Vydání 6/2005

Číslo: 6/2005 · Ročník: III

570/2005

Řízení před soudem a porušení zásady dispoziční

Ej 52/2004
Řízení před soudem: porušení zásady dispoziční
k § 103 odst. 1 písm. e) soudního řádu správního
Směřuje-li jedna žaloba proti více rozhodnutím správního orgánu a není-li zaplacen soudní poplatek z celého předmětu řízení, nemůže se soud sám a bez dalšího rozhodnout, že přezkoumá právě takový počet rozhodnutí, který odpovídá výši skutečně zaplaceného soudního poplatku, neboť není oprávněn namísto žalobce určit, která rozhodnutí má přezkoumat a stran kterých má řízení zastavit.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2004, čj. 5 Afs 3/2003-27)
Věc:
Veřejná obchodní společnost D. v Š. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě, o kasační stížnosti žalobce.
U Krajského soudu v Ostravě byla dne 6. 12. 2002 podána žaloba proti čtyřem rozhodnutím Finančního ředitelství Ostrava ze dne 7. 10. 2002. Dne 12. 12. 2002 vydal Krajský soud v Ostravě výzvu k zaplacení soudního poplatku za přezkum rozhodnutí, a to konkrétně doplatku 3 000 Kč, s tím, že nebude-li poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení zastaví. Žalobce poplatek nezaplatil. Usnesením ze dne 14. 1. 2003 vyloučil krajský soud tři ze čtyř rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 7. 10. 2002 k samostatnému projednání. Dne 24. 2. 2003 bylo vydáno usnesení o zastavení řízení. Pouze v odůvodnění tohoto rozhodnutí soud uvedl, že k samostatnému projednání byla vyloučena rozhodnutí žalovaného, ohledně nichž nebyly soudní poplatky zaplaceny, a to usnesením ze dne 14. 1. 2003.
Stěžovatel ve své kasační stížnosti, založené na tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.], mj. namítl, že není jednoznačné, které řízení bylo zastaveno, neboť v rozhodnutí krajského soudu to není specifikováno.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou; napadené usnesení krajského soudu proto zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě pochybil, když nejprve vyzval k zaplacení doplatku na soudním poplatku, aniž specifikoval, ohledně kterých ze samostatných rozhodnutí, jež byly učiněny předmětem žaloby, má za to, že nebyl soudní poplatek zaplacen. V této nejasnosti určení předmětu soudního poplatku pokračoval i v usnesení, jímž řízení zastavil, neboť ani v záhlaví, ani ve výroku, ani v odůvodnění usnesení neoznačil rozhodnutí žalovaného Finančního ředitelství v Ostravě, jichž se požadavek na zaplacení soudního poplatku týká a která se v důsledku nečinnosti žalobce, resp. jeho právního zástupce, stávají předmětem zastavení řízení. Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neřeší výslovně případ, kdy je zaplacen soudní poplatek v případě podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu v částce, která neodpovídá počtu rozhodnutí, jež jsou učiněna předmětem řízení a jež představují samostatný základ pro řízení před správním soudem. V takovém případě je nutno volit způsob, z něhož bude transparentní, ohledně jakého rozhodnutí má soud za to, že nebyl zaplacen soudní poplatek. Z kroků soudu má být také následně zřejmé, ohledně kterého z více rozhodnutí, jež má soud přezkoumat, bude řízení zastaveno. To musí nepochybně být srozumitelně vyjádřeno v rozhodnutí, jímž se řízení zastavuje. Soud postupoval chybně, když nejprve vyzval k zaplacení doplatku na soudním poplatku a poté některé věci vyloučil k samostatnému projednání. Z výzvy k zaplacení soudního poplatku tak nebylo patrné, že soud vybere jednu z žalob, kterou projedná, a další bude považovat za ty, ohledně nichž soudní poplatek zaplacen nebyl. Bylo správné, jestliže soud vnímal podání žalobce z hlediska vyměření soudního poplatku jako podání čtyř žalob. Nelze ovšem souhlasit s názorem, že soud sám vybere, které rozhodnutí bude považovat za zpoplatněné a které nikoliv. Pokud soud žádal o zaplacení doplatku na soudním poplatku, pak po případném nevyhovění této výzvě bylo na místě zastavit řízení o podání žalobce, jak bylo uplatněno u Krajského soudu v Ostravě. Důsledně ovšem soud nepostupoval ani v předchozím řízení, když vyloučil k samostatnému projednání tři žaloby, aniž bylo z usnesení patrno, zda každá z nich bude projednávána v samostatném řízení či zda budou projednávány dohromady.
V daném případě jde o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení. Bude tedy procesní postup soudu I. stupně záviset na tom, zda žalobce uhradí celý soudní poplatek či nikoliv. Soud totiž by měl nejprve opět věci spojit ke společnému projednání, čímž vrátí věc do stavu po podání žaloby, a vyzvat k zaplacení soudního poplatku opětovně. Pokud poplatek nebude zaplacen a budou splněny další náležitosti, jež soudní řád správní předpokládá, pak zastavení řízení se má týkat podání, jak bylo uplatněno u Krajského soudu v Ostravě. Soud nemůže sám zvolit, které z rozhodnutí, jež jsou učiněna předmětem soudního přezkumu, přezkoumá a které nikoliv.
(ovo)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.