Vydání 11/2005

Číslo: 11/2005 · Ročník: III

684/2005

Řízení před soudem a rozhodnutí o ustanovení advokáta (zmatečnost řízení)

Ej 338/2005
Řízení před soudem: rozhodnutí o ustanovení advokáta; zmatečnost řízení
k § 103 odst. 1 písm. c) a § 104 odst. 3 písm. b) soudního řádu správního
k § 6 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
I. Rozhodnutí o ustanovení advokáta stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti není rozhodnutím, jímž se ve smyslu § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. pouze upravuje vedení řízení; kasační stížnost ustanoveného advokáta proti takovému rozhodnutí je proto přípustná.
II. Rozhodne-li o žádosti stěžovatele o ustanovení advokáta soudní tajemnice, je toto rozhodnutí zmatečné ve smyslu § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. pro nesprávné obsazení soudu (§ 6 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2005, čj. 3 Azs 187/2005-52)
Věc:
Ruslan B. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti ustanovené advokátky.
Usnesením ze dne 8. 12. 2004 ustanovil Krajský soud v Ústí nad Labem advokátku Mgr. Alenu A. jako zástupkyni žalobce pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 7. 2004. Soud zjistil, že žalobce sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie, a dále že jeho majetkové a výdělkové poměry neumožňují, aby si zvolil zástupce pro řízení o kasační stížnosti sám. Vzhledem k tomu, že při absenci právního vzdělání žalobce je jeho zastoupení advokátem povinné podle § 105 odst. 2 s. ř. s., ustanovil mu soud zástupce
ex offo
. V poučení citovaného usnesení je uvedeno, že je proti němu přípustná kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. Usnesení je podepsáno soudní tajemnicí Marcelou B.
Proti tomuto rozhodnutí podala ustanovená advokátka Mgr. Alena A. kasační stížnost, ve které namítá, že dle jejího názoru usnesení obsahuje nesprávné poučení, neboť podle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. není kasační stížnost přípustná proti rozhodnutí soudu, kterým se toliko upravuje vedení řízení. Ustanovená advokátka jako stěžovatelka má za to, že řádným opravným prostředkem proti napadenému usnesení je v souladu s dotčenými ustanoveními občanského soudního řádu odvolání. Žádá proto, aby soud přehodnotil obsah napadeného usnesení a opravil je tak, že bude obsahovat správné poučení. Stěžovatelka pak současně žádá soud o to, aby její podání bylo považováno za uplatnění řádného opravného prostředku proti napadenému usnesení v popsaném smyslu, tedy za odvolání. Konkrétní důvody pro uplatnění opravného prostředku pak spočívají ve skutečnosti, že hodnocení skutkové podstaty, ze které vycházel soud při ustanovování zástupce ve věci řízení o kasační stížnosti žalobce Ruslana B., proběhlo naprosto formálně, tedy zřejmě pouze s ohledem na místo hlášení žalobce k pobytu. Pro jakýkoliv přímý kontakt ustanoveného zástupce se žalobcem zbývá toliko písemná forma. Samotné řízení o kasační stížnosti je co do druhu řízením vysoce formálním, závisícím především na hodnocení dřívějšího postupu soudu prvního stupně, resp. hodnocení postupu žalovaného soudem prvého stupně. Za účelem zjištění podkladů pro řádné uplatnění kasační stížnosti je tedy prioritní opakované studium soudního spisu u Krajského soudu v Ústí nad Labem, což představuje opakované cesty Praha – Ústí nad Labem a zpět. Z hlediska hospodárnosti řízení je vhodnější ustanovení zástupce z řad advokátů v místě sídla rozhodujícího orgánu, a nikoliv advokáta v místě hlášení žalobce k pobytu. Je tedy zřejmé, že v rozhodování o ustanovení zástupce žalobci převládl formální princip, který nemá oporu ve skutečnostech vyplývajících ze spisu, a nebyl vzat v úvahu skutečný stav věci ani druh řízení, pro které byl zástupce ustanoven. V případě, že by toto podání bylo posuzováno jako kasační stížnost, uplatňuje jím stěžovatelka, s ohledem na výše uvedené, důvody podle § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 2004 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Dříve, než Nejvyšší správní soud přistoupil k věcnému přezkoumání napadeného usnesení, musel nejprve uvážit, zda je kasační stížnost proti rozhodnutí o ustanovení advokáta přípustná. Podle § 104 odst. 1 až 3 s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního referenda, dále kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, a rovněž kasační stížnost směřující proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. Dále není přípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení nebo jež je podle své povahy dočasné. Bylo tak třeba dle námitky stěžovatelky posoudit, zda rozhodnutí o ustanovení advokáta není rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení. K této otázce zaujal Nejvyšší správní soud následující právní názor: Rozhodnutí, jimiž se pouze upravuje vedení řízení, jsou v zásadě usnesení vydaná v průběhu řízení, která nemají vliv na rozhodnutí o věci samé. Jedná se tak o rozhodnutí, u kterých odnětí možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak nezkracuje. Stručně řečeno jde o rozhodnutí méně významná, která nezavazují ani soud, protože je může změnit. Nepochybně je rozhodnutím upravujícím pouze vedení řízení např. rozhodnutí, jímž se přiznává osvobození od soudních poplatků, rozhodnutí o spojení věci ke společnému řízení nebo o vyloučení věci k samostatnému projednání, rozhodnutí o prominutí pořádkové pokuty, rozhodnutí o prodloužení lhůty, příp. rozhodnutí o zamítnutí návrhu na provedení důkazů. Dle názoru Nejvyššího správního soudu však rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení, není rozhodnutí o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti, neboť jde o rozhodnutí, jímž se odstraňuje nedostatek povinného právního zastoupení účastníka podle § 105 odst. 2 s. ř. s., a ve svém důsledku tedy nedostatek podmínek řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Kasační stížnost proti takovémuto usnesení tedy je přípustná; naopak není přípustné odvolání, neboť takovýto institut soudní řád správní mezi opravnými prostředky neupravuje.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem je zmatečné. Podle § 35 odst. 7 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odst. 2 platí v takovém případě stát.
Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení, má pravomoc k vydání rozhodnutí o ustanovení zástupce předseda senátu. Ten může podle § 6 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných ve správním soudnictví samostatně vykonávali jednoduché úkony příslušející podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu. Uvedené ustanovení uvádí
taxativní
výčet těchto úkonů.
Ve výčtů úkonů, jež může vykonávat z pověření předsedy senátu soudní tajemnice, není uvedeno rozhodování o ustanovení zástupce účastníku pro řízení o kasační stížnosti. Takovéto rozhodnutí přitom nelze zahrnout ani pod úkony při odstraňování vad podání, neboť absence povinného právního zastoupení není svojí povahou vadou podání odstranitelnou postupem podle § 37 odst. 5 s. ř. s., ale nedostatkem podmínek řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V daném případě však rozhodnutí o ustanovení zástupce vydala soudní tajemnice Krajského soudu v Ústí nad Labem. Soud tak byl při rozhodování ve věci nesprávně obsazen, což zakládá zmatečnost podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Ke zmatečnosti rozhodnutí přihlíží Nejvyšší správní soud na základě § 109 odst. 3 s. ř. s. z úřední povinnosti. V dalším se proto již nemohl zabývat věcnými námitkami uplatněnými stěžovatelkou.
Z důvodu zmatečnosti Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu tak, že rozhodnutí o ustanovení zástupce žalobci Ruslanu B. pro řízení o kasační stížnosti vydá předseda senátu příslušný podle rozvrhu práce. Zcela na úvaze krajského soudu ponechává Nejvyšší správní soud otázku, zda tímto zástupcem bude po posouzení jejích námitek znovu ustanovena advokátka Mgr. Alena A., či jiný advokát.
(aš)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.