Vydání 5/2005

Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. je k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu oprávněn pouze ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti. Soudy proto nemohou v rámci správního soudnictví přezkoumávat úkony správních orgánů, které nemají povahu rozhodnutí o právu či povinnosti fyzické nebo právnické osoby. Mezi ně náležejí i rozhodnutí o právních poměrech organizací, pracovníků nebo funkcionářů, jestliže tyto poměry souvisí s jejich podřízeností orgánu, který o věci rozhoduje, neboť na postup vedoucí k vydání takových rozhodnutí se nevztahuje ani správní řád upravující řízení, v němž právě správní orgány o právech či povinnostech osob rozhodují [§ 1 odst. 1 a 2 a § 2 písm. a) správního řádu].

V projednávané věci však žalobkyně požadovala přezkoumání usnesení správního orgánu, které bylo vydáno v rámci jeho pravomoci jmenovat a odvolávat ředitele jemu podřízeného školského zařízení. Jednalo se tedy o úkon organizační povahy, který je ze soudního přezkumu vyloučen.

Na základě této skutečnosti dospěl soud k závěru, že napadený úkon správního orgánu není rozhodnutím o právu či povinnosti fyzické osoby, a proto žalobu odmítl v souladu s ustanoveními § 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s.