Ej 223/2005
Řízení před soudem: zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku
k § 47 písm. c) soudního řádu správního
k § 9 odst. 1 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákonů č. 271/1992 Sb., č. 255/2000 Sb. a č. 151/2002 Sb.
Zastavit řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. (§ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) nelze, dokud nebylo rozhodnuto o kasační stížnosti proti rozhodnutí o nepřiznání osvobození spojené s žádostí o odkladný účinek.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12.5.2005, čj. 2 Afs 132/2004-91)
Věc:
Ing. Jaroslav K. v K. proti Finančnímu ředitelství v Praze, o kasačních stížnostech žalobce.
Žalobou ze dne 8.1.2003 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8.11.2002 a podáním ze dne 19.11.2003 požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě. Tuto žádost zamítl Městský soud v Praze usnesením ze dne 21.1.2004.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 6.2.2004 kasační stížnost spojenou s žádostí o přiznání odkladného účinku a podáním ze dne 21.4.2004 požádal o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce pro řízení o této kasační stížnosti. K výzvě soudu žalobce předložil plnou moc advokáta. Městský soud nepředložil kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu a usnesením ze dne 10.6.2004 zastavil řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku za řízení o žalobě.
Usnesení o zastavení řízení napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností. Nezákonnost usnesení spatřoval v tom, že proti usnesení ze dne 21.1.2004 podal kasační stížnost, kterou spojil s žádostí o přiznání odkladného účinku, a že tedy nelze zastavit řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku, aniž soud vyčká rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o této kasační stížnosti.
S touto kasační stížností úzce souvisí další kasační stížnost podaná proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.1.2005, kterým byla zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků pro řízení o výše uvedené předchozí kasační stížnosti. Ta byla podána 31.1.2005 s poukazem na špatné majetkové poměry stěžovatele a s návrhem na zrušení napadeného usnesení.
Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti proti usnesení ze dne 10.6.2004; toto usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Kasační stížnost proti usnesení ze dne 11.1.2005 pak odmítl.
Z odůvodnění:
Stěžovateli je třeba přisvědčit v názoru, že nelze zastavit řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku dříve, než je rozhodnuto o kasační stížnosti podané proti usnesení o nepřiznání osvobození od tohoto poplatku spojené s žádostí o přiznání odkladného účinku. Kasační stížnost je podle § 102 odst. 1 s. ř. s. opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu a je přípustná i proti rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudního poplatku. Je ochranou účastníka před důsledky nezaplacení soudního poplatku v případě, kdy požádal o osvobození od poplatku a rozhodnutí o této žádosti považuje za nezákonné. Skutečnost, že usnesení o nepřiznání osvobození nabylo právní moci, tedy sama o sobě nebyla důvodem k zastavení řízení. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 109 odst. 1 s. ř. s.) poté, co mu ji soud, který napadené rozhodnutí vydal, předloží (§ 108 odst. 1 s. ř. s.). To městský soud neučinil. Zastavit řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. (§ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) nelze, dokud o kasační stížnosti proti rozhodnutí o nepřiznání osvobození spojené s žádostí o odkladný účinek nebylo rozhodnuto. Teprve doručením rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti (event. o nepřiznání odkladného účinku této kasační stížnosti) stěžovatel zjistí, zda je povinen soudní poplatek ze žaloby zaplatit a případně jeho úhradou zajistit řádné pokračování v řízení o žalobě, a předejít tak hrozbě zastavení řízení.
Proto Nejvyšší správní soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10.6.2004 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).