366/2004
Řízení před soudem a podjatost soudce
Ej 344/2004
Řízení před soudem: podjatost soudce
k § 8 soudního řádu správního
Ve skutečnosti, že věcně nepříslušný krajský soud nesprávně rozhodl o návrhu na delegaci (§ 9 s. ř. s.) sám a věc nepředložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí, nelze bez přistoupení dalších okolností, předpokládaných ustanovením § 8 odst. 1 s. ř. s., ještě spatřovat důvod pro vyloučení soudců senátu, který o delegaci nesprávně rozhodoval.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2004, čj. Nao 9/2004-99)
Věc:
Tatyana W. proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o námitce podjatosti soudce.Žalobkyně se domáhala u Krajského soudu v Ústí n. L. (pobočka v Liberci) zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra, jímž bylo zastaveno řízení, ve kterém usilovala o udělení azylu na území České republiky. V průběhu řízení podala 20. 6. 2003 návrh na přikázání věci Nejvyššímu správnímu soudu. Krajský soud usnesením ze dne 21. 10. 2003 rozhodl tak, že návrh na delegaci Nejvyššímu správnímu soudu zamítl. V podání ze dne 27. 10. 2003, které bylo adresováno přímo Nejvyššímu správnímu soudu, žalobkyně požádala o vyřízení svého návrhu na delegaci Nejvyšší správní soud. Krajský soud poté spis postoupil Nejvyššímu správnímu soudu, který usnesením ze dne 3. 12. 2003 návrh na přikázání věci jinému soudu rovněž zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí vyložil, že námitka žalobkyně poukazující na zákonnou úpravu, dle které je pouze Nejvyšší správní soud místně a věcně příslušný rozhodovat o návrhu na delegaci, je správná, nicméně rozhodnutí krajského soudu nebylo třeba formálně rušit, neboť usnesení o přikázání věci jinému soudu je usnesením o procesní otázce; vydá-li soud takové usnesení, není jím vázán; může je kdykoli změnit nebo vydat usnesení, jímž rozhodne jinak.
Žalobkyně poté v podání ze dne 26. 4. 2004 vznesla námitku podjatosti vůči soudcům senátu krajského soudu. Důvod spatřovala v tom, že Nejvyšší správní soud vyhověl její stížnosti podané dne 29. 10. 2003 proti postupu tohoto senátu v souvislosti s přikázáním věci jinému soudu. Požádala, aby věc byla postoupena jinému senátu téhož soudu, příp. jinému soudu; je totiž dán důvod pochybovat o nepodjatosti celé "liberecké pobočky", a to proto, že předsedkyně senátu je rovněž místopředsedkyní této pobočky.
Nejvyšší správní soud usnesením rozhodl, že soudci rozhodujícího senátu nejsou z projednávání věci vyloučeni.
Z odůvodnění:
Soudci rozhodujícího senátu ve svém vyjádření ze dne 3. 5. 2004 uvedli, že není dán důvod k pochybám o jejich nepodjatosti v projednávané věci, neboť nemají k věci, účastníkům řízení a jejich zástupcům žádný vztah. Rozhodování Nejvyššího správního soudu o procesních návrzích žalobkyně považují za běžný postup.
K námitce podjatosti Nejvyšší správní soud uvážil: podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V projednávané věci sice po podání návrhu na delegaci došlo k pochybení senátu ve vedeném řízení, nicméně účastník řízení tímto postupem nebyl nijak zkrácen na svých procesních právech. Uvedené pochybení nijak nedokládá zákonné důvody vyloučení, a nemůže proto být důvodem k vyloučení soudců tohoto senátu. Z ničeho se nepodává, že vytýkané pochybení nastalo v důsledku poměru soudců k věci samé, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Poměr k účastníkům - kromě příbuzenských a obdobných vztahů - může vzniknout například i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů zjištěn nebyl a žalobkyně to ostatně ani netvrdila. Žalobkyně se spíše zaměřila na opakování námitek, které již neúspěšně uplatňovala v řízení o přikázání věci jinému soudu než místně příslušnému, tj. námitek, které s rozhodováním o podjatosti nesouvisí.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že jmenovaní soudci krajského soudu nejsou z rozhodování vyloučeni.
(aza)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.