vydání 4/2005

Důvod kasační stížnosti tvrzený žalobcem, totiž že napadený rozsudek vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, a podřazený jím pod § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. prokázán nebyl.

Žalobce se domáhá na žalované - jako nositelce důchodového pojištění v České republice - přiznání plného invalidního důchodu, tedy dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem. S jejím zamítavým rozhodnutím učiněným na základě posouzení zdravotního stavu a schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce Okresní správou sociálního zabezpečení v Šumperku dne 2. 11. 2000 žalobce nesouhlasil a namítal, že jeho zdravotní stav odpovídá plné invaliditě. Krajský soud si vyžádal posouzení zdravotního stavu a schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce od zákonem povolaného orgánu Ministerstva práce a sociálních věcí, který posouzení učinil prostřednictvím svého odborného orgánu - posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, a to jednak se sídlem v Ostravě (dne 22. 6. 2001 a dne 14. 11. 2002) a jednak se sídlem v Brně (dne 22. 1. 2003). Ze závěrů obou citovaných posudků krajský soud ve svém rozhodnutí vycházel. S postupem krajského soudu i s jeho závěry Nejvyšší správní soud souhlasí. Při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaná jako správní orgán rozhodla o nároku žalobce na plný invalidní důchod rozhodnutím ze dne 16. 11. 2000. K tomuto datu bylo třeba zjistit skutkový stav, tj. zdravotní stav žalobce, a krajský soud takto postupoval. Posudky obou posudkových komisí obsahují údaje o tom, z jaké lékařské dokumentace žalobce vycházejí. Jedná se o zdravotní dokumentaci žalobce vyžádanou od ošetřujícího lékaře MUDr. Zdeňka P. a z ORL kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci. Posudková komise se sídlem v Ostravě vycházela z uvedené dokumentace, a dále konkrétně z vyšetření žalobce neurologem MUDr. S. dne 18. 8. 2000, neurologem MUDr. O. dne 12. 3. 2001, imunologem MUDr. P. dne 17. 8. 2000, z celkové dokumentace ORL kliniky Fakultní nemocnice a z ORL vyšetření MUDr. L. z února až března 2001. Posudková komise se sídlem v Brně vycházela z lékařského nálezu praktického lékaře MUDr. P. z 19. 10. 2000, z ortopedického nálezu MUDr. M. z 31. 10. 2000, z imunologického vyšetření ze dne 17. 8. 2000, neurologického nálezu MUDr. S. z 18. 10. 2000, z ORL nálezu prof. MUDr. K. z 18. 10. 2000 a z propouštěcí zprávy z ORL kliniky z 21. 9. 2000, z nálezu neurologa MUDr. O. z 12. 3. 2001, z ORL nálezu MUDr. L. z 15. 3. 2001 a ze spisové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku od roku 2000. Obě posudkové komise vycházely z dostatečné lékařské dokumentace žalobce z období vydání přezkoumávaného rozhodnutí žalované. Tvrzení žalobce v kasační stížnosti, že podkladem posudků byla zdravotní dokumentace a vyšetření, z nichž nejmladší bylo dva roky staré, nebylo prokázáno. Protože při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, není možné v tomto řízení při přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 16. 11. 2000 přihlédnout k eventuálním změnám ve zdravotním stavu žalobce nastalým po 16. 11. 2000. V řízení před krajským soudem žalobce netvrdil, že by po běžné chůzi trpěl vysokým tlakem, závratěmi, sníženou orientací a bušením srdce. Tyto zdravotní potíže neuváděl ani posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě, jejíhož jednání dne 22. 6. 2001 se zúčastnil. Posudek posudkové komise se sídlem v Brně obsahuje údaje uvedené ve zprávě praktického lékaře MUDr. P. z 19. 10. 2000, z níž mimo jiné vyplývá, že u žalobce jde o dýchání sklípkové bez vedlejších fenoménů, srdce: akce klidná, pravidelná, ozvy ohraničené, TK 145/80. Obsah této zprávy nenaznačuje potřebu vyšetření žalobce po zátěži. Především však Nejvyšší správní soud k této tvrzené skutečnosti, kterou žalobce uplatnil až po vydání napadeného rozhodnutí, nemohl přihlížet podle § 109 odst. 4 s. ř. s. Totéž se týká i další námitky žalobce v kasační stížnosti, totiž že je sporné, zda má v uchu opravdu implantované tělísko, které by mu dle lékařů mělo být z ucha operativně odstraněno, neboť ani tuto námitku před krajským soudem žalobce neuvedl. K této námitce navíc Nejvyšší správní soud uvádí, že její zkoumání by nemohlo ovlivnit výsledek řízení, neboť pro ně je rozhodující posouzení zdravotního stavu a schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce ke dni 16. 11. 2000, nikoliv to, jaké lékařské zákroky by žalobce podle svého subjektivního přesvědčení, nevyplývajícího ani ze zdravotní dokumentace, měl podstoupit.