693/2005
Řízení před soudem a moderace trestu
Ejk 25/2005
Řízení před soudem: moderace trestu
k § 65 odst. 3 a § 76 písm. a) soudního řádu správního
V případě návrhu na snížení trestu či upuštění od něj (§ 65 odst. 3 s. ř. s.) musí soud vycházet z důvodů, které správní orgán vedly ke stanovení dané výše trestu; teprve poté může tyto důvody přezkoumat a popřípadě dospět k závěru, že jde o trest zjevně nepřiměřený. V případě, že v rozhodnutí zcela chybí jakékoliv úvahy a důvody pro uložení výše trestu (sankce), nelze než dospět k závěru, že jde o rozhodnutí stran výše sankce nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 písm. a) s. ř. s.]; takové rozhodnutí pak soud pro vadu řízení zruší.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2005, čj. 10 Ca 66/2004-32)
Věc:
Karel P. v D. proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie o uložení pokuty.Rozhodnutím ředitele Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha ve věcech kázeňských ze dne 12. 12. 2003 byl žalobce uznán vinným ze spáchání kázeňského přestupku tím, že jednal v rozporu s Rozkazem ředitele Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha č. 40/2003, kterým se vydávají směrnice pro výkon služby v Zařízení pro zajištění cizinců Velké Přílepy (dále jen „Rozkaz“), a Závazným pokynem policejního prezidenta č. 169/2000, kterým se upravuje umisťování cizinců do zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „Závazný pokyn“). Jak vyplývá z výroku rozhodnutí, kázeňského přestupku se žalobce dopustil tím, že nesprávně postupoval při výkonu služby v uvedeném zařízení v noci z 5. na 6. 10. 2003, v důsledku čehož se cizinka Alina O. dostala do ohrožení života, neboť u ní došlo k otravě alkoholem. Porušil tak povinnost stanovenou v § 28 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR (dále jen „zákon č. 186/1992 Sb.“), a podle § 33 písm. b) tohoto zákona mu byl uložen kázeňský trest – snížení funkčního platu (platového tarifu) o 15 % na dobu tří měsíců.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný dne 26. 2. 2004. Napadené rozhodnutí změnil tak, že původní výrok tohoto rozhodnutí nahradil vlastním výrokem a uznal žalobce vinným ze spáchání kázeňského přestupku tím, že v rozporu s čl. 8 odst. 2 písm. b) Rozkazu nezajistil režimová opatření v místě služby, což je v rozporu s čl. 5 odst. 3 Závazného pokynu, jelikož nebyly nejméně 1x za hodinu kontrolovány místnosti ubytovaných cizinců, čímž porušil základní povinnost policisty stanovenou v § 28 odst. 1 písm. a) zákona č. 186/1992 Sb. Kázeňského přestupku se dopustil tím, že v době služby v Zařízení pro zajištění cizinců Velké Přílepy ve dnech 5. – 6. 10. 2003 v nočních hodinách, kdy řídil policejní hlídku na podlaží zmírněného režimu, nezajistil kontrolu místností tak, aby nemohlo dojít k intoxikaci alkoholem zajištěné cizinky, státní příslušnice Ukrajinské republiky. Proto mu žalovaný na základě § 33 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb. uložil kázeňský trest – snížení funkčního platu (platového tarifu) o 15 % na dobu tří měsíců.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze. Namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí a jeho nepřezkoumatelnost s tím, že se opírá o nedostatečné zjištění skutkového stavu. Pokud by soud neshledal rozhodnutí z těchto důvodů nepřezkoumatelným a nedospěl k nutnosti jeho zrušení, navrhl žalobce, aby soud rozhodl o upuštění od trestu nebo o jeho snížení, neboť byl uložen v nepřiměřené výši, která navíc není přezkoumatelným způsobem ani odůvodněna. Ačkoliv odvolací orgán rozhodl o uložení stejného trestu jako orgán I. stupně, ani tento orgán nijak neodůvodnil druh ani výši uloženého trestu, i přesto, že veškeré dokazování bylo provedeno mimo jednání v nepřítomnosti žalobce a žalobci nebylo umožněno seznámit se se všemi provedenými důkazy.
Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Námitku, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, soud shledal oprávněnou v části mířící do důvodů o vyměření výše trestu.
Výrokem rozhodnutí odvolacího orgánu bylo změněno rozhodnutí orgánu I. stupně ohledně vymezení skutku i právní kvalifikace jednání (rozsahu porušení právních povinností), kterým se žalobce provinil, byl však uložen trest ve stejné výši, a to podle § 33 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb. v maximální možné výměře. V odůvodnění rozhodnutí žalovaného pak je výslovně uvedeno, že žalobce nevykonával službu jako vedoucí směny, a nebyl proto uznán vinným z porušení čl. 7 Rozkazu. Ohledně stanovení výše trestu, který byl ponechán tímto rozhodnutím beze změny, však v odůvodnění rozhodnutí absentuje jakákoli úvaha. Podle § 35 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb. se při rozhodování o uložení kázeňského trestu přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění a k druhu a množství dosud zahlazených kázeňských trestů. Z pohledu tohoto zákonného vymezení hledisek, jimiž se musí správní orgán při rozhodování o kázeňském trestu řídit, je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Soudu pak nepřísluší toto správní uvážení nahradit, ale je nadán toliko přezkoumat, zda nevybočilo ze zákonných hledisek a zda podklady pro ně byly opatřeny zákonným způsobem a zda není v rozporu s logickým úsudkem. V případě návrhu na snížení trestu či upuštění od něj (§ 65 odst. 3 s. ř. s.) musí soud vycházet z důvodů stanovení jeho výše správním orgánem a teprve poté může tyto důvody přezkoumat a popřípadě shledat, zda jde o trest zjevně nepřiměřený. V případě absence jakékoliv úvahy a důvodů pro uložení výše trestu (sankce) v rozhodnutí však soud musí dospět k závěru, že jde o rozhodnutí stran výše sankce nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 písm. a) s. ř. s.], a napadené rozhodnutí pro vadu řízení zrušit.
(thá)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.