789/2006
Řízení před soudem a návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Ej 492/2004
Řízení před soudem: návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
k § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb.
k § 48 soudního řádu správního
I když z dikce ustanovení § 48 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že v době, kdy je řízení přerušeno, se nekonají žádná jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona, není vyloučeno, aby soud provedl jiné procesní úkony, zejména takové, které povedou k odstranění těch překážek, které jsou příčinou přerušení řízení. Probíhá-li však jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé, a řízení je z tohoto důvodu přerušeno, nelze v takovém případě soudu důvodně vytýkat průtahy v řízení, pokud z důvodu hospodárnosti řízení nečiní procesní úkony a čeká na výsledek jiného řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2004, čj. Aprk 2/2004-45)
Prejudikatura:
k návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu srov. č. 420/2004, č. 439/2005 a č. 440/2005 Sb. NSS.Věc:
Stanislav M. proti České správě sociálního zabezpečení, v řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu.Podáním ze dne 5. 8. 2004 označeným jako „návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu“, doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 6. 8. 2004 a předloženým tímto soudem Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 8. 2004, se navrhovatel domáhal, aby Nejvyšší správní soud ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě určil, aby uvedený soud ve lhůtě sedmi dnů provedl navržené procesní úkony, a to ustanovil advokáty navrhovatelem navržené, rozhodl o odkladném účinku žaloby a o návrhu na předběžné opatření „k odvrácení újmy na zdraví“.
Z obsahu předloženého soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel se žalobou ze dne 31. 10. 2003, která byla doručena Krajskému soudu v Ostravě dne 5. 11. 2003, domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 10. 2003, kterým mu byla zastavena výplata částečného invalidního důchodu proto, že se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu. Navrhovatel se tímto návrhem současně domáhal i vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil žalované povinnost „ihned uvolnit výplatu částečného invalidního důchodu“. Dne 26. 2. 2004 navrhovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě; poté soud dne 15. 3. 2004 vyžádal vyjádření žalované k žalobě a návrhům navrhovatele, které mu bylo doručeno 23. 3. 2004. Usnesením ze dne 26. 3. 2004 (právní moc 31. 3. 2004) bylo řízení přerušeno, protože u Okresního soudu v Šumperku probíhá řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti navrhovatele k právním úkonům, které dosud není ukončeno (což vyplývá z úředního záznamu ze dne 25. 3. 2004 na čl. 19 spisu), a tato okolnost má význam pro rozhodnutí soudu v předmětné věci. Proti usnesení o přerušení řízení podal navrhovatel kasační stížnost a dále namítl podjatost soudkyně, která danou věc rozhoduje.
Dále se ze spisů podává, že navrhovatel v předmětné věci podal stížnost na průtahy v řízení, kterou předseda Krajského soudu v Ostravě shledal nedůvodnou, neboť řízení je vedeno plynule a k průtahům v něm nedochází.
Nejvyšší správní soud návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zamítl.
Z odůvodnění:
Z ustanovení § 174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění, plyne, že má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. Soud návrh zamítne podle odst. 6 téhož ustanovení, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. Podle § 48 odst. 2 písm. e) s. ř. s. může předseda senátu řízení usnesením přerušit, jestliže zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá. Je-li řízení přerušeno, nekonají se dle odstavce 3 citovaného ustanovení jednání a neběží lhůty.
Ze shora uvedeného vyplývá, že v dané věci, v níž se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí žalované, kterým mu byla zastavena výplata částečného invalidního důchodu, soud řízení přerušil, neboť u Okresního soudu v Šumperku probíhá řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti navrhovatele k právním úkonům, přičemž toto řízení není dosud ukončeno. U Okresního soudu v Šumperku tak probíhá řízení, jehož výsledek může mít nepochybně vliv na rozhodování soudu v uvedené věci. I když z dikce ustanovení § 48 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že v době, kdy je řízení přerušeno, se nekonají žádná jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona, není vyloučeno, aby soud provedl jiné procesní úkony, zejména takové, které povedou k odstranění těch překážek, které jsou příčinou přerušení řízení. V dané věci však potřeba provedení takových úkonů nenastala, neboť pokračování v řízení je vázáno na rozhodnutí jiného soudu, do jehož rozhodovací činnosti nepřísluší krajskému soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví jakkoliv zasahovat. Tomuto soudu nelze proto důvodně vytýkat průtahy v řízení, pokud z důvodu hospodárnosti nečiní procesní úkony, které by mohly být s ohledem na specifický předmět řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům právně bezvýznamné, a čeká na výsledek jiného řízení, ve kterém je řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal návrh navrhovatele na určení lhůty pro provedení navrhovaných procesních úkonů nedůvodným, protože v předmětné věci nedochází k průtahům v řízení.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.