Ej 412/2003
Řízení před soudem: zásada koncentrace
k § 109 odst. 4 soudního řádu správního
k § 65 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 4 s. ř. s. nepřihlíží ke skutečnostem, které stěžovatelka uplatnila, resp. které nastaly až poté, kdy bylo vydáno napadené soudní rozhodnutí. Narození dítěte, případně jiná změna rodinných poměrů, může být při splnění zákonných podmínek důvodem pro podání žádosti o povolení trvalého pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, nikoli skutečností, k níž může soud přihlédnout v řízení o kasační stížnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, čj. 5 Azs 10/2003-61)
Věc:
Thi Thuy P. (Vietnam) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 8. 2002 nebyl žalobkyni udělen azyl v České republice z důvodu nesplnění podmínek uvedených v ustanoveních § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a zároveň žalovaný rozhodl podle § 28 zákona o azylu, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 26. 9. 2002 opravný prostředek, o němž ve smyslu ustanovení § 129 odst. 2 s. ř. s. rozhodoval Krajský soud v Plzni, který rozsudkem ze dne 31. 3. 2003 žalobu zamítl.
Rozhodnutí soudu napadla žalobkyně (dále "stěžovatelka") kasační stížností, kterou opřela o důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Krajskému soudu vytkla, že nevzal v úvahu skutečnou situaci žen ve Vietnamské socialistické republice a také že se nezabýval otázkou jejího těhotenství, neboť je třeba, aby jí i jejímu dítěti byla po jeho narození poskytnuta ochrana z hlediska možného ohrožení jejich života a zdraví.
Ze správního spisu vyplynulo, že stěžovatelka podala dne 21. 12. 2001 návrh na zahájení řízení o udělení azylu, ve kterém uvedla, že svoji vlast opustila z ekonomických důvodů, neboť nemohla sehnat zaměstnání, rodiče se rozešli a ona se neměla o koho opřít. Jiné než ekonomické důvody neuvedla ani při pohovoru k žádosti o udělení azylu dne 7. 8. 2002. Žalovaný proto svým rozhodnutím z 26. 8. 2002 azyl neudělil z důvodu nesplnění podmínek dle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona o azylu.
V opravném prostředku proti rozhodnutí o neudělení azylu stěžovatelka pouze uvedla, že nesouhlasí s důvody neudělení azylu a nemůže se do Vietnamu vrátit, neboť by neměla práci a neměla by kde bydlet. Krajský soud v Plzni dospěl při přezkoumávání rozhodnutí o neudělení azylu ke stejnému závěru jako žalovaný správní orgán, tedy že ekonomické důvody pro udělení azylu nenáleží k důvodům udělení azylu taxativně vymezeným zákonem o azylu, přičemž v době řízení o udělení azylu stěžovatelka jiné důvody než ekonomické neuváděla.
Nejvyšší správní soud, přezkoumav kasační stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a zamítl ji.
Z odůvodnění:
K námitce stěžovatelky, uplatněné až v řízení před Nejvyšším správním soudem v kasační stížnosti a spočívající v tom, že s ohledem na její současné těhotenství (otcem dítěte je občan České republiky) je nutné jí poskytnout ochranu z hlediska možného ohrožení života a zdraví jejího i dítěte a chránit očekávané dítě před všemi formami útisku ve smyslu čl. 2 a násl. Úmluvy o právech dítěte, je nutno poznamenat, že se touto skutečností Nejvyšší správní soud nemohl zabývat s ohledem na ustanovení § 109 odst. 4 s. ř. s. Dle tohoto ustanovení nepřihlíží Nejvyšší správní soud ke skutečnostem, které stěžovatelka uplatnila poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí.
Soud chápe situaci, ve které se stěžovatelka nachází, ale nemůže ji řešit v rámci tohoto řízení; není však vyloučena možnost, aby stěžovatelka požádala při splnění podmínek daných ustanovením § 65 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, o povolení trvalého pobytu.