Vydání 1/2006

Číslo: 1/2006 · Ročník: IV

736/2006

Řízení před soudem a obnova řízení

Ej 383/2005
Řízení před soudem: obnova řízení
k § 46 odst. 1 písm. d) a § 114 odst. 1 soudního řádu správního
Z ustanovení § 114 odst. 1 s. ř. s.
a contrario
vyplývá, že návrh na obnovu řízení proti rozhodnutí soudu vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu není přípustný; takový návrh soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 9. 2005, čj. 3 Azs 219/2005-51)
Věc:
a) Elena D. a b) Artur D. (oba Moldavská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobců.
Návrhem ze dne 18. 5. 2004 se žalobci domáhali obnovy řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Az 29/2003, v rámci něhož tento soud přezkoumával rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2002. Řízení o této žalobě však Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 19. 12. 2003, čj. 7 Az 29/2003-26, zastavil podle § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), neboť nebylo možné zjistit místo pobytu žalobců po dobu delší devadesáti dnů a tato skutečnost současně bránila rozhodnutí ve věci. Městský soud v Praze k tomuto návrhu uvedl, že podle § 114 odst. 1 s. ř. s. je obnova řízení přípustná jen proti rozhodnutí vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a hnutí, a proto návrh na obnovu výše uvedeného řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu jako nepřípustný odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Proti tomuto rozhodnutí brojili žalobci (stěžovatelé) kasační stížností, ve které uvedli, že je dán důvod pro obnovu řízení: nemohli se totiž zúčastnit původního řízení, protože byli v důsledku nesprávného postupu Policie ČR zkráceni na svých právech. Městský soud v Praze totiž vycházel ze zpráv Policie ČR o tom, že se hlídce Policie ČR nepodařilo doručit písemnosti tohoto soudu stěžovatelům, neboť na udané adrese nikoho nezastihla. Přitom stěžovatelé byli na této adrese od 6. 8. 2001 hlášeni, změna adresy u nich nenastala, a proto ji ani nenahlásili. Přesto ze zprávy Policie ČR vyplývá, že od majitele domu pana Milana H. bylo zjištěno, že stěžovatelé nejsou v domě známi a že tam nebydlí. Tato zpráva není podle stěžovatelů pravdivá, neboť vlastníkem nemovitosti je společnost s ručením omezeným U., a nikoliv uvedená fyzická osoba. V důsledku nezákonného postupu Policie ČR se stěžovatelé cítí být zkráceni na právech účastníků řízení. Proto navrhli, aby usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2003, čj. 7 Az 29/2003-26, bylo zrušeno a aby tento soud pokračoval v původním řízení ve věci sp. zn. 7 Az 29/2003 s tím, že žaloba bude mít odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Důvod podané kasační stížnosti je vymezen v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., kasační stížnost byla tedy podána z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu na obnovu řízení. Návrh na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje překonat překážku
rei iudicatae
a znovu rozhodnout ve věci. Jeho cílem je odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních, jež vyšly najevo až po právní moci rozhodnutí. Ve správním soudnictví je podle § 114 odst. 1 s. ř. s. obnova řízení přípustná jen proti rozhodnutí vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a hnutí. Nejvyšší správní soud konstatuje, že Městský soud v Praze postupoval správně, pokud návrh na obnovu řízení odmítl jako nepřípustný, neboť z citovaného ustanovení § 114 odst. 1 s. ř. s.
a contrario
vyplývá, že obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu; právě obnovy takového řízení se přitom stěžovatelé domáhali. Proto Městský soud v Praze nepochybil, když návrh na obnovu takového řízení odmítl jako nepřípustný podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 114 odst. 1 s. ř. s. Pro úplnost Nejvyšší správní soud konstatuje, že tvrzení z této kasační stížnosti mohli stěžovatelé uplatnit v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2003, čj. 7 Az 29/2003-26; kasační stížnost stěžovatelů směřující proti tomuto usnesení však byla podána opožděně a byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2005, čj. 3 Azs 151/2005-56, odmítnuta.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.