Ej 14/2004
Řízení před soudem: vadná žaloba
k § 37 odst. 5 a § 71 odst. 1 soudního řádu správního
Není nezákonné, odmítne-li soud žalobu trpící vadami, pro které nelze v řízení pokračovat, pokud byl žalobce v usnesení, kterým ho soud podle § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval k odstranění vad podání, poučen o tom, že při neodstranění vad podání ve stanovené lhůtě bude žaloba odmítnuta, jakož i o možnosti prodloužení lhůty na jeho žádost, a pokud na tuto výzvu nijak nereagoval.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2003, čj. 7 Azs 53/2003-66)
Věc:
Lyudmyla P. (Ukrajina) proti Ministerstva vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 10. 2002 byla zamítnuta žádost žalobkyně o azyl pro její zjevnou nedůvodnost dle 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, která ale neobsahovala veškeré náležitosti stanovené zákonem, a proto Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, žalobkyni vyzval k odstranění vad. Žalobkyně byla současně poučena o následcích nesplnění uložené povinnosti; přesto ve stanovené lhůtě tří týdnů vady podání neodstranila, a proto krajský soud žalobu usnesením ze dne 25. 9. 2003 odmítl.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti tomuto usnesení kasační stížnost, v níž namítala nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Ve stížnosti uvedla, že doba, kterou jí krajský soud stanovil pro odstranění vad podání, byla příliš krátká, a proto ji pro složitost překladu nemohla dodržet. Odstranění vad podání se tak stalo téměř neuskutečnitelným.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. žaloba musí kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, a návrh výroku rozsudku. Odstavec druhý tohoto ustanovení pak stanoví, že k žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Ze zákonné dikce výše uvedených ustanovení soudního řádu správního je zřejmé, že jestliže podání neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, soud vyzve navrhovatele (stěžovatelku) k jejich odstranění v přiměřené lhůtě. Tato lhůta byla krajským soudem stanovena na tři týdny.
V usnesení, které obsahovalo tuto výzvu, byla stěžovatelka poučena jak o tom, že jestliže vady podání ve stanovené lhůtě neodstraní, bude žaloba odmítnuta, tak i o možnosti prodloužení lhůty na její žádost. Stěžovatelka však nikterak nereagovala a ani nepožádala soud o prodloužení lhůty. Za těchto okolností soud tvrzení stěžovatelky, že stanovená lhůta činí odstranění vad téměř neuskutečnitelným, shledává účelovým a konstatuje, že krajským soudem byla stanovena zcela přiměřená lhůta k odstranění vad podání s přihlédnutím k povaze předmětného úkonu, a proto v jeho procesním postupu neshledal žádnou nezákonnost.