635/2005
Řízení před soudem a ochrana před nezákonným zásahem
Ejk 34/2004
Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem
k § 82 a § 85 soudního řádu správního
k § 32 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“)
I. Smyslem právní úpravy ustanovení § 82 a násl. s. ř. s. není obnovit pravomocně skončené řízení a zvrátit dříve vydané pravomocné rozhodnutí.
II. Nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s. není úkon správce daně, kterým podle § 32 odst. 7 věty druhé zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vyrozumí podatele o tom, že neshledal důvod pro ověření neplatnosti rozhodnutí. Žaloba na ochranu před takovým úkonem správce daně není podle § 85 s. ř. s. přípustná.
(Podle usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2004, čj. 30 Ca 265/2003-40)
Věc:
Akciová společnost A. v A. proti Finančnímu úřadu v Blansku o ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu.Žalobou podanou dne 18. 8. 2003 u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem Finančního úřadu v Blansku, který spatřoval v tom, že žalovaný nezahájil řízení o splnění podmínek osvědčení neplatnosti rozhodnutí – platebního výměru ze dne 25. 2. 1999, ačkoliv žalobce k tomu žalovaného vyzval žádostí ze dne 17. 6. 2003 o ověření neplatnosti rozhodnutí postupem podle ustanovení § 32 odst. 7 daňového řádu. Žádost vyřídil žalovaný přípisem ze dne 16. 7.2 003 tak, že ji shledal neoprávněnou. Žalobce proto navrhl soudu, aby žalovanému zakázal pokračovat v porušování jeho práv a přikázal mu, aby zahájil řízení o splnění podmínek osvědčení neplatnosti rozhodnutí.
Soud žalobu odmítl v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 85 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Z obsahu spisu předloženého žalovaným vyplynuly tyto rozhodné skutečnosti:
Dne 25. 2. 1999 vydal správce daně, Finanční úřad Blansko, platební výměr na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období roku 1995, kterým předepsal žalobci k přímému placení daň ve výši 698 545 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž rozhodlo Finanční ředitelství v Brně dne 14. 2. 2000.
Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 8. 2002. Žalobce napadl rozsudek ústavní stížností, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 24. 3. 2003.
Dne 26. 3. 2003 byla Finančnímu úřadu v Blansku doručena žalobcova žádost podaná podle ustanovení § 32 odst. 7 daňového řádu a domáhající se ověření neplatnosti platebního výměru Finančního úřadu v Blansku ze dne 25. 2. 1999. Na tuto žádost reagoval správce daně sdělením ze dne 16. 7. 2003, kterým vyrozuměl žalobce, že neshledal důvody pro ověření neplatnosti předmětného rozhodnutí.
Podle § 82 s. ř. s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování.
Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky nebo domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
Podmínky zakotvené v § 82 s. ř. s. v daném případě splněny nejsou. Na žalobcovu žádost reagoval správce daně zákonem předepsaným způsobem a ve skutečnosti, že žádosti žalobce nevyhověl, nelze spatřovat nezákonný zásah.
Podle § 32 odst. 7 věty druhé daňového řádu ověří splnění podmínek neplatnosti správce daně, který rozhodnutí vydal. Pouze pro případ, že správce daně ověří splnění podmínek neplatnosti dříve vydaného rozhodnutí, vydává o tom rozhodnutí. Neshledá-li však splnění podmínek neplatnosti, jako tomu bylo v daném případě, postačí, když o tom žadatele vyrozumí. Přípis, kterým správce daně podle § 32 odst. 7 daňového řádu vyrozumí žadatele o tom, že neshledal důvod pro ověření neplatnosti rozhodnutí, je úkonem a nelze v něm spatřovat nezákonný zásah ve smyslu ustanovení § 82 s. ř. s.
lege artis
Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. Změny či zrušení napadeného platebního výměru bylo možno dosáhnout podáním odvolání a poté podáním žaloby u soudu o přezkoumání zákonnosti tohoto rozhodnutí. V dané věci žalobce využil všech prostředků, které jsou zákonem připuštěny, aby dosáhl změny či zrušení tohoto rozhodnutí.
Smyslem právní úpravy zakotvené v ustanovení § 82 a násl. s. ř. s. však není obnovit pravomocně skončené řízení, v němž bylo závazně rozhodnuto o právech a povinnostech daňového subjektu na základě jeho žádosti o osvědčení neplatnosti rozhodnutí, jímž mu byla zákonná povinnost předepsána a jehož zákonnost byla stvrzena jak odvolacím správním orgánem, tak soudem v přezkumném řízení; ústavnost postupu orgánů rozhodujících ve věci byla konečně stvrzena i rozhodnutím Ústavního soudu. V ustanovení § 82 s. ř. s. nelze spatřovat institut určený ke zvrácení pravomocného rozhodnutí o vyměření daně.
Lze uzavřít, že nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s. není úkon, kterým správce daně podle § 32 odst. 7 věty druhé daňového řádu vyrozumí podatele o tom, že neshledal důvod pro ověření neplatnosti rozhodnutí, a žaloba na ochranu před takovým úkonem správce daně není podle § 85 s. ř. s. přípustná.
Právní názor soudu plně koresponduje s ústavně konformním výkladem ustanovení § 32 odst. 7 daňového řádu, plynoucím z rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2002, sp. zn. IV. ÚS 471/02).
(mal)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.