755/2006
Řízení před soudem a prominutí zmeškání lhůty
Ejk 15/2004
Řízení před soudem: prominutí zmeškání lhůty
k § 40 odst. 5 a § 72 odst. 4 soudního řádu správního
Předseda senátu nemůže vyhovět žádosti o prominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu, je-li žádáno prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby je zákonnou procesní lhůtou s propadnými účinky, jejíž nedodržení má za následek ztrátu možnosti tento procesní úkon s úspěchem provést. Ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s., dle kterého zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout, má povahu speciálního ustanovení vůči § 40 odst. 5 s. ř. s.
(Podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2003, čj. 30 Az 356/2003)
Věc:
Vadim B. (Moldavská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu.Žalobce napadl žalobou rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2003, kterým mu nebyl udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalovaný současně rozhodl, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona. Napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 9. 2003, kdy bylo žalobci doručeno, což žalobce ve své žalobě výslovně potvrdil. Žaloba byla podána osobně na podatelnu krajského soudu dne 22. 10. 2003.
Krajský soud v Hradci Králové žalobu odmítl.
Z odůvodnění:
Dle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Oním zvláštním zákonem je v daném případě právě zákon o azylu, který v § 32 odst. 1 stanoví, že žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu (s odkazem na díl 1 hlavy II části třetí soudního řádu správního) lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobce podal žalobu až po uplynutí této lhůty.
Tohoto faktu si byl ostatně vědom i sám žalobce, když současně se žalobou doručil krajskému soudu podání nazvané „Žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve věci neudělení azylu“. V něm popsal důvody, které způsobily pozdní podání žaloby. Uvedl, že dne 30. 9. 2003 byl napaden neznámými útočníky, kteří jej těžce zranili bodnou zbraní, v důsledku čehož byl dne 1. 10. 2003 hospitalizován v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, odkud byl propuštěn až 20. 10. 2003. V nemocnici prý neměl možnost a ani prostředky, aby se podáním žaloby zabýval. Proto žádal předsedu dotčeného senátu krajského soudu, aby mu podle § 40 odst. 5 s. ř. s. zmeškání lhůty k podání žaloby proti citovanému rozhodnutí žalovaného prominul.
Žalovaným zmiňované ustanovení § 40 odst. 5 s. ř. s. umožňuje předsedovi senátu, aby z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominul, nestanoví-li zákon jinak. Takovou žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je s ní třeba spojit zmeškaný úkon. Předseda senátu tedy může zvážit využití této možnosti obecně vždy, avšak s výjimkou případů, kdy zákon výslovně stanoví jinak. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je otázka zmeškání lhůty pro podání žaloby řešena v § 72 odst. 4 s. ř. s. Toto ustanovení je tedy speciální ve vztahu k § 40 odst. 5 s. ř. s. a jako takové má před ním přednost. Dle jeho dikce zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Žalobcovou žádostí, respektive její oprávněností, se tak krajský soud z tohoto důvodu nezabýval, ani zabývat nemohl.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.