120/2004
Řízení před soudem a ustanovení tlumočníka
Řízení před soudem: ustanovení tlumočníka
k § 18 odst. 2 občanského soudního řádu
Reaguje-li cizinec v řízení před soudem na úkony soudu činěné v českém jazyce svými podáními činěnými rovněž v českém jazyce, nejsou dány důvody stanovené v § 18 odst. 2 o. s. ř. pro ustanovení tlumočníka, neboť toho není potřeba.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2003, čj. 6 Azs 10/2003-37)
Věc: Thi Giang V., vietnamská státní příslušnice, proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.
Napadeným rozsudkem Krajský soud v Praze zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2002, kterým žalovaný zamítl žádost žalobkyně o azyl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Vyslovil též, že azyl podle § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona o azylu se neuděluje a že na žalobkyni se nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Včas podanou kasační stížností se žalobkyně domáhala zrušení uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Proto ji v souladu s ustanovením § 110 odst. 1 poslední věta s. ř. s. zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobkyně v kasační stížnosti uplatnila kasační důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. - tedy vadu řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech a soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit. Dále se dovolávala kasačního důvodu označeného v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako "jiná vada řízení před soudem", když tvrdila, že napadené rozhodnutí je nezákonné proto, že ač ona sama neovládá český jazyk a nerozumí obsahu rozhodnutí, nebyl jí ustanoven tlumočník. Tím byla porušena povinnost soudu ustanovit účastníku řízení, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo.
První námitka je nedůvodná proto, že vady řízení před správním orgánem jsou kasačním důvodem pouze tehdy, byly-li již vytýkány v řízení před soudem I. stupně. Nelze je tedy uplatňovat poprvé až v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud prostudoval žalobu i její doplnění a nenašel v nich žádnou námitku vad řízení před správním orgánem - jde pouze o polemiku nad povahou důvodů, pro které nebyl azyl udělen.
Stejně tak je nedůvodná i druhá námitka žalobkyně opírající se o tvrzení jiné vady řízení, která mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí, a spočívající v tom, že žalobkyni nebyl v řízení před soudem ustanoven tlumočník. Žalobkyně zde odkazuje na § 18 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud ustanoví tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Je sice pravda, že žaloba byla podána ve vietnamském jazyce a byla přeložena tlumočníkem, nicméně žalobkyně poté reagovala na výzvy soudu v českém jazyce podáními sepsanými rovněž v českém jazyce. Soud I. stupně tedy správně neseznal potřebu žalobkyni tlumočníka ustanovit.
(ras)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.